Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Trvalé svícení stojí korunu padesát na sto kilometrů
[plný text článku | kategorie: Automobilismus – ČR | MF Dnes | Radek Pecák | 22. 5. 2002] [tisk]
Rozhodnutí o tom, zda v letním období ve dne rozsvítit světla u svého automobilu je nyní na každém řidiči. Mělo by se řidičům nařídit svícení při jízdě v autě po celý rok, či nikoli? Hodně argumentů se najde pro i proti. Odpůrci zapínání světel mimo jiné tvrdí, že by se kvůli tomu nadměrně opotřebovávaly žárovky a alternátor, navíc by se to projevilo na zvýšené spotřebě, a tím i na větších exhalacích výfukových plynů. "To, že u aut, která permanentně svítí, výrazně častěji odcházejí žárovky, je fakt," potvrzuje například vedoucí technického servisu jedné firmy specializující se na prodej kancelářských strojů Josef Vosátka. Obchodní zástupci a technici této firmy jezdí každý den s desítkami firemních vozů po celé Praze i mimo ni. "Nemáme žádný předpis, který by našim zaměstnancům přikazoval, zda mají v létě svítit, či nikoli, sám však vždy kvůli bezpečnosti doporučuji trvalé svícení. Dokonce i za tu cenu, že se to projeví na vyšších nákladech," tvrdí. Dopravní policisté jsou také jednoznačně pro trvalé svícení. Stanislav Huml, šéf středočeské dopravní policie tvrdí, že svítící vozidlo je podstatně lépe viditelné než to se zhasnutými světly. "Bílá auta v zimě splývají se sněhem, tmavá zase v létě se zelení v okolí silnic," vysvětluje. Vosátka, podobně Ivan Kranyš z autoparku jedné velké zásilkové služby si nevede statistiku, zda se svícení nějak projeví na spotřebě. Oba shodně tvrdí, že významnější vliv na žíznivost motoru má například startování studeného motoru. Objektivně zjistit, zda má svícení vliv na spotřebu není vůbec jednoduché. Odborníci soudí, že ani dlouhodobé a pečlivé zkoušky provozu dvou identických aut, z nichž jedno by celou dobu svítilo a druhé nikoli, by nemusely dát správnou odpověď. "Prostě proto, že zvýšení zátěže motoru po zapnutí světel je velmi malé až zanedbatelné a naměřený rozdíl by se s největší pravděpodobností pohyboval hluboko pod obvyklou statistickou chybou měření při praktické jízdě," tvrdí například děkan Vojenskotechnické fakulty Vojenské akademie v Brně Jiří Stodola, který se ve své vědecké práci mnoho let specializuje na provoz silničních a speciálních vozidel. Jiří Stodola svůj předpoklad potvrdil i matematickými výpočty, které aplikoval na osobní auto, s motorem o výkonu 50 kW a průměrnou spotřebu 8 l/100 km. Zapnutím osvětlení vozidla se zapnou světla: tlumená, přední obrysová, zadní koncová, osvětlení SPZ a osvětlení přístrojů. Celkem jde o 146 wattů příkonu. Při účinnosti alternátoru 0,7 představuje osvětlení zvýšení zátěže motoru vozidla o 208 W. Vzhledem k tomu, že auto při běžné jízdě využívá jen zhruba polovinu až tři čtvrtiny výkonu motoru, pak jde o zvýšení zátěže motoru vinou alternátoru přibližně o půl až necelé jedno procento oproti zátěži motoru u nesvítícího automobilu. "Přepočteno na spotřebu proto jízda se zapnutými světly způsobí zvýšení spotřeby na sto kilometrů o čtyři a šest setin litru, což je množství, které se při ceně benzinu dvacet pět korun za litr dá pořídit za korunu a padesát haléřů," uzavírá Stodola.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu