Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Amazonka uprostřed Evropy
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | Ekonom | Alice Olbrichová | 20. 6. 2002] [tisk]
Zůstanou lodě, nebo ryby? A nebyl by možný kompromis?
Na Labi zuří válka: Dopravci bojují s ekology o poslední úsek volně tekoucí řeky ve Střední Evropě. Jedni přirovnávají Labe mezi Děčínem a Magdeburkem k Amazonce, druzí k dopravní bráně ČR do světa. Jediná loď kotvící na nábřeží před zpustlou budovou Československé plavby labské v Děčíně zvolna odplouvá. Chlouba Saské paroplavby, luxusní výletní parník Dresden, nabírá kurz k hranicím. Orchestr vyhrává, cestující popíjejí. Kdo by řekl, že boj za přírodu může být tak příjemný? Jen sedět a v poklidu sledovat skalní města na břehu. Právě o to pracovníkům národních parků v Českém a Saském Švýcarsku šlo: Na palubě jsou úředníci státní správy a samosprávy z Česka i Německa. Vyhlídková projížďka po Labi jim má ukázat, proč by se měla krajina mezi Děčínem a Magdeburkem ponechat v dnešním stavu. Před očima míjí, co by se zničilo, kdyby se tu začala stavět vodní díla, od nichž si ministerstva dopravy slibují oživení skomírající přepravy nákladů na řece. Ekologové protestují proti rozšíření splavnosti Labe a z druhé strany zase proti nim šermují argumenty, že lodní doprava je považovaná za nejekologičtější, takže protesty jsou pěkně nelogické. Ekologové však jsou přesvědčeni, že zvýšení hladiny pro ponor nákladních lodí by znamenalo opásat řeku krunýřem z betonu. Labe mezi Děčínem a Magdeburkem je přitom posledním úsekem přirozeně tekoucí řeky ve střední Evropě, zachovalo si původní směr a vytvořilo údolí s četnými přírodními raritami. Nad protestní akci převzala záštitu ministerstva životního prostředí ČR a SRN a hlavním sponzorem byla německá Kommerzbank. Projížďka kolesovým parníkem z roku 1926, nákladně zrekonstruovaným začátkem 90. let minulého století, je totiž drahá. V Prostředním Žlebu parník pronikavě houká, ačkoli nikde v dohledu nepluje jiná loď. Siréna upozorňuje na místo, kde by podle Ministerstva dopravy měl vzniknout jeden ze dvou jezů. Další by měl být v Malém Březně u Ústí nad Labem. Když řeka za enormně nízkého stavu vody klesá, vystupují v okolí Prostředního Žlebu nad hladinu štěrkopískové náplavy. Na nich vyrůstá drobnokvět pobřežní. Bylina s bílými nebo růžovými kvítky je vzácná, všude jinde už u nás zcela vymizela. Těžko se hledá i ve specializovaných atlasech. Drobnokvět, zvaný též poříčník, se dříve hojně vyskytoval na dolním toku Vltavy i Labe až po Hřensko, avšak postupně vymizel. Souviselo to s výstavbou plavebních stupňů. V Prostředním Žlebu ho odborníci naposledy viděli v roce 1999, a předtím zas tři roky ne, neboť vysoký stav vodní hladiny zatopil jeho přirozená stanoviště, dozvídáme se z odborné studie botaniků pro Ministerstvo životního prostředí. Semena drobnokvětu přežívají řadu let v nánosech pod vodou, avšak vyklíčí pouze za předpokladu, je-li půda obnažena aspoň čtyři až pět týdnů. "Pokud tu bude jez, hladina trvale stoupne o 3,2 metru a lokalita zanikne," říká Alena Vopálková z odboru ochrany přírody na Ministerstvu životního prostředí. Navíc se rychlý tok řeky zvýšením hladiny podstatně zpomalí, což bude mít fatální důsledek pro osud četných živočichů a rostlin, pro které je Labe důležitou migrační cestou. Drobnokvět není jediným kriticky ohroženým druhem flóry a fauny ve zdejším úseku Labe, pro ochránce přírody se však stal symbolem. Ekologové navrhují zařadit území podél Labe do sítě chráněných lokalit Evropské unie Natura 2000. K udržení pestrosti druhů nás zavazuje mezinárodní úmluva o biodiverzitě a také úmluva o ochraně mokřadů, uvádí ministerstvo, když posuzuje vliv výstavby uvažovaných jezů na životní prostředí. "V tomto posudku z letošního dubna vyjádřilo Ministerstvo životního prostředí nesouhlas s oběma stavbami," připomíná ředitel odboru ochrany přírody z této instituce Petr Pařízek. Obává se však, že stanovisko nemusí být pro vládu závazné. Stalo by se tak v případě, že vláda nadřadí veřejný zájem na investici nad zájmem ochrany přírody, k čemuž jí legislativa dává právo. OBAVY o přírodu mají v souvislosti s rozšířením plavební cesty i Němci. Náměstkyně spolkového ministra životního prostředí Simone Probstová je přesvědčena, že se německým ekologům podařilo definitivně zvrátit plány berlínského ministerstva dopravy, ale články v německém tisku hovoří o opaku. V Magdeburku se bojí o největší chloubu, chrám na skalním ostrohu. Kdyby se rozšiřovala plavební dráha, muselo by se ze skály odtěžit asi 40 tisíc tun kamene a mohlo by to porušit stabilitu podloží, na kterém chrám stojí. V čele protestů stojí ekologický aktivista Ernst-Paul Dörfler, který poukazuje na to, že městem denně proplouvá pouhých 12 lodí, a většinou jen českých. Spolková vláda chce do projektu investovat 15 milionů eur ročně a začít prý má už napřesrok. Další stavbou, která má zlepšit plavbu na německé části Labe, by byly sypané štěrkové hráze mezi Torgau a Wittenbergem. Stavební zásahy na německém úseku Labe si celkem vyžádají asi 255 milionů eur do roku 2008. Čeští lodní dopravci, podporovaní Ministerstvem dopravy, tlačí na to, aby byl do této doby upraven rovněž český úsek Labe od Střekova po Hřensko. Argumentují tím, že pokud se Češi se svými dvěma jezy zpozdí (nebo snad dokonce neudělají nic), labská cesta skončí na hranici České republiky ve Hřensku. Ministerstvo dopravy připomíná, že v roce 2008 by Česko mělo být členem EU, a pak už nepůjde o "českou" a "německou" vodní cestu, ale o cestu evropskou. DOPRAVNÍ LOBBY v SRN poukazuje na to, že úprava toku pronikavě zvýší počet plavidel. Náměstek ředitele pro říční plavbu v Hamburku Dietmar Rehman se domnívá, že by na tom v budoucnu mohla profitovat i ČSPL. "Pokud se najde kupec pro ČSPL, Hamburk by mohl být pro Česko bránou do světa," poznamenal Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německé ministerstvo dopravy z ekologických důvodů důrazně prosazuje, aby se náklady nedopravovaly jen po silnicích, ale aby dopravci co nejvíce kooperovali. České Ministerstvo životního prostředí ovšem považuje rozšíření splavnosti Labe za ekonomicky neopodstatněné. Je přesvědčeno, že Němci na svém úseku nakonec úpravy neudělají, takže by neměly smysl ani u nás. Zájmové sdružení potenciálních investorů Dunaj-Odra-Labe se pokouší hledat kompromis mezi zájmy ekologie a dopravy. Ředitel tohoto sdružení Jaroslav Kubec vypracoval návrh koncepce rozvoje vodních cest v ČR a hodlá ho předložit k posouzení vládě. "Zlepšit splavnost Labe levně a nekonfliktně jde," říká. Místo betonových jezů navrhuje regulovat tok jednoduchými podélnými hrázemi a příčnými výhony. Jsou to sice umělé překážky, ale přírodě neškodí a za normálních okolností nejsou pod hladinou vidět. "Sice ubereme na šířce plavební dráhy, ale prohloubení toku to zajistí. V úžinách mohou řídit provoz lodivodové. Když to jde na Mohanu a Dunaji, proč by to nemělo jít na Labi," říká Kubec. "Na všech úpravách tam inženýři úzce spolupracují s biology, takže nikdo nepozná, že zásah není dílem přírody," dodává. A má i další nápad, jak zvýšit hladinu v suchém období: podzemním potrubím přivádět vodu z bývalých hnědouhelných lomů, které se brzy mají zatopit vodou z Ohře a Bíliny. Ať už na Labi nové jezy budou či nikoli, parníku Dresden se to týkat nebude. S ponorem pouhých 80 centimetrů se nemusí bát, že by uvízl na mělčině.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu