Mezi hvězdářem a motoristou [plný text článku | kategorie: Nehody – ČR | Týden | Marek Šálek | 8. 7. 2002] [tisk] Energetici uvažují o kompletním osvětlení českých dálnic. Kdo někdy projížděl noční Belgií, mohl si všimnout, že i mimo města je na dálnicích světlo. Dočkají se Češi srovnatelného luxusu?. Nenasytnost monopolu ČEZ (viz revue Ekonomika, TÝDEN č. 27/02) lze doložit mnoha způsoby, ale jeden je obzvlášť příznačný. Ve snaze vynutit si další dodávky elektřiny do sítě, navíc hrazené státem, uvažuje ČEZ o osvětlení všech českých dálnic. Připadá vám to absurdní? "Skutečně jsme orientačně posoudili tuto možnost," přitakává podnikový mluvčí Daniel Častvaj. Příslušná studie sice ukázala, že investiční náklady jsou příliš vysoké, nicméně plán zůstává živý: "Posuzovali jsme pouze ekonomické aspekty.
Pokud jiné subjekty prokážou, že osvětlení dálnic má příznivý společenský efekt - například povede k výraznému snížení nehodovosti a úmrtnosti - jsme připraveni se na takovém projektu podílet." Připomeňme, že začátkem devadesátých let nás monopol strašil, že když nebude v roce 1998 fungovat Temelín, budeme muset svítit petrolejkami. Svérázná energetická politika by nám však neměla zatemnit mysl natolik, abychom celý záměr bez rozmýšlení odmítli. Význam dostatečného osvětlení pro bezpečnost silničního provozu dlouhodobě potvrzují dopravní projektanti a psychologové. Naopak hvězdáři a romantici poukazují na "světelný smog", kvůli kterému ani v nejtemnější noci nevidíme černou oblohu plnou hvězd.
"Kompletní osvětlení všech dálnic je možná trochu rozmařilé, pro začátek by úplně stačilo zaměřit se na krizová místa," říká vedoucí oddělení BESIP při ministerstvu dopravy Karel Pospíšil. Má na mysli nebezpečné křižovatky, sjezdy z dálnic a místa, kde se "řítíme černým tunelem", neboť všude kolem je světlo: podél obytných a průmyslových zón, odpočívadel a benzinových čerpadel. Stejně uměřený názor má Pavel Suchan ze Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně: "Když uháním stotřicítkou, oslňují mě protijedoucí auta a nemůžu si pustit dálkové světlomety, pak mi tma na dálnici vadí." Také on proto doporučuje kompromis: správně seřízené lamp y opatřené rovným krytem, který minimalizuje únik světla do "horního poloprostoru". Tomu pomáhá nový zákon o čistotě ovzduší, který platí od června a poprvé zmiňuje "světelné znečištění" (ministerstvo životního prostředí v těchto měsících připravuje prováděcí předpis).
"Astronomové nikdy nechtěli zhasnout. Chceme, aby se svítilo účelně, a ne pánubohu do oken," uvádí Suchan na pravou míru hvězdářskou kampaň za temnou oblohu. Jediným extremistou v celé "aféře" tak zůstávají České energetické závody. Navzdory ekologickým slibům, adresovaným během první porevoluční dekády do severních Čech, pokračují v masivní expanzi.
Téměř čtvrtinu vyrobené elektřiny vyvážejí do zahraničí, což pro Česko znamenalo jen v loňském roce vytěžení a spálení osmi milionů tun uhlí, emise 17 tisíc tun oxidu siřičitého a 14 tisíc tun oxidů dusíku, vydolování 340 tisíc tun vápence z Českého krasu pro odsíření, rozptýlení 700 tun prachu a náročné skladování deseti tun vyhořelého jaderného paliva - za předpokladu, že se na vývozu rovnoměrně podílejí všechny zdroje ČEZ: uhelné, jaderné a vodní. Jinými slovy: dvě hnědouhelné elektrárny a jeden větší povrchový důl v současné době pracují jen pro vývoz. Po úplném zprovoznění Temelína vzrostou přebytky "duhové" energie na 40 procent, přitom ČEZ již dlouho přiznává, že žádnou další hnědouhelnou elektrárnu zavřít nehodlá. Není divu, že teď roupy nevědí, co s proudem.