Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Jde do tuhého
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Ekonom | Igor Záruba, Jan Stuchlík, Jiří Kučera | 7. 2. 2002] [tisk]
V boji o celoročně splavné Labe se hraje i německou kartou.
Desetiletý spor o celoroční vodní dopravu na Labi se dostal opět na světlo. Do debat mezi Ministerstvem dopravy a spojů, Povodím Labe, Ministerstvem životního prostředí a občanskými iniciativami přizvali nyní jedni ze zastánců projektu - poslanecký klub KSČM - i hráče z druhé strany hranice: poslance zemského sněmu sousední německé Spolkové země Sasko. Tamní zákonodárci v čele s šéfem resortu životního prostředí a zemědělství Steffenem Flathem totiž nejsou projektem nijak nadšeni. Do konce března má Ministerstvo životního prostředí vydat stanovisko k plánované stavbě dvou nízkých jezů v Prostředním Žlebu a Malém Březně. Obě díla, jejichž stavbu navrhlo Ministerstvo dopravy v roce 1999 a jež mají být hotova do roku 2007, by zvednutím hladiny umožnila plynulou přepravu zboží přes Magdeburk a Hamburk do Severního moře. Zdolat odpor ekologů nebude jednoduché. Ministr Miloš Kužvart tvrdí, že ho stále ještě nikdo nepřesvědčil o společenské a ekonomické výhodnosti projektu. Podle něj spojení Česka s Německem zajišťuje v tomto úseku mezinárodní železniční koridor a dálnice D8. Flath zase používá argumentaci, že pokud by cenou za ekologickou dopravu byla stabilně konstantní hladina Labe, byla by to cena příliš vysoká. Kolísavá hladina je podle něj jedinou šancí na přežití unikátních živočišných a rostlinných druhů a společenstev. Přesvědčit bude rovněž třeba i ekologické organizace Přátelé přírody a Arnika. Obě sbírají petici proti pohyblivým vodním dílům v Malém Březně a Prostředním Žlebu. V posledním lednovém týdnu se pod archy obou akcí objevilo přes třináct tisíc podpisů. Vláda nemusí doporučení Ministerstva životního prostředí respektovat. "Nepřipouštím si, že by se tento projekt neuskutečnil," věří v úspěch hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Sporný úsek, o nějž se doprava s ekology přetahuje, měří pouhých čtyřicet kilometrů a vede z Ústí nad Labem ke státní hranici. Většinu roku je v něm málo vody. "Plně lze naložit lodě pouze 102 dny v roce," říká šéf Povodí Labe Jindřich Zídek. Vyšší hladiny je možné docílit vzdutím hladiny pomocí stavby jezů. Dosud provedené úpravy řečiště pocházejí z konce 19. století a potřebám přepravců už dávno nevyhovují. Investice do Prostředního Žlebu a Malého Března byla spočítána na 6,4 miliardy korun. Nové jezy by přibyly k dosavadním čtyřiadvaceti, které už na Labi jsou. Náklady hodlá uhradit stát, na díla má být vypsána veřejná soutěž. Budou-li jezové stavby, budou moci podniky a dodavatelé uzavírat smlouvy na celoroční dopravu zboží do Německa a dále na sever. Splavná etapa by se rovněž napojila na evropskou soustavu vodních tras, například na osu Rýn-Mohan-Dunaj. roviny, v níž zastánci a odpůrci myšlenky labské cesty polemiku vedou, jsou dvě: ekonomická a ekologická. Ti, kdo vodní cestu preferují, zdůrazňují úspory. Například přeprava jedné tuny řepky z východních Čech do severoněmeckého Hamburku po silnici nebo železnici vyjde podle odhadů Povodí Labe na 2200 korun. To za předpokladu, že zpátky se budou vracet prázdné. Stejné množství lze po řece přepravit za pouhých 800 korun, tvrdí podnik. Projekt, pokud uspěje, zajistí prý návratnost investic, které přitekly do stavby nákladných moderních překladišť. "Nemůžeme nechat padnout firmy, které s vodní dopravou počítaly ve svých investičních plánech," líčí Zídek. Jmenovitě jde o společnosti Lovochemie Lovosice, Danzas, stejně jako o chystanou automobilku na výrobu malých vozů v Kolíně. Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem-Hřensko je nezbytnou podmínkou konkurenceschopnosti českých rejdařů a zachování vodní dopravy. Projektu dává punc vysoké důležitosti čerstvá studie vypracovaná Ministerstvem dopravy a spojů. Přesvědčování dopraváků má i ekologický ráz: hovoří o "čistotě" přepravy po vodě a odlehčení od zátěže, kterou představuje silniční doprava. Její objem značně vzroste po dokončení stavby dálnice mezi Prahou a Drážďanami. "Jedna loď se rovná vypravení padesáti kamionů s nosností 25 tun," srovnává Povodí Labe. To je navíc přesvědčeno, že technické řešení (označované jako MDS 99) nepůjde proti hlavním výhradám ochránců přírody - neudělá tečku za kolísavým stavem vodní hladiny a umožní migraci ryb a bobrů. Povodí dodává, že počítá se stavbou přelivových hrázek, za nimiž vzniknou malé mokřady. Životnímu prostředí vadí, že přehrazení toků bude zásahem do krajiny, speciálně do chráněné krajinné oblasti Labských pískovců a Českého středohoří, i do národního parku České Švýcarsko. Vedení úřadu odmítá tezi o nutnosti stabilizace výšky vodní hladiny mezi Ústím nad Labem a Děčínem. "Neexistuje žádná obecná potřeba stabilizace hladiny, spíše jde o požadavek dopravců na zlepšení plavebních podmínek a další zkapacitnění dopravy," stojí v Kužvartově vyjádření k předloženému materiálu Ministerstva dopravy pro schůzi vlády z července 2000. Ekologové se obávají, že z přírody vymizí vzácné rostlinné a živočišné druhy. Změny jsou nevratné a není je možném kompenzovat dodatečnými úpravami na březích, zní jejich názor. Kužvartův resort vytahuje i paradoxní kartu: připomíná, že spojení mezi Českem a Saskem je dávno zajištěno po železnici a dálnici. "Projekt dalšího dopravního spojení za šest až sedm miliard korun by proto musel mít opravdu dobré zdůvodnění," cituje internetový magazín Ekolist ministra. V korespondenci mezi Kužvartem a Schlingem zpochybňuje první z obou jmenovaných možnost, že by řeka odlehčila dálnici. S tvrzením, že dosud je vodní cesta využívána na 60 procent - a kdoví, zda je vůbec zájem o využití zbylé kapacity. Povodí Labe protestuje a opírá se o čísla: zatímco teď činí přepravní objem 1,3 milionu tun ročně, tak za předpokladu celoročně splavného Labe by mohl stoupnout až na 2,5 milionu tun. Už dnes nahrazuje přeprava po Labi 90 tisíc kamionů nebo 1200 vlakových souprav. Sekce technické ochrany životního prostředí na ministerstvu v dopise resortu dopravy z května 2001 prohlašuje, že je nutné prakticky prokázat, že zájem výstavby stupňů převyšuje zájmy ochrany přírody a krajiny. Počínaje rokem 1999, kdy si doprava a resort ekologů začaly dopisovat (doprava a spoje vypracovaly zprávu o zlepšení plavebních podmínek na Labi od Střekova po Hřensko v dubnu), odpovídalo Kužvartovo ministerstvo na urgence dopravy, že v žádném případě nechce zdržovat. Odvolávalo se přitom na pevně stanovené lhůty pro vyjádření dotyčných orgánů státní správy, obcí a veřejnosti. Na jaře 2000 se v korespondenci, již má Ekonom k dispozici, objevuje poznámka, že s projektem nesouhlasí ani saské ministerstvo životního prostředí a zemědělství. Vazby na Německo byly posléze zdůrazněny odkazy na vzájemnou česko-německou dohodu o spolupráci v ochraně životního prostředí. V květnu 2001 zaznělo naplno, že reakce zainteresovaných německých orgánů je zásadním předpokladem pro uzavření připomínkového řízení. Ministerstva životních prostředí v Česku a Sasku si notují: je nutné spíše investovat do rozvoje železnic na obou stranách hranic. A zmiňují výhodnost kombinované dopravy, tedy dílčí přepravu kamionů po kolejích. Snaha komunistů nabídnout Němcům nový pohled je pokusem, jak odstranit výhrady odpůrců staveb a urychlit rozhodovací proces. "Naším cílem není se nějak angažovat ve prospěch některé ze stran sporu, ale máme právo se k celé věci vyjádřit," upozorňuje poslanec Heiko Kosel (PDS). Uznává, že případné usnesení saského sněmu bude pouze politickým signálem; důležité je podle něj dodržování platných předpisů. Vedle obav o zachování kolísavé hladiny se Sasko strachuje zhoršení kvality vody, kterou by prý práce mohly znečistit - třeba Drážďany berou z Labe část pitné vody. Podle informací, které Ekonom získal, nejde však Němcům ani tak o zachování kolísavé hladiny a čistoty zdroje jako spíše o snahu na zdaru projektu nějak profitovat. Sasové by rádi dostali peníze na zlepšení železniční dopravy, protože z lodí nemají kvůli bezúplatné plavbě žádný zisk, líčí zdroj z Povodí Labe. Jednání s Kužvartem v tomto směru se už údajně konalo. Bitva o celoročně splavné Labe není ničím jiným než hledáním kompromisu. Na tom se všichni aktéři shodují. Jde jen o to, že kompromis v jedněch očích vypadá jinak z pohledu druhé strany. Životní prostředí hodlá vydat studii, jež posoudí dopad na okolní krajinu, do konce března a do té doby se nemíní k problematice nijak vyslovit. Doprava je neústupná a tvrdí, že oba jezy jsou už i tak nejvyšším možných ústupkem. Ústecké hejtmanství nepřipouští, že by z myšlenky sešlo. Němci v Praze slíbili, že budou přemýšlet.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu