Vrátí se v Evropě doprava opět na koleje? [plný text článku | kategorie: Železniční doprava – svět, Externí náklady – svět | Technický týdeník 18. 10. 2002] [tisk] Rozvoj železniční dopravy byl jednou z hlavních komponent průmyslové revoluce. Je možné, že by neměla železnice v postindustriálním věku budoucnost? Dramatická klesáni jejího podílu na dopravním trhu v uplynulých 30 letech by mohlo taková úvahy opravňovat Ovšem železniční doprava je v současná době jediný reálný prostředek, jenž může efektivně působit na omezeni dopravy po silnicích a přispět tím významně k ochraně životního prostředí S výhledem na oživeni zájmu o železnice klade Evropská unie důraz na harmonizaci předpisů, otevíráni tržního prostředí a technologickou modernizaci, záměrem je vytvoření nového evropského železničního prostoru.
Příliš pomalá, příliš těžká a značně nepružná se jeví železnice podle dnešních měřítek. Evropskou železniční síť v současném stavu tvoří 15 samostatných systémů, operujících na národních sítích. Při každém překračování hranic tak nastávají značné časové ztráty kvůli přepojování lokomotiv. přeskupování vozů a výměně posádek. Výsledkem tohoto opakovaného přerušování jízdy při mezinárodní dopravě nákladů je průměrná rychlost 18 km.h-1. To je méně než rychlost ledoborce udržujícího v zimě vodní cesty v Baltickém moři. Proto také klesl podíl nákladů přepravovaných po železnici v EU z 21,1 % v roce 1970 na pouhých 8,4 % v současnosti, přičemž podíl dopravy po silnici se ve stejném období zvýšil z 51 na 72 %.
Zastaralá a nedostatečná infrastruktura vytváří četná úzká místa ve většině zemí, což snižuje konkurenceschopnost železnice. Za takových podmínek pak není mnohde schopna převzít rostoucí poptávku po dopravě nákladů i osob. Přes rozvoj vysokorychlostních vlaků osobní doprava stagnuje. Ve světovém měřítku železnice kryje jen 8 % potřeby přepravy osob. Náklady na zlepšení infrastruktury jsou značné. V Itálii to budou 4 mld. eur a v Británii 9 mld. eur ročně po dobu 10 let. Německé dráhy jsou největší železniční investor na světě. Vynakládají na svou síť průběžně 8 mld. eur ročně. Naproti tomu francouzské dráhy, ačkoliv jsou také státní podnik, si mohou dovolit investovat ,jen" 3 mld. eur ročně. V současné době jsou v EU vyprojektovány akce modernizace železniční soustavy v celkové hodnotě 66 mld. eur. Významný podíl v tom tvoří nové koridory průjezdu Alpami a Pyrenejemi.
Je silniční doprava skutečně ekonomicky výhodná? Jaké budou skutečné náklady přepravy, když zakalkulujeme externality každého způsobu dopravy? Bezkonkurenčně nejnižší externí náklady má námořní doprava na krátké vzdálenosti, a to 4 eura na 1000 tkm. Následuje vodní doprava ve vnitrozemí s nákladem maximálně 5 eur na 1000 tkm. Ale tyto způsoby dopravy nejsou ve vnitrozemí v širším měřítku použitelné. Složení externích nákladů silniční a železniční dopravy naznačuje tabulka. Odhaduje se, že převedení každých 85 tunokilometrů (tkm) nákladní dopravy ze silnice na železnici redukuje externí náklady o 50 %. To bylo jedním z podnětů pro veřejné činitele Evropské unie, aby se pokusili změnit nežádoucí tendence ve vývoji podílů jednotlivých druhů dopravy na celkové bilanci.
Životní prostředí a harmonizace V září roku 2001 vydala Evropská komise Bílou knihu o dopravě. Obavy z dalšího zhoršování životního prostředí jsou hlavním stimulem navrhovaných opatření v dopravní politice. Doprava produkuje 28 % celkových emisí skleníkových plynů. Na tom má silniční doprava podíl 78,5 procentních bodů. Železniční doprava může mít klíčovou úlohu při vytváření nové struktury dopravy, jež je nezbytná z hlediska odtížení silnic a sníženého znečisťování životního prostředí. K oživení železnice a posílení její konkurenceschopnosti probíhají práce na plánu revolučních změn tohoto způsobu dopravy. Záměrem je vytvoření společného evropského železničního prostoru. Ten by měl překlenout základní nedostatky spolupráce mezi národními železničními sítěmi a systémy. Změny se dotknou elektrického napájení a zabezpečovacích systémů, pracovních podmínek, jízdních a bezpečnostních předpisů a někde i šířky kolejí. Po čtyřech letech intenzívní činnosti začnou brzo platit specifikace pro propojování vysokorychlostních tratí.
Technické studie byly zahájeny také pro konvenční železniční dopravu a nyní je projednáván obsah nařízení EU v této záležitosti. Bude se týkat základních principů propojování národních sítí a společného přístupu k bezpečnostním záležitostem. Zabezpečovací systémy tvoří také část druhého balíku legislativy, navrženého Komisí v lednu 2002, v zájmu urychleného otevírání železničního trhu. Dohoda byla dosažena k otevření soutěžního prostředí pro nákladní dopravu. V první fázi od března 2003 pro mezinárodní nákladní dopravu na Transevropské železniční síti. Na všech linkách pak od roku 2008. Unie chce také urychlit proces otevírání národních trhů nákladové dopravy v roce 2006. Evropská legislativa tak umožní všem akreditovaným operátorům užívat železniční sítě členských států pod dozorem nezávislého orgánu - Evropské agentury pro propojování a železniční bezpečnost. Návrhy se připravují také pro osobní dopravu. Zpočátku to bude přístup do některých tržních nik, jako jsou noční vlaky, autovlaky apod. Později by to měly být všechny služby.