Studie IRU: Ekologický přínos Ro-La Lovosice-Drážďany je sporný [plný text článku | kategorie: Kombinovaná doprava – svět, Kombinovaná doprava – ČR | Dopravní noviny 20. 6. 2002] [tisk] Na konci dubna zveřejnila v Bruselu Mezinárodní unie silniční dopravy IRU srovnávací analýzu energetické náročnosti a spotřeby CO2. Studii na zakázku IRU a německého Spolkového svazu nákladní dopravy a logistiky BGL vypracovala výzkumná společnost pro kombinovanou dopravu SKV z německého Frankfurtu nad Mohanem a srovnání podrobila obor silniční nákladní dopravy a kombinovanou dopravu železnice/silnice. Z výsledků studie podle IRU vyplývá, že proklamované ekologické přednosti kombinované dopravy jsou v řadě případů přeceňovány. Unie společností kombinované dopravy železnice/silnice UIRR má ovšem k těmto závěrům řadu výhrad.
Předběžné výsledky analýzy IRU poprvé představila v září loňského roku, kdy již byly známy závěry srovnání výsledků silniční dopravy a kombinované dopravy železnice/silnice u celkem devatenácti relací. Ve dvou až třech případech přitom autoři analýzy konstatovali, že oba druhy dopravy (silniční a kombinovaná) jsou z hlediska emisí CO2, respektive energetické náročnosti zcela srovnatelné, případně že je kombinovaná doprava dokonce méně šetrná. Za jednu z nich označili linku doprovázené kombinované dopravy Ro-La Lovosice-Drážďany. Linku o délce 117 kilometrů označili za "z ekologického hlediska nepříliš přínosnou vzhledem k tomu, že se elektrická energie pro pohon lokomotiv v České republice ve velké míře vyrábí ve starých uhelných elektrárnách". Podobně sporný je podle analýzy ekologický přínos linky Ro-La Manching-Brennersee. V jejím případě musí nákladní vozidla vyjíždějící z Mnichova nejprve urazit vzdálenost asi osmdesát kilometrů proti směru jízdy do severněji položeného Manchingu, kde jsou teprve naložena na vlak směřující na jih do Itálie. Podle komentáře Mezinárodní unie kombinované dopravy železnice/silnice UIRR je však takové hodnocení nepřesné, protože většina zákazníků této linky má sídlo na sever od Mnichova, takže jejich vozidla nemusejí žádnou vzdálenost překonávat zbytečně. Bavorské podniky jinak využívají jižnější linky Ro-La Wörgl-Trento nebo Wörgl-Verona. V jejich případě je produkce emisí CO2 ve srovnání s klasickou silniční dopravou nižší o dvacet procent. Za třetí případ, při němž emise CO2 z doprovázené kombinované dopravy dosahují prakticky úrovně srovnatelné se silniční dopravou, analýza označuje linku Ro-La Wels-Szeged. Autoři studie ovšem při výpočtu vycházeli z vytížení Ro-La kolem 65 procent, zatímco její provozovatelé Ökombi a Hungarokombi v období let 2000 až 2001 vykázali průměrnou roční vytíženost 92 procent.
Emise CO2 nižší až o pětinu
Při zohlednění připomínek UIRR lze výsledky analýzy shrnout takto:
* převedením nákladní dopravy ze silniční na kombinovanou dopravu lze dosáhnout snížení emisí CO2 až o pětinu;
* v případě ucelených vlaků využívaných v nedoprovázené kombinované dopravě (kontejnerů, výměnných nástaveb a návěsů) jsou emise zhruba poloviční;
* lepších výsledků lze dosáhnout v zemích s vyšším podílem elektřiny z jaderných elektráren.
Výsledky studie UIRR využije v rámci projektu PACT v zájmu snižování emisí CO2 v oblasti kombinované dopravy. Výzkum bude dále pokračovat a prověří se při něm další relace.