Výstavba jezů: ekologie za 132 miliónů Kč [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Dopravní noviny | ČTK | 1. 8. 2002] [tisk] Ekologická opatření při výstavbě dvou plavebních stupňů na dolním Labi si vyžádají téměř 132 miliónů Kč. Jezy by díky nim měly vyhovět všem požadavkům ekologů, kteří proti stavbě opakovaně vystupovali. Ředitelka odboru plavby a vodních cest ministerstva dopravy a spojů Magdalena Konvičková minulý týden uvedla, že výška jezů bude výrazně nižší, než jaká byla původně navržena. Stavba tak v konečné podobě nebude mít negativní vliv na faunu a flóru, zdůraznila.
Stavba dvou labských jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu ovšem ještě stále čeká na výjimku ze zákona o ochraně přírody od ministerstva životního prostředí. V březnu resort opakovaně vydal k projektu nesouhlasné stanovisko, i když projektanti již například snížili výšku jezu v Malém Březně z původních šesti na dva metry a posunuli druhý jez z Dolního do Prostředního Žlebu. "Ustoupili jsme na nejzazší mez," komentovala to Magdalena Konvičková. Stavba vodních děl, včetně prohloubení dna řeky, si vyžádá 6,2 miliardy Kč; návratnost těchto prostředků se odhaduje na osmnáct let.
Úpravy pro zlepšení plavebních podmínek podle Magdaleny Konvičkové respektují požadavky ochránců přírody na zachování hladiny řeky v přírodovědecky významných úsecích Labe, jako je oblast Svádova či Nebočad. Přirozené kolísání hladiny bude i nadále zachováno v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního. Pro migraci bobra bude u nízkých jezů sloužit boční koridor spojený s rybím přechodem. Česká republika je od roku 1997 signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN). Zlepšení plavebních podmínek na Labi pod Ústím nad Labem je tak její povinností. Plavební stupně by měly zajistit splavnost řeky po 345 dní v roce.