Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Dálnice D 47 je potřebná, ale výrazně zasáhne do přírody
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D47 | Olomoucký den | Boleslav Navrátil | 29. 5. 2002] [tisk]
Dálnice D 47, jejíž stavba právě začíná, rozčísne část střední a severní Moravy. Začne u Lipníka nad Bečvou a skončí na polských hranicích za Ostravou. Jedna z variant stavby může stát skoro tolik jako Jaderná elektrárna Temelín. Bude to především obrovský zásah do přírody. Jak tento fakt vnímají, jsme se zeptali Milana Orálka a Miroslava Dvorského ze severomoravského regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí a Miroslava Kosňovského z Chráněné krajinné oblasti Poodří (CHKO) ve Studénce.
* Jaký je postoj ochránců přírody k této gigantické stavbě?
Miroslav Dvorský: Ač neznám přesnou trasu dálnice D 47, lze konstatovat: Je to gigantická stavba, která od přírodní podstatnou část území, kudy povede. Na jedné straně usnadní a zrychlí dopravu, při výstavbě najde práci spousta lidí, na druhé straně dojde k nevratným změnám v krajině. Budou zpřetrhány přírodní vazby, rozděleny biotopy, narušeny přirozené migrační cesty živočichů, stane se nezhojitelnou jizvou na tváři krajiny severní Moravy a Slezska a pro mnohé živočichy nepřekonatelnou bariérou. Budou na ní umírat lidé i živočichové. A to jen proto, abychom uspokojili své pochybné potřeby. Potřebujeme jezdit více a rychleji, abychom ušetřený čas promarnili v dálničních zácpách, vysedáváním u televize a počítačů. Převážíme mnohdy zbytečně a hlavně neekologicky sebe i zboží. Při postupujícím rozmachu dopravy a růstu počtu aut má i dálnice omezenou kapacitu. A co bude pak?
Miroslav Kosňovský: Dálnice povede mimo CHKO Poodří, ale určité ovlivnění bude, proto jsme dávali požadavky například vyřešit prostupnost krajiny pro migrující živočichy, ekologicky řešit splachy z povrchu a vybudovat systém ochrany vodních toků.
* Široký betonový pruh rozdělí přirozené biotopy, cesty, stezky, zasáhne do života flóry i fauny. Radil se s vámi někdo? Co ministr Kužvart?
Milan Orálek: Na stavbu bude muset být zpracována EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). Tu objednává a platí investor a lze předpokládat, že k určitým kompromisům na obou stranách dojde, ale u tak velké stavby lze její negativní dopad na životní prostředí pouze lehce zmírnit, nikoliv podstatně zredukovat.
* Máte konkrétní představu, co bude pro moravskou a slezskou přírodu dálnice znamenat?
Milan Orálek: Zatím nemáme k dispozici přesné projekční doklady a ani prostředky na zpracování oponenčních posudků a průzkumů, čímž jsme v nevýhodě oproti investorovi, který si "koupí" vše, co bude potřebovat.
* Jsou dvě varianty dálnice - skromná, jak tvrdí poslanci ODS, např. Martin Říman, což je nějakých 30 miliard, a vládní, která představuje 128 miliard. Která je z hlediska ochránců přírody horší a proč?
Milan Orálek: Vždy je pro přírodu přijatelnější menší varianta.
Miroslav Kosňovský: V současnosti je schválena první varianta.
* Která zvířata budou nepřekročitelnou "čínskou zdí D 47" nejvíce postižena?
Milan Orálek: Stavbou dálnice vznikne bariéra překročitelná prakticky pro ptactvo. Postiženi budou nejen např. migrující obojživelníci - třeba žáby táhnoucí do tůní, kde se dále rozmnožují, ale i třeba vysoká zvěř. A pokud dosud dokázal při své pouti ze Slovenska třeba medvěd přejít v noci přes dnešní silnici směrem do Oderských vrchů a do Jeseníků, pak je s šířením šelem z východu konec.
Miroslav Kosňovský: To si netroufám odhadnout.
* Budou se budovat nějaké koridory pro zvěř, žáby a podobně?
Milan Orálek: Průchody pod a nad dálnicí by se měly budovat. Záleží zejména na ministerstvu životního prostředí, jaké při jednání stanoví podmínky a zda nepodlehne politickým tlakům. Politik je totiž odrůda člověka, který za předpokladu, že vydělá co nejvíce peněz a získá co největší vliv, usiluje o to, aby zůstal sám v "betonové krajině". Pak se jezdí rekreovat tam, kde nevládli politici, ale rozum, a příroda zůstala zachovaná.
Miroslav Kosňovský: Ano, koridory se budovat budou.
* Jaká varianta této stavby by byla - z vašeho hlediska - nejvhodnější?
Milan Orálek: Vybudovaná s rozumem po obsáhlé diskusi odborníků obou stran - stavařů i ochranářů.
Miroslav Kosňovský: Ta, která by byla od CHKO Poodří nejvzdálenější. Pro přírodu jako takovou by byla samozřejmě nejpřijatelnější varianta nulová.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu