Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Labe potřebuje dva nové plavební stupně
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Právo | Rudolf Prchal | 13. 8. 2002] [tisk]
Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem-Střekov po státní hranici-Hřensko - tak byl nazván schválený vládní materiál. Předpokládá vybudování dvou plavebních stupňů, jeden v Malém Březně u Ústí nad Labem a druhý v Prostředním Žlebu u Děčína. "Česká republika investovala do splavnosti Labe miliardy korun - od Pardubic, přesněji řečeno od Přelouče - až po ústecký Střekov je Labe moderní mezinárodní vodní dálnicí. Ale od Střekova po státní hranici ve Hřensku není ničím jiným než polní cestou! V tomto úseku je po většinu roku Labe nesplavné pro nedostatek vody, a právě to řeší ony dva plavební stupně," potvrdil Právu zástupce ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). Podle něj je řeka Labe podle mezinárodní smlouvy mezinárodní řekou spojující ČR s celou Evropou.
V německém Magdeburku vodními kanály jak se západní částí Evropy, tak s východní, dále po proudu Labe s námořním přístavem Hamburk a Lübeck. Obchod s těmito částmi Evropy znamená pro českou ekonomiku ročně vývoz a dovoz pět miliónů tun zboží. Kvůli špatným plavebním podmínkám ale musí 4 milióny tun zboží cestovat po železnici. Touto cestou stojí českou ekonomiku každá přepravená tuna asi 18 EUR - dalšími 18 EUR dotuje Německá spolková republika německé dráhy, které tuto přepravu zajišťují, aby byly vůči české vodní dopravě konkurenceschopné. Doprava tuny zboží po vodě, jsou-li dobré plavební podmínky, ale stojí českou ekonomiku pouze 12 EUR. Tyto číselné argumenty jsou sice přesvědčivé, ale podle Foldyny bohužel kvůli neřešeným plavebním podmínkám se ve zmíněném úseku Labe Střekov-Hřensko, státní hranice převáží pouhý jeden jediný milión tun zboží.
"Nebudou-li na Labi ony vodní stupě, padne česká vodní doprava, a nejde tady o jeden konkrétní podnik, ale o jeden konkrétní segment české dopravy. Dá se očekávat, že německá spolková vláda přestane německým dráhám vyplácet dotaci 18 EUR, aby byla konkurenceschopná. A česká vodní doprava skončí. Každou po silnici vyvezenou či dovezenou tunu zaplatí český průmysl celkovými náklady 35 EUR, zhruba tedy bude naše ekonomika zatížena o 3 miliardy vyššími náklady na dovoz a vývoz.
A právě o to jde! Zajímá tzv. ochránce přírody, že bude a je poškozována příroda stovkami vlaků a tisícovkami kamionů, když existuje témě ‚čistá` vodní doprava?" ptá se dále ústecký místohejtman a klade další otázky: Bude ještě konkurenceschopný český chemický průmysl, který své suroviny pro výrobu vozí zejména po Labi? Bude pád vodní dopravy jedním z hřebíků do rakve českých zemědělců, neboť i pro ně je vodní doprava významným přepravcem? A to se nezmiňuji o tisícovce lidí, kteří jsou se svými rodinami přímo na vodní cestě závislí. "Oč tedy jde tzv. ochráncům přírody, kdo je platí? Že by jako ti, co bojují proti Temelínu, dostávali peníze z podivných nadací, které naplňují přepravci, pro které bude likvidace labské vodní cesty výhodná?
Foldyna pak podle svých slov doufá, že jedinou záchranou bude česká vláda, placená z daní občanů a českého průmyslu. Obrátil se proto na ni s žádostí o udělení výjimky podle § 43 zákona 114. To je prý poslední možnost pro vodní dopravu i pro český průmysl. Bude-li vláda souhlasit, jistě to ocení lidé nejen v Děčíně a Ústí nad Labem.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu