Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Slavíkovy ostrovy jsou jedinečné
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Pardubické noviny 15. 4. 2002] [tisk]
Pod názvem "Městu vadí důvody ministerstva" byla ve středečním vydání Pardubických novin ze dne 3. dubna uveřejněna zpráva P. Doubravy, která informuje o "vážném znepokojení" přeloučských zastupitelů nad zamítavým stanoviskem ministerstva životního prostředí k výstavbě pravobřežního plavebního kanálu Labe. Radnici se prý nelíbí, že odůvodnění MŽP ve věci výjimky podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny obsahuje "nepravdivé údaje a je založeno na kompilátech, jejichž jediným účelem je podpořit předem zamítavé stanovisko". Z celého článku si čtenář může snadno vytvořit dojem, že nejvýznamnějším argumentem, který stojí proti tak důležité a veřejně prospěšné stavbě, je neprokázaný fakt hypotéza o výskytu jakési žábronožky. Jako jeden ze zpracovatelů části biologického hodnocení považuji za nutné se ohradit proti zpochybňování serióznosti výzkumu a odborných posudků i účelovému vyjímání některých údajů ze souvislostí. Sdělovacími prostředky popularizovaná žábronožka je jedním z 52 rostlinných a živočišných druhů zvláště chráněných podle Zákona 114/92 Sb., jejichž výskyt byl exaktními biologickými a dokumentačními metodami doložen na území plánované stavby. Průzkumy prováděné nejméně osmi specialisty z oboru botaniky a zoologie v letech 1999 2001 prokázaly i přítomnost desítek dalších druhů, zařazených do Červeného seznamu ČR a dalších mezinárodních červených seznamů. V oblasti zamýšlené výstavby se např. nachází nejpočetnější populace celoevropsky ohroženého druhu modráska očkovaného na Pardubicku a silná populace příbuzného modráska bahenního. Jedná se o bioindikačně významné druhy, které jsou sledovány v rámci mapování programu NATURA 2000 a jejichž ochrana je v zájmu Evropských společenství, kde vyžaduje vyhlášení území zvláštní ochrany (příloha II. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 2. dubna 1992 o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Jedinečná lokalita Na většině míst industrializované a přeorané Evropy jsou takovéto druhy vzácností a jsou po právu chráněny. Jen v entomologické části, kterou jsem měl možnost zpracovat, je uvedeno v komentovaném seznamu 438 druhů hmyzu. Se 129 druhy obratlovců nalezených zde jinými zoology se řadí území Slavíkových ostrovů k jedinečným lokalitám, neboť druhová pestrost ostatních slepých ramen okresu Pardubice, včetně chráněných přírodních památek je nižší. Z vlastních výsledků výzkumu fauny hmyzu, ale i ostatních posudků vyplývá, že Slavíkovy ostrovy jsou velmi významným útočištěm živočichů s velmi vyhraněnými nároky na kvalitu životního prostředí. Území s podobnými biologickými kvalitami bývají často vyhlašována jako přírodní rezervace. Hrozí její likvidace V posudcích se konstatuje, že plánovanou stavbou by došlo k podstatnému a nevratnému narušení stanovišť pro vývoj a výskyt fauny, včetně zvláště chráněných a ohrožených druhů. Zanikly by populace modrásků, došlo by též k úplné likvidaci stanoviště žábronožek i většiny starých stromů. Tím by v místech trvalého záboru půdy byla vyhubena i reliktní a chráněná stromová (arborikolní) fauna. Právě v případě žábronožky, která byla předmětem jednání přeloučského zastupitelstva, je však možný přenos na náhradní lokality, který je technicky proveditelný převezením substrátu dna (bahna, písku) s vajíčky, případně i dospělých živočichů v období jejich výskytu. V případě nezbytnosti tohoto kroku, bylo v našich posudcích navrženo vytvořit náhradní vodní stanoviště poblíž vnitřního břehu slepého ramene. Byla též vytipována další potenciálně vhodná lokalita na levém břehu Labe na západním okraji Přelouče tzv. "Labišťata", kde však podmínkou pro toto využití je odstranění černé skládky a zajištění legislativní ochrany území. Jde i o ekonomiku Zamítavé stanovisko MŽP k stavbě plavebního kanálu nevychází jen z biologických posudků, ale zvažovány byly i jiné aspekty problému a stanoviska všech účastníků řízení. Mimo jiné se v zdůvodnění uvádí: "Ekonomická návratnost těchto státních investic je velice problematická, protože neexistuje seriosní socio-ekonomická úvaha, zda tato vodní cesta bude dopravci v budoucnosti skutečně využívána, protože již dnes není lodní doprava po Labi do Chvaletic konkurenceschopná železniční a automobilové dopravě." Správní orgán (v tomto případě Ministerstvo životního prostředí) dospěl k názoru, že veřejný zájem ochrany přírody převažuje nad veřejným zájmem stavby plavebního kanálu. Fakta hovoří jasně Jak je možno se dočíst ve výše citovaném článku " se rozhodnutí přeloučské radnici vůbec nelíbí ". Podle platných pravidel má možnost se proti rozhodnutí ministerstva odvolat. Ani to však nemůže nic změnit na objektivně zjištěných faktech, která jasně hovoří o velmi vysokém biologickém potenciálu posledních zbytků lužních lesů na Přeloučsku. A proto až se v nejbližších měsících rozplyne mlha nad budoucím kanálem a přeloučští občané si vyjdou na procházku do přírodního zázemí města na Slavíkových ostrovech, uvidí zcela jistě hodnotnou lipovou alej a stulíkové vodní tůně. Mohou spatřit i vzácné modrásky. A ti co mají více štěstí, uvidí možná i vydru, ledňáčka, či žábronožku.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu