Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Labská vodní cesta je jen málo využitá
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Hospodářské noviny | Petr Němec | 22. 4. 2002] [tisk]
Vnitrozemská vodní doprava se na celkových přepravních výkonech České republiky nepodílí ani jedním procentem. Loni se po vodě přepravilo pouze jeden milión tři sta tisíc tun. Možnosti vodní dopravy jsou přitom výrazně vyšší a její podíl by mohl dosáhnout čtyř až pěti procent, což je podíl dosahovaný v Evropské unii. "Podle poptávky víme, že ročně by na vodu mohlo směřovat čtyři až pět miliónů tun zboží," říká Lukáš Hradský, jednatel Evropské vodní dopravy, druhého největšího rejdařství u nás. Odhad potvrzuje generální ředitel Českých přístavů Miloslav Černý: "Vycházíme z kapacit námi provozovaných přístavů. Dostáváme se k objemu až šesti miliónů tun zboží. Z toho by skutečně mohlo na vodu směřovat zmíněných čtyři až pět miliónů tun."
Generální ředitel největšího českého rejdařství Československé plavby labské (ČSPL) Miroslav Šefara tvrdí, že si vodní doprava musí udržet podíl kolem miliónu tun přepraveného zboží v zahraničních přepravách. "Jinak nebude pro dopravce zajímavá," dodává. Na tom, že vnitrozemská vodní doprava leží svými výkony hluboko pod možnostmi, nesou hlavní vinu špatné plavební podmínky na dolním úseku českého Labe mezi Střekovem a Hřenskem. Pro rejdaře jsou černou můrou roky 1999 a 2000. Katastrofální sucho bylo jednou z příčin, které vehnaly ČSPL do konkursu a zničily takzvané partikuláře, provozovatele plavby pronajatými plavidly. "Plavba nebyla po větší část roku vůbec možná, nebo jsme mohli nakládat jen na ponory, které ani neuhradily provozní náklady," řekl Šefara.
Ztráta vodní dopravy byla vyčíslena na 325 až 500 miliónů korun, které stát rejdařům kompenzoval výpomocí ve výši 83 miliónů korun. "Dovedete si představit situaci, že by kamióny nebo železnice nakládaly do vagónů nebo na návěsy jen desetinu toho, co mohou uvézt?" ptá se Šefara. "Zákazníci žádají spolehlivost," připouští Černý. "V dobách sucha nebo jiných překážek odvádějí zboží na jiné druhy dopravy. To se pak na vodu vrací jen pomalu. Zlepšení plavebních podmínek na dolním úseku Labe je nezbytné." To by bylo možné výstavbou dvou nízkých jezů.
První z nich, vysoký 5,4 metru, by měl stát v Prostředním Žlebu a druhý o výšce 2,2 metru v Malém Březně. Jde o variantu vypracovanou odborníky s ohledem na zlepšení plavebních hloubek tak, aby umožňovaly po 345 dnů v roce ponory 140 centimetrů, jež umožňují efektivní provozování vodní dopravy při zachování kvality krajiny. Úpravu Labe má ve svém programu i vláda. Koncem dubna má být zahájeno stavební řízení. Proti výstavbě vydalo Ministerstvo životního prostředí zamítavé stanovisko. HN požádaly ministerstvo o vyjádření, ale bez odezvy.
"Labe nás spojuje s evropskou sítí vodních cest, která je neustále modernizována. Máme kvalifikované lidi a můžeme být konkurenceschopní. Jediné, co k tomu potřebujeme, je kvalitní vodní cesta," říká Pavel Jurášek, předseda Českého plavebního a vodocestného sdružení, organizace sdružující všechny subjekty spojené s vodní dopravou. Miroslav Šefara tvrdí: "Jako členové EU budeme moci provozovat tolik plavidel, s kolika do unie vstoupíme. Nebudeme-li mít žádná plavidla, nebudeme mít nárok ani v budoucnu. Železnici ani silnici nenahradíme, ale jsme alternativou," tvrdí Šefara.

Výkony největšího českého rejdaře Československá plavba labská a. s.

Zdroj: Statistika ČSPL a EVD.

Poznámka: Klesající výkony ČSPL jdou mimo jiné na konto snižování počtu plavidel z někdejších 300 na 120 provozních a 20 obslužných. Pro srovnání: Evropská vodní doprava přepravila v roce 2001 v zahraničních přepravách 200 tisíc tun se třiceti plavidly.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu