Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Lodě mají plout z Budějovic až do Rotterdamu
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Právo | Jiří Novotný | 20. 5. 2002] [tisk]
Osobní i nákladní lodě by mohly už v roce 2010 plout z Českých Budějovic až do nizozemského Rotterdamu. Umožnit to má projekt prodloužení splavnosti Vltavy o 148 kilometrů, který prosazují hejtmani Středočeského a Jihočeského kraje.
"Jižní Čechy by se tak zpřístupnily nejen domácí, ale i zahraniční turistice. Eminentní zájem na prodloužení souvislé vodní cesty, která dnes končí před Slapy v Třebenicích, mají provozovatelé hotelových lodí z Německa. Umožnilo by to i rozvoj nákladní dopravy, především kontejnerové, a přepravu drceného kameniva obsahujícího zlato z dolu v Mokrsku," uvádí se ve studii, kterou si kraje nechaly vypracovat katedrou hydrotechniky ČVUT a společností Vodní cesty. Hotelové lodě jezdí už dnes s turisty z Německa do Prahy. Zpravidla mají ovšem délku 82 metrů a s tak velkými plavidly projekt nepočítá. Příliš by ho to prodražilo, vždyť iv nejúspornější variantě si splavnění Vltavy od Třebenic do Českých Budějovic vyžádá přes 730 miliónů korun. Podle projektu budou turisté z německých plavidel ve Štěchovicích přestupovat na menší hotelové lodě o délce 42 metrů. Aby alespoň ty mohly Slapy proplout, bude nutné na přehradní nádrži vybudovat mechanické zdvihadlo se svislou šachtou nad už existujícím obtokovým tunelem. To se neobejde bez odstřelu 68 tisíc metrů krychlových skály poblíž přehradní hráze. Náklady na Slapech se odhadují na 449 miliónů korun. V Kamýku bude zase nutné o deset metrů prodloužit nynější plavební komoru, což by stálo šedesát miliónů, a na Orlíku dokončit plavební zařízení za zhruba 225 miliónů korun. To umožní splavnost celého 148kilometrového úseku. Nyní se na něm komerční veřejná plavba provozuje jen z Třebenic do Solenic a z Orlíku do Týna nad Vltavou.
Schling: zaplatit to budou muset kraje
Podle ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga je vše zatím ve stadiu úvah. "Záleží na tom, kolik chtějí kraje do realizace projektu investovat. Státní fond dopravní infrastruktury dostatek peněz nemá. Jde ale o záměr, který je plně v duchu dřívějších záměrů stavitelů vltavské kaskády. Část potřebných zařízení již na přehradních nádržích postavena je," řekl Právu Schling. Na Slapské i Orlické přehradě chce ministerstvo dopravy a spojů (MDS) vyhláškou zrušit zákaz provozu plavidel se spalovacími motory. Bez toho by byl projekt splavnění zbytku Vltavy k ničemu. "Chystanou vyhlášku jsme několikrát připomínkovali a považujeme ji za rozumný kompromis. Naším cílem je umožnit plavbu až do Českých Budějovic, a to by bez zrušení zákazu nešlo. Nejen na Orlík a Slapy, ale i na vodní plochy našeho kraje to přiláká další turisty," sdělil už dříve Právu hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Na dotaz, kdo na nápad prodloužit splavnost Vltavy přišel, Zahradník uvedl: "Je to naše společná myšlenka se středočeským hejtmanem Petrem Bendlem. Bude to stát dost peněz, ale jsem přesvědčen, že se na to dá využít i fondů Evropské unie." To ovšem zpochybňuje jednatel Sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera Pavel Filka. Podle něj by ve skutečnosti šlo o vybudování nové vodní cesty, zcela nesrovnatelné s jejím využitím v minulých stoletích. Z fondů Evropské unie ale lze modernizovat jen cesty nynější. Navíc u dotací z fondu ISPA, který by připadal v úvahu, by náš stát musel uhradit 25 až 50 procent z celkových nákladů, a na to těžko bude mít. Filka také pochybuje o rentabilitě této investice. "Při velmi optimistickém odhadu by provozní náklady na přepravenou tunu mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi činily nejméně 333 korun a na hotelové lodi při dopravě padesáti osob dva až čtyři tisíce korun. Rekreační lodní doprava, na niž se autoři studie především spoléhají, tak vysoké náklady neunese," je přesvědčen tento odborník.
Kvůli zpoždění vyhlášky vypukl na vodách chaos
Projekt splavnění Vltavy by mohl zhatit ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Ten totiž chystanou vyhlášku MDS odmítá podpořit, jestliže nebude od 15. června až do poloviny září zakázán na Slapech provoz plavidel se spalovacími motory. To Schling odmítá, a o konečné podobě vyhlášky tak musí rozhodnout vláda. "Zabývat se tím vláda bude na svém příštím zasedání 22. května," sdělila včera Právu tisková mluvčí MDS Ludmila Roubcová. Vyhláška už skutečně nesnese odklad, protože na vodních tocích panuje bezvládí. Nový vodní zákon, který vstoupil v platnost letos 1. ledna, zrušil všechny dosud platné předpisy. "Jako trenér veslařské mládeže jsem o každém víkendu svědkem bezohledného chování majitelů vodních skútrů, kteří bez ohledu na pravidla slušného chování a bezpečnost dalších uživatelů řeky provozují svou zálibu. Například přímo v Praze vjelo nyní v květnu na Vltavě při veslařských závodech mládeže několik těchto skútrů v plné rychlosti mezi závodníky. Nic nezmohly prosby rozhodčích a výzvy pořadatelů. Je pouze otázkou času, kdy dojde k tragické události," napsal Právu trenér jednoho z pražských veslařských klubů. Také na Slapech milovníci vodního motorismu již během Velikonoc ukázali, jak si využívání vodní plochy představují. Louka a pláň byly úplně rozježděné od aut, která přivážela motorové čluny co nejblíže k vodě. Schling ujišťuje, že se snaží Slapy před vodními skútry ochránit. "I když se vydání naší vyhlášky zdrželo, pořád platí, že chceme vyloučit provoz skútrů a vodních lyžařů, s výjimkou velmi přesně vyhrazených prostor, které budou stanoveny po dohodě státní plavební správy a správce povodí s dotčenými obcemi. Motorové čluny na Slapy mohly i loni, a teď tam jezdí naprosto bez omezení. Proto musíme vyhláškou jejich plavbu omezit a stanovit přísnější pravidla," prohlásil ministr.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu