Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Diskuse o jezech na Labi stále nekončí
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Právo | Rudolf Prchal | 1. 8. 2002] [tisk]
Na zahájení výstavby dvou nových jezů na dolním toku Labe čekají nejen labští plavci, správce vodního toku státní podnik Povodí Labe, velké průmyslové a stavební firmy, ale i krajští zastupitelé Ústeckého kraje. Projektanti jezů podle Magdaleny Konvičkové, ředitelky odboru plavby a vodních cest ministerstva dopravy, prý pečlivě naslouchali hlasům ekologů, vzali v potaz všechny jejich námitky a ustoupili až na nejzazší mez. Znamená to, že výška jezů bude výrazně nižší než původně navržená, a stavba v konečné podobě nebude mít negativní vliv na faunu a floru.
"Jestliže Německo v souladu s plánem na zlepšení plavebních podmínek od roku 1992 zlepšuje plavební podmínky na Labi od státní hranice s ČR po Magdeburk tak, aby v roce 2006 byl zajištěn ponor plavidel 140 cm při přirozeném průtoku v průměrném roce po dobu 345 dnů, u nás se stále výstavba dvou nízkých jezů s prohrábkou dna řeky mezi Střekovem a státní hranicí v Hřensku odsouvá. Přitom ČR je od roku 1997 signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) a má za povinnost zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem," informovala Konvičková.
Dodala, že výstavba jezů na tomto úseku řeky není záměrem poslední doby, ale byla součástí plánu na splavnění Vltavy a Labe, z části realizovaná již v počátku minulého století. Dnes se plnosplavnost řeky v délce 170 km z Ústí nad Labem až do Chvaletic zajišťuje 21 jezy. Vodní díla na Labi pod Ústím n. L. zamýšleli postavit již naší předkové. V období 1. republiky se podařilo postavit největší a poslední český jez na Labi, dnešní národně kulturní památku, Masarykovo zdymadlo Střekov.
Úpravy plně respektují požadavky ekologů
Na novém projektu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi se podíleli přední odborníci ve vodní dopravě, vodním hospodářství a ochraně životního prostředí ČR. Celkem bylo vypracováno sedm variant. Razantně, až po krajní mez bezpečnosti plavby, bylo sníženo vzdutí jezu v Malém Březně ze 6 na 2 metry (Střekov má 8 metrů) a bylo posunuto místo výstavby jezu z dříve uvažované lokality Dolní Žleb k Prostřednímu Žlebu. Úpravy pro zlepšení plavebních podmínek plně respektují požadavky ochránců přírody na zachování hladiny řeky v přírodovědecky významných úsecích Labe jako je oblast Svádova, Nebočad a další.
Přirozené kolísání hladiny bude i nadále zachováno v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního a pro migraci bobra bude sloužit u nízkých jezů boční koridor spojený s rybím přechodem. Na ekologická opatření počítá projekt s částkou téměř 132 miliónů korun. Celkem by se na nové nízké labské jezy, plavební komory, prohrábky dna řeky a na další práce mělo vynaložit 6,2 miliardy korun s návratností 18 let. Projekt podpořili při oboustranném jednání v říjnu loňského roku předsedové vlády ČR a SRN. Studená sprcha naopak přišla letos v březnu z MŽP ČR, které k tomuto záměru opakovaně vydalo nesouhlasné stanovisko. To vyvolalo silnou negativní reakci českých dopravních odborníků, vodohospodářů, úřadů i vedení Ústeckého kraje.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu