Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Stále se čeká na lepší podmínky labské plavby
[rešerše | kategorie: Vodní doprava – ČR | Právo | Rudolf Prchal | 2. 7. 2002] [tisk]
Rozhodnutí o zahájení výstavby dvou nových jezů na dolním toku Labe má učinit nová vláda, která vzejde z červnových parlamentních voleb. Čekají na to nejen labští plavci, správce vodního toku státní podnik Povodí Labe, velké průmyslové a stavební firmy, ale i krajští zastupitelé Ústeckého kraje "Projektanti jezů naslouchali i hlasům ekologů, vzali v potaz všechny jejich námitky a ustoupili až na nejzazší mez. Znamená to, že výška jezů bude výrazně nižší než původně navržená a stavba v konečné podobě nebude mít žádný negativní vliv na faunu a floru.
Jestliže Německo v souladu s plánem od roku 1992 zlepšuje plavební podmínky na Labi od státní hranice s ČR po Magdeburk tak, aby v roce 2006 byl zajištěn ponor plavidel 140 cm při přirozeném průtoku v průměrném roce po dobu 345 dnů, u nás se stále výstavba dvou nízkých jezů s prohrábkou dna řeky mezi Střekovem a státní hranicí v Hřensku odsouvá. Přitom ČR je od roku 1997 signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) a má vlastně za povinnost zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem," sdělil Právu ředitel závodu Povodí Labe, s. p., závod Dolní Labe, se sídlem v Roudnici nad Labem Jindřich Zídek.
Podle něj není výstavba jezů na tomto úseku řeky výmyslem poslední doby, ale byla součástí plánu na splavnění Vltavy a Labe, z části realizované již v počátku minulého století. V současné době například plnosplavnost řeky v délce 170 km z Ústí nad Labem až do Chvaletic se zajišťuje 21 jezy. Vodní díla na Labi pod Ústím n. L. zamýšleli postavit už naši předkové. V období 1. republiky se podařilo postavit největší a poslední český jez na Labi, dnešní národně kulturní památku, Masarykovo zdymadlo Střekov. Na novém projektu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi pod názvem MDS-99 pracovali nejlepší odborníci ve vodní dopravě, vodním hospodářství a ochraně životního prostředí ČR. Celkem bylo vypracováno sedm variant. Razantně, až po krajní mez bezpečnosti plavby, bylo sníženo vzdutí jezu v Malém Březně ze šesti metrů na dva metry (Střekov má osm metrů) a bylo posunuto místo výstavby jezu z dříve uvažované lokality Dolní Žleb k Prostřednímu Žlebu.
Úpravy pro zlepšení plavebních podmínek plně respektují požadavky ochránců přírody na zachování hladiny řeky v přírodovědecky významných úsecích Labe, jako je oblast Svádova, Nebočad a další. Přirozené kolísání hladiny bude i nadále v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního a pro migraci bobra bude sloužit u nízkých jezů boční koridor spojený s rybím přechodem. Na ekologická opatření počítá projekt s částkou skoro 132 miliónů korun. Celkem by se na nové nízké labské jezy, plavební komory, prohrábky dna řeky a na další práce mělo vynaložit 6,4 miliardy korun s návratností 18 let. Projekt podpořili při oboustranném jednání loni v říjnu předsedové vlády ČR a SRN.
"Studená sprcha naopak přišla letos v březnu z Ministerstva životního prostředí ČR, které k celé záležitosti vydalo nesouhlasné expertní stanovisko. Nejenže bylo vydané až po 16 měsících váhání, ale bylo zpracováno velice povrchně a neodborně. To vyvolalo zděšení a negativní reakci českých dopravních odborníků, vodohospodářů, úřadů i vedení Ústeckého kraje, měst a občanů. Takže naděje na zlepšení plavebních podmínek na Dolním Labi, kterou zamýšleli už naši dědové, snad naplní až nová vláda," doufá Zídek.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu