Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Výlet krajem kolem řeky Doubravky přes starobylé vesnice
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR | MF Dnes | Lenka Klicperová | 28. 8. 2002] [tisk]
Cyklistický výlet okolím řeky Doubravky měří 55 kilometrů a je vhodný pro silniční a trekkingová kola. Začíná a končí v Třemošnici. O vzniku jména kolují různé pověsti. Jedna z nich praví, že když nepřítel dobyl Lichnice, utekly prý tři dcery tamního rytíře tajnou podzemní chodbou k lidu, který žil pod hradem. Plakaly a prosily, aby jim pomohli. Za pomoc jim nabídly tři mošny peněz, které zachránily. Chtěly před krutým nepřítelem hodně daleko uniknout. Dobrosrdeční lidé se nad nimi slitovali. Oblékli je do starých šatů, aby nebyly nápadné, a odvedli je do bezpečí. Za tři mošny peněz, které lidé pod hradem dostali za své služby, vystavěli prý vesnici a dali jí jméno Třemošnice. Tak vypravuje o založení městečka jedna z pověstí, které zpracovali Josef a Eva Prchalovi.
Zapsali i pověst další, podle které neutekly z hradu dcery, ale samy hradní paní. Prohlédly pokladnu, zjistily, že má každá už jen měšec peněz - tedy dost velký měšec, vlastně mošnu. Ale ty paní vlastně neutíkaly, jen se jim znelíbilo na kopci a zalíbilo pod kopcem, kde tolik nefouká a je tam tepleji, a tak si za ty mošny peněz postavily zámek. Mošny posloužily i za základ jména osady, kde se za paními začali usazovat i jejich lidé. Prý se jim Třimošnice špatně vyslovovalo, tak začali říkat Třemošnice. Z Třemošnice se vydáme do Ronova nad Doubravou, kde můžeme navštívit galerii tamního rodáka Antonína Chittussiho nebo kostel svatého Vavřince. Na náměstí můžeme obdivovat lidovou architekturu s krásnými barokními a empírovými štíty. Poté přijedeme ke Kněžicím, o nichž máme písemné doklady z roku 1437, ale kdy a jak se dostali do zdejší krajiny poprvé lidé, kdo si tu zřídil poprvé obydlí, kdo a jak založil tuto osadu, není známo. Jméno poukazuje na kněze - Kněžice patřívaly knězům kláštera Vilémov.
V průběhu dějin byla zdejší krajina častokrát zpustošena, vesnice vypáleny, obyvatelstvo rozplašeno a vyhubeno. Některé osady byly časem opět znovu zřízeny, některé úplně zanikly. Zmizely Bošice, které se původně rozkládaly na potůčku k Biskupicím. Po osadě Stusyně, která byla v 11. století vypálena, zbyl kostel u svatého Martina s kněžickým hřbitovem. Na opačném břehu Doubravy stihl podobný osud Protivany. Krajem kolem Kněžic kdysi také procházela Libická nebo Liběcká stezka, po níž se jezdilo od 8. století až do 12. století z Čech na Moravu. V sousedních Moravanech najdeme klasicistní zámeček a v nedalekém Pařížově přehradu. Důvodem k stavbě této přehrady byly především velké vody z let 1885, 1888 a 1897, které patřily tehdy k největším na Doubravě.
Výstavba pařížovské přehrady probíhala v období let 1908 až 1913. Původně byla přehrada určena na ochranu před povodněmi, v současné době se tu vyrábí i elektrická energie. Nádrž také užívá místní organizace Českého rybářského svazu Běstvina jako sportovní vodu. Přes Malejov a Spačice přijedeme do Úhrova, kde stojí další zámek a nechybí zde ani ukázky lidové architektury. V Úhrově budeme mít za sebou asi dvacet kilometrů. Dalšími zastávkami na trase budou Kraborovice, Borek či Přísečno. Před Chotěboří se můžeme zastavit ještě v Nové Vsi, kde si můžeme prohlédnout zámek a kostel sv. Jana Nepomuckého. Samotná Chotěboř proslula ve středověku hlavně těžbou stříbra. Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky. První dochovaná písemná zpráva z roku 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra, což potvrzuje dochovaný místní název Na stříbrném dolci, i nedávná těžba uranové rudy. Chotěboř byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka.
Na město byla Chotěboř povýšena v roce 1278. Královským městem se stala roce 1331 zásluhou Jana Lucemburského a jeho syn Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem českých královen. Za Chotěboří nás čekají Libice nad Doubravo u se zámečkem, Maleč a Jeřišno, přes které dojedeme do Běstviny. Je připomínána již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou. Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137. Barokní zámek ze 17. století a kolem zámku je park se vzácnými dřevinami, ve kterém stojí dřevěný pavilon z roku 1935. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové. Z Běstviny dojedeme po čtyřech kilometrech do Třemošnice, kde jsme výlet začali.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu