Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Průtahy s obchvatem vedou Prahu ke kolapsu
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR, Vliv dopravy ve městech – ČR | Právo | Jiří Novotný | 27. 8. 2002] [tisk]
Praha zažívá doslova paralyzující dopravní kalamitu. Na vině však není jenom povodeň, ale dlouhodobě odkládané a neřešené jablko sváru: výstavba dálničního obchvatu. Proč ještě není hotov? Kdo nebo co brání ulehčit nervům řidičů, projíždějících hlavním městem?
"O tom, že Praha obchvat zoufale potřebuje, se mluví desítky let. Přesto je dokončeno jen sedmnáct ze šedesáti šesti kilometrů plánované trasy. Od roku 1995 přibylo pouhých šest kilometrů," řekl ve čtvrtek Právu ředitel výstavby Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Petr Laušman. Kdyby byl hotov celý obchvat, převedla by se na něj podle ŘSD veškerá tranzitní doprava. Neexistovaly by tedy až dvacetikilometrové fronty kamiónů před Barrandovským mostem. Autobusy i tramvaje by se v pražských ulicích nemusely prodírat kolonami nákladních aut. "Mnohem více prostoru než dnes by zůstalo i pro osobní automobily a Pražanům by se rozhodně lépe dýchalo," je přesvědčen Laušman.
Bude se muset najít třicet sedm miliard
Na zbývajících 49 kilometrů obchvatu je potřeba zhruba 37 miliard korun. Pražský magistrát předpokládá, že dokončen bude do roku 2010. Pokud ovšem potrvají obstrukce ekologů a dál se povlečou spory s některými obcemi, jejichž územím má trasa procházet, je podle ŘSD vyloučeno to do konce tohoto desetiletí stihnout. Zatím jako poslední byl loni v říjnu zprůjezdněn dva a půl kilometru dlouhý úsek z Řep do Ruzyně, který propojil už dříve dokončenou část obchvatu od dálnice D5 (Praha-Plzeň-Rozvadov) až ke karlovarské silnici a komunikaci na Slaný. Na severozápadní části obchvatu se tak podařilo pokročit od barrandovského mostu až po Ruzyň. Od té doby ovšem práce na obchvatu stojí. Na otázku Práva, kdy se začne stavět úsek z Ruzyně do Suchdola a Březiněvsi (16,5 km), aby obchvat bylo možné plnohodnotně napojit na dokončovanou dálnici D8 z Prahy na Ústí nad Labem a Drážďany, Laušman odpověděl: "Na část obchvatu za Ruzyní sice vydalo ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko, počkat ale musíme na schválení územního plánu pražské aglomerace. K tomu zřejmě dojde až koncem příštího roku."
Dříve by tedy mohla být zahájena výstavba jižní části obchvatu mezi Vestcem, Lahovicemi a Slivencem až ke křižovatce s dálnicí D3. Na tento čtrnáctikilometrový úsek slíbila Evropská investiční banka (EIB) poskytnout úvěr 315 miliónů eur (v přepočtu téměř 9,8 miliardy korun). Hradit se z něj má i část nákladů na obchvat Jesenice. Úvěr musí ještě schválit vláda a parlament. ŘSD doufá, že se tak stane ještě letos. Bez půjčky by se stavět nedalo, protože jde o finančně velmi náročnou trasu. Vždyť mezi Slivencem a Lahovicemi budou tři kilometry mostů a dva dlouhé tunely. Vybudovat tuto jižní část potrvá asi 3,5 roku. Zprůjezdněna by tedy mohla být nejdříve v roce 2006.
Město by si ulevilo až od stovky tisíc aut
Jako poslední - zřejmě až po roce 2010 - přijdou na řadu úseky od dálnice D1 u Jesenice do Běchovic a z Březiněvsi do Satalic. Nejen pražský magistrát, ale i hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a starosta Prahy 6 Pavel Bém však požadují, aby se dokončení celého obchvatu urychlilo. "Vnímám situaci Pražanů jako každodenní kolaps, který jsme schopni řešit, bude-li mít dobudování obchvatu prioritu," řekl ještě před povodněmi Právu Bendl. Na otázku, kolik aut by po obchvatu mělo po jeho dokončení projíždět, odpověděl Laušman: "Podle prognóz, které jsme si nechali udělat, by to v roce 2020 mělo být denně 30 000 až 100 000 vozidel. I z toho je jasné, že bez obchvatu není budoucnost Prahy vůbec myslitelná."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu