Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Lodě by změnily krajinu i život lidí
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | MF Dnes | Helena Vaculová | 4. 10. 2002] [tisk]
Politici z jižních krajů oživili stavbu kanálu. Kanál Dunaj–Odra–Labe, jehož stavbu opět oživili politici, by podle ochránců přírody totálně změnil krajinu na Moravě a podstatně by zasáhl do života zdejších obyvatel.
Přestože by novou vodní cestu na Moravě mohla z velké části zaplatit Evropská unie, odpůrci této stavby tvrdí, že ve skutečnosti by na ni vydatně přispěli i místní obyvatelé. V době stavby kanálu by už totiž byla země členem unie a i oni by ze svých daní přispívali do jejích fondů. Kvůli kanálu by se také musely v jeho okolí vybudovat nadjezdy, přeložky inženýrských sítí a další stavby. ”Lidem by nepřinesl jen pozitivní změny,” tvrdí Michal Bartoš z olomoucké radnice. Nová vodní cesta by ovšem podle ochránců přírody podstatně proměnila i krajinu na Moravě.
”Kanál by řeku Moravu na věčné časy zničil. Malou ukázku toho, co by se s ní stalo, máme na Slovensku u vodního díla Gabčíkovo. Hlavní proud řeky je odvedený do betonového koryta a totálně se tak zlikvidoval přírodní ráz řeky,” uvedl vedoucí Správy CHKO Litovelské Pomoraví Ivo Machar. Odmítá také, že kanál může fungovat jako protipovodňové opatření. ”Při záplavách by naopak znamenal šílené nebezpečí. To se přece potvrdilo i při nedávných povodních v Čechách. Provozovatelé lodní dopravy na Labi nebyli ani schopni lodě ukotvit a hrozilo, že neovladatelná plavidla smetou mosty,” připomněl Machar. O tom, že by vodami střední Moravy mohly brázdit stejné lodě, jako plují ve Středozemním moři nebo podél pobřeží Atlantiku, se v Olomouci bouřlivě diskutovalo již v druhé polovině osmdesátých let. ”Zažil jsem několik takových setkání a veřejnost byla tenkrát naladěná spíš proti,” uvedl Bartoš.
Ekolog Michal Bartoš tvrdí, že stavba by byla mnohem dražší, než se nyní uvádí, protože by se musely budovat i plavební komory a přeložky. ”Bylo by to něco podobného jako s Temelínem, na který se nakonec muselo dát více peněz, než se původně uvádělo,” dodal. Odpůrci kanálu také tvrdí, že se sice má stavět z veřejných prostředků, profit ovšem přinese jen některým firmám. Jeho hospodářský význam je podle nich pochybný, protože říční doprava už neodpovídá dnešním potřebám. Je moc pomalá a je tedy otázka, zda by po ní vůbec byla poptávka.
O kanálu Dunaj–Odra–Labe se ve středu jednalo v Přerově na konferenci, kterou zaštítili hejtmané z Moravy a Pardubického kraje. A to jim odpůrci kanálu nyní hodně zazlívají. Ještě více je však vyděsilo, že zástupci Jihomoravského a Zlínského kraje stavbu kanálu na konferenci obhajovali a slíbili, že ji budou dále podporovat. ”Politik, který se propůjčí k prosazování této myšlenky, by se měl vrátit do školních lavic a poučit se, jak řeka v krajině funguje,” uvedl Ivo Machar. Záštitu hejtmanů konference, v jejímž pozadí je ekonomická lobby, považuje za ostudu. ”Udělal jsem to naopak rád. Zatím slyším, jak jedni říkají, že je to dílo vynikající a samospasné, a druzí poměrně hystericky namítají, že ne. Tato věc by se však měla pořádně prodiskutovat a konference je místem, kde zazní klady i zápory tohoto řešení,” reagoval na tuto kritiku olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL).
Podobného názoru je i hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS). ”Kanál Dunaj–Odra–Labe figuruje ve velkém územním plánu Beskyd a je v mnoha případech velice složitý, některé věci jsou velice kontroverzní, například ve vztahu k životnímu prostředí. Proto považuji za důležité vést co nejširší diskusi o takovémto projektu a konference měla k tomuto účelu sloužit,” uvedl Tošenovský. Podle Michala Bartoše však tento účel jednání v Přerově nesplnilo. ”Někteří hejtmani (Březina a Tošenovský) ani jejich zástupci nepřijeli a představitelé krajů, kteří na konferenci byli, odjeli ještě před diskusí a argumenty proti si ani neposlechli,” řekl Bartoš. Zatímco zástupci Zlínského a Jihomoravského kraje se již postavili na stranu kanálu, Olomoucký a Moravskoslezský kraj ještě jasno nemají.
”Já osobně nevím, jestli ano, nebo ne. Na takové rozhodnutí mám málo informací. Pokud by se tento projekt jevil jako reálný, tak proč ne. Kdyby však někdo předložil zdrcující argumenty proti němu, tak bychom mohli zahájit proceduru, která by tuto věc z územních plánů odstranila,” uvedl olomoucký hejtman. ”Zatím není žádné jednoznačné stanovisko, o této problematice dosud nejednala rada ani zastupitelstvo kraje,” sdělil Tošenovský. Stanovisko krajů je ovšem v této věci klíčové, protože pokud by se na kanálu shodly, stavěla by se k této investici vstřícně i některá ministerstva. A pokud by ministerstvo dopravy zařadilo kanál do plánu rozvoje, měl by zelenou i při získávání finančních prostředků z Evropské unie. Lodní dopravu na Moravě prosazuje Sdružení Dunaj–Odra–Labe a jako první chce vybudovat asi stokilometrový úsek z Vídně do Hodonína. Podle ředitele sdružení Jaroslava Kubce by tento úsek stál asi 600 až 800 milionů eur.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu