Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Dálnice 2002: pauza před smrští?
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR | Svět motorů | Pavel Pachman | 6. 2. 2002] [tisk]
Miliony se sypou do několika staveb v různých částech země. Aniž to řidiči vidí, doslova mílovými kroky vyrůstají další dálniční kilometry.
Na druhou stranu je víceméně známé, že letos se řidiči nových dálničních úseků nedočkají. Po žních, které proběhly v uplynulých letech, kdy se zprovozňovaly desítky kilometrů dálnic, nastává pauza. Je to ale logické. Výstavba dálnic nabírá dech a chystá velkou ofenzivu. Skutečný výbuch by měl nastat v roce 2005!
Přinese reorganizace zrychlení?
Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) absolvovalo v loňském roce velkou odtučňovací kúru. Cílem reorganizace prakticky ve všech oblastech včetně osoby nového generálního ředitele bylo především zvýšení aktivit v přípravě nových staveb a tím i jejich zrychlení. Tady je ovšem současný kámen úrazu. Ačkoliv prostředky na výstavbu existují, jsou mnohé stavby zbrzďovány nevyjasněnými majetkoprávními vztahy. ŘSD nemá potřebné legislativní nástroje na zrychlení tohoto procesu. Větší šetrnost staveb vůči životnímu prostředí je dalším cílem této organizace a také jeden z bodů zásadních rozporů mezi ředitelstvím a ekologickými iniciativami. Pokud bude vše dotaženo do zdárného konce, měla by se příprava staveb zrychlit. Rychlost výstavby dálnic totiž limitují dva hlavní faktory: dostatek finančních prostředků a rychlost přípravy, zvláště územních podmínek. Sem patří především územní rozhodnutí a stavební povolení, shoda záměrů s veřejností a ekologickými a občanskými iniciativami. Ty v současné době představují největší brzdu a v případě plzeňského obchvatu zpožďují výstavbu o mnoho let.
Obchvat Tábora v roce 2005?
Současný silniční tah s mezinárodním statutem E 55 mezi Prahou a Dolním Dvořištěm měří téměř 200 kilometrů. Mediálně sledovaný projekt dálnice mezi Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi a státní hranicí s Rakouskem je v některých oblastech již ve fázi výstavby. Dálnice na jih Čech má řadu zastánců a ještě více odpůrců. I když zatím není provoz na E 55 nejhustší, lze předpokládat, že v následujících deseti letech nebude silnice kapacitně stačit. Kamionová doprava navíc obtěžuje obyvatele obcí a měst, členitost v úseku mezi Českými Budějovicemi a státní hranicí zase představuje komplikaci pro řidiče. Loni byly zahájeny práce na dvou úsecích Chotoviny - Stoklasná Lhota a Stoklasná Lhota - Čekanice v délce 4,5 km. Letos na tuto stavbu naváže sedmikilometrový úsek Mezno - Chotoviny. Pokud půjde vše podle plánu, v roce 2005 by měly být hotovy obchvaty Tábora a Sezimova Ústí.
Dočkají se Plzeňané dálnice?
Plzeňský obchvat je téma na celou knihu. Realizace tohoto projektu se táhne více než deset let. V roce 2000 byla zahájena výstavba obchvatu Plzně v úseku Útušice - Sulkov, včetně přivaděče do Plzně. Dokončení se očekává v roce 2004, zprůjezdnění v roce 2003. Zahájena byla stavba v úseku Ejpovice - Černice. V polovině letošního roku se plánuje zahájení stavby mostu přes řeku Úhlavu, a pokud budou vyřešeny všechny majetkoprávní vztahy, v závěru roku by se mohlo začít stavět v úseku Černice - Útušice. Dále se bude stavět 7 dálničních přivaděčů. Termín zprovoznění celého obchvatu je naplánován na rok 2005.
Zakleté Středohoří
Dálnice D 8 patří mezi nejvytíženější. Cesta na sever se loni zrychlila především tím, že byl otevřen celý úsek mezi Prahou a Lovosicemi. Pokračování vedoucí dál na sever je v nedohlednu. V současné době se sice pracuje na úseku mezi Trmicemi a státní hranicí, ale... Celá stavba je rozdělena na několik částí. Zatím se razí pouze průzkumná štola tunelu Panenská, ale nelze předpokládat, že bude tento úsek zprovozněn v roce 2005. Největší potíže totiž stále panují při přípravách stavby v úseku mezi Lovosicemi a Trmicemi. Tento úsek je poznamenán spory o vedení trasy Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Čekalo se na výjimku Ministerstva životního prostředí. Ta byla udělena až v říjnu loňského roku. Celá příprava je tedy zpožděna a nyní se zajišťuje vydání územního rozhodnutí.
Kolik ještě přibude mrtvých?
Toužebně očekávaná dálnice mezi Poděbrady a Hradcem Králové (v celém úseku až k hranici s Polskem) je stále ve fázi příprav. Kdo by nechtěl, aby co nejdříve nahradila stávající silnici smrti I/11 především v úseku mezi Poděbrady a Hradcem Králové? Zahájení většiny staveb je naplánováno na přelom letošního a příštího roku a týká se úseků Libice - Dobšice a Dobšice - Chýšť. Jestli se tak ovšem stane, to závisí na možných majetkoprávních řízeních i očekávaných odvoláních proti stavebním povolením. Dokončení těchto staveb je naplánováno na rok 2006, zprovoznění dálnice D 11 bychom se měli (teoreticky) dočkat v roce 2005. Zahájení staveb Chýšť - Osičky a Osičky - Hradec Králové je naplánováno také na rok 2002 s tím, že zatím není platné územní rozhodnutí. To může stavbu samozřejmě výrazně zpomalit.
Údržba a opravy
V roce 2001 spravovalo Ředitelství silnic a dálnic České republiky 550 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. Při pohledu na mapu dálniční sítě se to může zdát málo. Ale na druhou stranu je třeba dodat, že stav mnohých komunikací je tak bídný, že ze strany této organizace vyžaduje mimořádnou pozornost a obrovské investice. Není žádným tajemstvím, že kritická situace panuje na dálnici D 1. Tady z důvodu nutných dlouhodobých oprav dochází i nadále v určitých časových intervalech k dopravním zácpám. Jenže současný stav této naší nejstarší a nejdelší dálniční komunikace vyžaduje mimořádnou pozornost a s tím související počet dopravních omezení. Logickým vyústěním jsou opravy komunikace a nepopulární uzavírky. Ředitelství silnic a dálnic ČR je přesvědčeno, že dopravní zácpy vznikají především z důvodu nesouladu intenzity dopravy a kapacity zbývajících jízdních pruhů. Rozvoj dopravy bohužel není v souladu s rozvojem výstavby dálniční a silniční sítě a ani sítě městských komunikací. Na dálnici mezi Prahou a Brnem jsou toho některé dny důkazem. Kolony stojí a dlouhý had jako by neměl kam pokračovat. Dopravní zúžení bývají bohužel i příčinou dopravních nehod, na dálnici často tragických. Přesto došlo v minulých dvou letech k omezení uzavírek. Podle údajů ŘSD bylo v roce 2000 na D 1 16 uzavírek v celkovém trvání 871 dnů, v roce 2001 to bylo jen 8 uzavírek v trvání 586 dnů. Dokonce došlo k ukončení všech prací ke konci loňského roku. Podle ŘSD není zpomalování, respektive zastavování dopravy způsobeno nedokonalým značením, ale právě nadměrným rozvojem automobilismu a často také neukázněností řidičů samotných. Stačí totiž i drobná kolize a doprava se hroutí. Vzdálenost mezi Prahou a Brnem je obousměrně zhruba 400 km, z toho je asi 40 % délky tvořeno asfaltovým povrchem a 60 % betonovými panely. Podle odborníků je cyklus oprav asfaltových vozovek zhruba deset let, u betonových 20-30 let. Vzhledem ke stáří a stavu brněnské dálnice je proto nutné opravovat ročně zhruba 8 km asfaltových a 12 km betonových vozovek. Pokud se údržba zastaví, bude to mít nedozírné následky. Další Achillovou patou D 1 je 132 dálničních mostů. Ročně je třeba opravit 3-4 mosty, přičemž průměrná životnost mostní stavby je 40 let. Všechny opravy jsou sezonního charakteru. To znamená, že stavební práce lze provádět podle norem pouze v klimaticky vhodném období, v ideálním případě od dubna do října.
Nejen šest pruhů
Na stávající části dálnice D 1 mezi Prahou a odbočkou na Benešov je patrné, kam směřuje trend výstavby dálnic. Úsek je nyní vybavený šesti pruhy, což zvyšuje kapacitu frekventovaného úseku na současnou úroveň dopravy. V dlouhodobém plánu se počítá s rozšířením naší nejdelší dálnice na šest pruhů v celém úseku až do Brna. Pomoci by měla také dostavba dálnice D 11 a rychlostní silnice R 35. Obě by pak převzaly část dopravy mezi Prahou a severní Moravou a Polskem na svá bedra.

Výstavba vybraných dálnic v ČR

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu