Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

"Benzin chudých" proniká nejen do Evropské unie
[plný text článku | kategorie: Alternativní pohonné hmoty | Profit | Vít Smrčka | 17. 6. 2002] [tisk]
Propan-butan používaný k pohonu aut, který byl někdy přehlíživě nazýván benzinem chudých, pokračuje ve svém vítězném tažení Evropou. Tento donedávna ještě nechtěný odpad z rafinérií je totiž asi dvakrát levnější než benzin. Plyn, pro který se užívá mezinárodní označení LPG, dobývá jeden trh s pohonnými hmotami za druhým. Postup je všude stejný. Chytí se drápkem, ale jak roste jeho obliba u zákazníků, nabývá na síle.
LPG přestává být alternativou
Ještě před deseti lety nebyl kromě Itálie a Nizozemí v Evropě téměř vidět. V současnosti jezdí v Evropě na LPG 2 500 000 aut a každá šestá ze 17 milionů tun spotřebovaného LPG je určena na pohon osobního či nákladního auta nebo autobusu. "Plyn je nejoblíbenější automobilové palivo současnosti. Autoplyn představuje mladý trh, který má značné perspektivy," tvrdí Willem J. Lindenhovius, prezident Evropské asociace propan-butanu (AEGPL). Domnívá se, že je již nesprávné hovořit o autoplynu pouze jako o alternativním palivu, protože se stal pohonnou hmotou, která je ve většině evropských zemí běžně k dostání. Na svých pumpách ji prodávají největší petrolejářské společnosti. Podle prezidenta asociace je růst zájmu o autoplyn dán řadou výhod, které nabízí. Kromě zpravidla nižší ceny ve většině států EU láká provozními přednostmi a především ekologickým provozem.
Z výfuku se nevalí kouř
Plyn vykazuje méně emisí uhlovodíků, oxidů dusíku, neobsahuje síru, plynový motor neemituje pevné částice, které jsou karcinogenní a proto nejnebezpečnější součástí emisí. Na první pohled je patrné, že z výfuku plynového motoru se nevalí černý kouř, což je neřest většiny autobusů jezdících na naftu. Plynový autobus má proto možnost jezdit i v době smogových kalamit, kdy do center měst běžné autobusy nemohou. Takovou praxi již schválili například zastupitelé v osmnácti italských městech, kde mají s LPG asi největší zkušenosti. Na plyn se v Itálii jezdí již čtyřicet let, v současnosti je zde v provozu kolem 1,2 milionu aut. Italská vláda v poslední době přistoupila k rozsáhlé podpoře LPG a dotuje zájemcům přestavbu aut na plyn. Vedou ji k tomu především ekologické důvody.
Autoplyn posiluje i ve střední Evropě
Pro distributory autoplynu, výrobce čerpacích stanic i plynových součástí motoru je pro svou dynamiku nyní velice zajímavý trh střední Evropy. I to byl důvod, proč se počátkem tohoto měsíce uskutečnil poprvé v Praze evropský kongres LPG, pořádaný AEGPL i národní Asociací propan-butanu v ČR. Prudký nárůst využívání LPG zaznamenali zejména v Polsku, které se během posledních čtyř let ve spotřebě autoplynu dostalo hned za Itálii. Čerpacích stanic na LPG je v Polsku 2150 a aut na plyn asi 600 000. "Do Polska ročně prodáváme tisíc zásobníků," vítá rozvoj autoplynu u severních sousedů Aleš Klouda, ředitel Východočeských plynárenských strojíren zaměřených na výrobu zásobníků plynu pro čerpací stanice i vytápění.
Stejné množství prodá firma nyní do Německa, něco málo na Ukrajinu. Nahrazuje tím výpadek tuzemského trhu, kde využití propan-butanu pro vytápění posledních pět let stagnuje. Propan-butan totiž patří na tuzemském trhu k těm dražším palivům, které neobstojí v konkurenci se zemním plynem. Ten je sice jako jediný schopen konkurovat LPG cenou i při pohonu aut, ale zatím vzhledem k malému rozšíření čerpacích stanic i aut na stlačený zemní plyn je to konkurence slabá. Navíc odborníci předpokládají, že tato paliva se v nejbližších letech nestřetnou, protože hlavní síla LPG je u osobních aut, kdežto zemní plyn si razí cestu k autobusům, těžkým nákladním autům a dodávkám.
Na kilometru nejméně koruna úspor
Ušetřit nejméně korunu na každém kilometru může tuzemský motorista, který přestavěl své auto na propan-butan. Rozdíl mezi cenou benzinu a LPG se přitom několik let drží na přibližně stejné úrovni, plyn je na litru o více než polovinu levnější. Například v současnosti, kdy litr Naturalu 95 stojí kolem 25 korun, se na některých pumpách dostala cena LPG dokonce pod deset korun za litr. Především tento fakt způsobuje, že v České republice neustále roste počet motoristů, kteří jezdí na plyn. Zvětšuje se i počet pump, kde se dá načerpat. Ještě před deseti lety tuzemští motoristé LPG téměř neznali. Těsně po vyčlenění plníren propan-butanu z tuzemského plynárenství a jejich privatizaci v roce 1993 šlo čerpací stanice LPG téměř spočítat na prstech jedné ruky. V současnosti je v České republice vytvořena hustá síť asi 600 čerpacích stanic LPG, což je přibližně třetina počtu klasických benzinek.
Mobilní stanice se asociaci nelíbí
Zvláštností českého trhu je existence mobilních čerpacích stanic, kterých je přes šedesát. Přišla s nimi před čtyřmi roky firma I.M.P.G, tehdy působící ještě pod názvem Gason Engineering, která reagovala na zájem zákazníků postavit čerpací stanici na plyn bez zdlouhavého vyřizování na úřadech. Tím, že posadila stanice na podvozek, nevztahuje se na ně stavební zákon.
Od začátku narazila na kritiku Asociace propan-butanu ČR, sdružující v tuzemsku největší distribuční společnosti LPG. Asociaci tvoří společnosti Agip, BP Česká republika, Bohemia Gas, Český plyn, Flaga plyn, Kralupol a Primaplyn. Firmy kritizují hlavně fakt, že mobilní čerpací stanice stojí většinou na nevhodných místech a ohrožují tak okolí, protože nerespektují ochranná pásma. Podporu dostalo sdružení firem na pražském kongresu od zahraničních členů AEGLP, u nichž vzbudila největší nevoli mobilní čerpací stanice umístěná pod jedním z pražských mostů. Provoz těchto pump by měl řešit připravovaný zákon o propan-butanu, který by podle Radomila Markvarta z Ministerstva průmyslu a obchodu mohl být přijat v příštím roce.
Nejmenší pumpy jsou za půl milionu korun
Síť čerpacích stanic LPG se v ČR stále rozšiřuje, i když ne takovým tempem jako v minulých letech. Největším prodejcem pump LPG na tuzemském trhu je společnost Duko, která zastupuje italského výrobce stojanů a technologických celků LPG - firmu Nuovo Pingnone. Ovládá přes polovinu trhu, ročně prodává kolem padesáti stojanů LPG. Jejím konkurentem je zejména tuzemský výrobce Adast Adamov, který letos začal nabízet rovněž stojany na stlačený zemní plyn. Tzv. kompakty LPG, což jsou malé čerpací stanice s jedním zásobníkem plynu a jedním stojanem, stojí přibližně půl milionu korun. Nízká pořizovací cena je jedním z důvodů, proč se síť pump LPG tak prudce za poslední léta rozšířila. Na rozdíl od Itálie nebo Francie nelze v České republice stále koupit auto vyrobené na LPG již v továrně. To umožnilo vznik desítek montážních firem, které se přestavbou aut na plyn zabývají. Na LPG nyní jezdí v České republice 150 000 až 200 000 přestavených aut, přesná statistika se zatím nevede. Podle odborníků to zdaleka není poslední číslo.
V Mostě a Litvínově jezdí všechny autobusy na LPG
Nejvíce autobusů na LPG jezdí ve Vídni, kde jich je více než 500. Na druhém místě jsou severočeská města Most a Litvínov. Zde se podařilo před několika lety za podpory Státního fondu životního prostředí (SFŽP) postupně přestavět na LPG celý autopark autobusů v Dopravním podniku měst Mostu a Litvínova (DPML). V současnosti dopravní podnik provozuje 89 přestavěných Karos s plynovými motory Liaz. Na vývoji plynových motorů spolupracovala Technická univerzita Liberec a firma EkoGasAuto. Montáž prováděly Krušnohorské strojírny. Ještě před jejich konkurzem koupil dopravní podnik licenci na přestavby, ale podle technického náměstka DPML Gerharda Tučka o ně není zatím mezi jinými dopravci zájem, přestože autobus na LPG proti naftě šetří na kilometru až dvě koruny.
Tamním dopravcům nyní chybějí peníze na přestavby autobusů, jedna stojí 600 000 korun. Investice pro jeden autobus se může při ročním najetí 50 000 km sice vrátit do šesti let, ale na zájemce čekají další výdaje. Například do úpravy dílen, ale především čerpací stanice pro vozový park autobusů stojí 15 milionů korun. Zatím se nepodařilo, aby výstavbu pumpy pro dopravce provedla jiná firma, například distributor paliva. LPG také vypadlo z letos nově zavedených podpor SFŽP na výstavbu čerpacích stanic a přestavbu autobusů na ekologická paliva. Podle dostupných informací se tak stalo nedopatřením. "Propan-butan je velice ekologické palivo," připomíná Tomáš Chytráček, předseda Asociace propan-butan ČR, který proto předpokládá, že projekt na severu Čech nezůstane ojedinělý. V současnosti asociace jedná s asi pěti dalšími zájemci o přechod na cenově výhodné a ekologické palivo.
Auta na plyn vyrábějí již i světové automobilky
Vozy na LPG začínají vyjíždět přímo z výrobních pásů automobilek a zájemci v některých státech Evropské unie tak přestávají být závislí pouze na autech přestavěných z benzinového pohonu. Například Renault plánuje letos prodat 7000 a v příštím roce 10 000 aut s pohonem na propan-butan. Nástup těchto továrně vyráběných aut s plynovým pohonem urychlil ve Francii v roce 1996 zákon o čistotě ovzduší. Renault uplatňuje pohon LPG nyní u osmi modelů. Například u Laguny používá patentem chráněnou polymorfní plochou nádrž na plyn, která umožňuje vozidlu dojezd 600 kilometrů. Vedle toho zůstává autu nádrž na benzin. Dvoupalivový systém je zachován i u přestavovaných aut v tuzemsku. To je jedna z dalších výhod plynového pohonu, že při kombinaci obou paliv má auto výrazně delší dojezd než na benzin. Výhodné je to zejména při cestách do zahraničí.
Automobilka Volvo vyřešila plně problém s umístěním plynové nádrže tím, že ji dává pod podlahu. LPG nabízí pro všechny hlavní modely. "Neplánujeme výrobu aut na propan-butan," vyjádřil se za Škodu Auto mluvčí Milan Smutný. Podle jeho názoru zájemci mají k dispozici dostatečně levný provoz u dieselových octavií se spotřebou pod pět litrů. Budoucnost pohonu spatřuje ve vodíku. Nevyloučil ale možnost, že autosalony ve spolupráci s montážními firmami nabízejí zákazníkům nová auta Škoda přestavěná na LPG.
"Přestavujeme vozy pro autosalony," potvrdil zájem prodejců Škody Auto o plynový pohon Josef Hrma, majitel Autománie, jedné z montážních dílen. Lidé si zejména v Praze nechávají upravit na plyn již novější auta, hlavně felicie, fabie a octávie. Týdně ve firmě přestaví deset aut. V mimopražské dílně ještě Autománie přestavuje starší vozy Škoda. Zájem je rovněž o individuální přestavby aut, o něž musí majitel auta požádat na dopravním inspektorátu. Ta vyjde zájemce podstatně více než tzv. hromadná přestavba, která je ministerstvem dopravy schválená pro vybrané značky. Mezi ně patří všechny modely Škoda Auto. Například přestavba Fabie vyjde na 20 000 korun, firma také nabízí montáž zařízení na splátky.

Spotřeba LPG pro auta ve vybraných státech

Zdroj: Totalgaz

Počet stanic LPG

Zdroj: AEGPL podle testu Renault Clio

Snížení emisí pro LPG ve srovnání s benzínem

Zdroj: AEGPL podle testu Renault Clio

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu