Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Ochránci přírody proti přírodě a lidem
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | MF Dnes | Jaroslav Foldyna | 3. 8. 2002] [tisk]
Zlepšení plavebních podmínek na Labi mezi Ústím a státní hranicí předpokládá podle vlády vybudování dvou plavebních stupňů - jednoho v Malém Březně na Ústecku a druhého v Prostředním Žlebu na Děčínsku. Česká republika investovala do splavnosti Labe miliardy korun - od Pardubic, přesněji řečeno od Přelouče - až po ústecký Střekov je Labe moderní mezinárodní vodní dálnicí. Ale od Střekova po státní hranici ve Hřensku není ničím jiným než polní cestou! V tomto úseku je Labe po většinu roku nesplavné pro nedostatek vody, a právě to řeší ony dva plavební stupně. Řeka Labe je podle smlouvy mezinárodní řekou a spojuje nás s celou Evropou - v německém Magdeburku vodními kanály jak se západní částí Evropy, tak s východní, dále po proudu Labe s námořním přístavem Hamburk a Lübeck.
Obchod s těmito částmi Evropy znamená pro českou ekonomiku ročně vývoz a dovoz pěti milionů tun zboží. Kvůli špatným plavebním podmínkám ale musí čtyři miliony tun zboží cestovat po železnici. Českou ekonomiku stojí každá tuna, která je přepravena touto cestou, asi 18 eur. Dalšími 18 eury dotuje Spolková republika Německo své dráhy, které tuto přepravu zajišťují, aby byly vůči české vodní dopravě konkurenceschopné. Doprava tuny zboží po vodě, jsou-li dobré plavební podmínky, ale stojí českou ekonomiku pouze 12 marek. Tyto číselné argumenty jsou sice přesvědčivé, ale bohužel kvůli neřešeným plavebním podmínkám se ve zmíněném úseku Labe převáží pouhý jeden jediný milion tun zboží.
Oč tedy jde? Nebudou-li na Labi ony vodní stupě, padne česká vodní doprava, a nejde tady o jeden konkrétní podnik, ale o jeden konkrétní segment české dopravy. Dá se očekávat, že spolková vláda přestane německým dráhám vyplácet dotaci 18 eur, aby byla konkurenceschopná. A česká vodní doprava padne... Každou po silnici vyvezenou či dovezenou tunu zaplatí český průmysl celkovými náklady 35 eur, zhruba tedy bude naše ekonomika zatížena o 3 miliardy vyššími náklady na dovoz a vývoz. A právě o to jde!
Zajímá takzvané ochránce přírody, že bude a je poškozována příroda stovkami vlaků a tisícovkami kamionů, když existuje téměř ”čistá” vodní doprava? Bude ještě konkurenceschopný český chemický průmysl, který své suroviny pro výrobu vozí zejména po Labi? Bude pád vodní dopravy jedním z hřebíků do rakve českých zemědělců, neboť i pro ně je vodní doprava významným přepravcem? Nezmiňuji se o tisícovce lidí, kteří jsou se svými rodinami přímo na vodní cestě závislí… Oč tedy jde takzvaným ochráncům přírody, kdo je platí? Že by jako ti, co bojují proti Temelínu, dostávali peníze z podivných nadací, které naplňují přepravci, pro které bude likvidace labské vodní cesty výhodná? Doufám, že jedinou záchranou bude česká vláda, placená z daní občanů a českého průmyslu. Obrátím se proto na ni s žádostí o udělení výjimky podle § 43 zákona 114. To je poslední možnost pro vodní dopravu i pro český průmysl. Bude-li vláda souhlasit, jistě to ocení lidé nejen v Děčíně a Ústí nad Labem.
- Souhlasíte se stavbou jezů na Labi? Myslíte si, že je jejich stavba klíčová pro udržení lodní dopravy v Čechách? Nebo naopak vodní díla poškodí nenávratně unikátní přírodu okolo řeky? Svůj názor nám laskavě napište na adresu MF DNES, Hrnčířská 18, 400 01 Ústí nad Labem nebo na email redul@mafra.cz.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu