Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Metro a rychlodráha by se měly doplňovat, a ne stavět proti sobě
[plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR | Hospodářské noviny | Jan Zeman | 24. 6. 2002] [tisk]
Nemohu nereagovat na úvahu Jana Winklera a Miroslava Dvořáka Spor o kvalitu životního a obytného prostředí: Metro, či rychlodráha, která byla uveřejněna v této příloze HN 20. května. Metro a vlak, resp. rychlodráha jako ekologicky šetrné dopravní prostředky, by se měly vzájemně doplňovat a ne stavět proti sobě, jak to činí vedení radnice Prahy 6 s občanským sdružením Chceme metro, ne rychlodráhu. Přesvědčení, že zablokováním výstavby rychlodráhy z Masarykova nádraží přes Dejvice a Ruzyni na Nové letiště si vynutí přednostní výstavbu metra z Dejvické tamtéž, je mimo realitu. Pro Prahu jako celek je základní prioritou při výstavbě metra prodloužení trasy C do Ďáblic a Letňan, poté výstavba trasy D do Komořan. Teprve pak - za ekonomicky příznivých podmínek by to bylo asi za 20 let - je reálné uvažovat o prodloužení trasy metra A z Dejvické na západ. Ale mělo by se o něm uvažovat v jiné trase. Současná představa vedení radnice Prahy 6 se stanicemi Bořislavka, Petřiny, Dědina, Dlouhá Míle a Nové letiště je z hlediska dopravní logistiky těžko obhajitelná, neboť rozhodující čtvrti Prahy 6 míjí. Metro A by mělo na západ směřovat do Střešovic a ulicí Patočkova na Vypich, kde by mělo být ukončeno. Projekt rychlodráhy na ruzyňské letiště má určitou historii - od neelektrifikované jednokolejky, jež by stavěla Správa letišť ve své režii, až po současnou státem budovanou moderní elektrifikovanou dvoukolejnou rychlodráhu na úrovni doby. Posuzování vlivů na životní prostředí prokázalo, že realizace projektu rychlodráhy s určitými korekcemi (jisté zahloubení trati v prostoru Dejvic, vyšší počet protihlukových stěn, vedení rychlodráhy v prostoru Stromovky tunelem a organizační i tarifní zapojení rychlodráhy do systému městské hromadné dopravy) zlepší v Praze 6 životní prostředí, zvláště na auty silně přetížené třídě Evropské, M. Horákové a Veletržní. Píší-li odpůrci rychlodráhy o dvousetkorunovém jízdném, nemají pravdu. Druhá etapa rychlodráhy má vést ze stanice Ruzyně do Kladna. Jde o důležitou investici pro rozvoj Kladenska, které je těžce postižené zánikem hutí a zavíráním dolů. Mnoho Kladeňáků je nuceno dojíždět za prací do Prahy. Vyhovující dopravní spojení mezi Kladnem a Prahou chybí. Nezanedbatelný je i fakt, že rychlodráha si vyžádá jen asi polovinu nákladů proti prodloužení metra podle požadavků vedení radnice Prahy 6.
Autor je pracovníkem Českého ekologického ústavu

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu