Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Přízrak vodní cesty se zase vrací
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | MF Dnes | vha, gap | 7. 10. 2002] [tisk]
Oprášená myšlenka stavby vodního kanálu napříč Moravou opět rozpoutává vášně. Když vláda v polovině devadesátých let zavrhla plán stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe, mohlo se zdát, že této myšlence, nesoucí neklamné znaky megalomanie, je navždy konec. Po letech se však znovu vrací na scénu - a sbírá body.
Pro stavbu vodní cesty napříč republikou se minulý týden v Přerově vyslovila významná část politiků krajské úrovně. Zlínský zástupce hejtmana Libor Lukáš se zařadil mezi nejnadšenější propagátory stavby. ”Vodní cesta patří do komplexního dopravního systému, stejně jako silnice, železnice a letiště. Zlínský kraj tuto potřebu vnímá ještě mnohem silněji, protože na svém území nemá ani metr kapacitní silnice dálničního typu,” řekl Lukáš na konferenci. Jednoznačně pro je i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Nadšení politiků se ale snaží krotit ochránci přírody. Podle nich by stavba vodního kanálu totálně změnila krajinu na Moravě a podstatně by zasáhla do života zdejších obyvatel. ”Znovuoživení myšlenky výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe nikdy nemohlo mít a ani mít nebude přínos pro Zlínsko, ani pro Českou republiku. Nelze tvrdit, že tato stavba by byla zdrojem řady problémů - tato stavba je problémem sama o sobě,” odsuzuje celý záměr za zlínskou skupinu Dětí Země Jaroslav Valůch.
”Kanál by řeku Moravu na věčné časy zničil. Malou ukázku toho, co by se s ní stalo, máme na Slovensku u vodního díla Gabčíkovo. Hlavní proud řeky je odvedený do betonového koryta a totálně se tak zlikvidoval přírodní ráz řeky,” uvedl vedoucí Správy CHKO Litovelské Pomoraví Ivo Machar. Odmítá také, že kanál může fungovat jako protipovodňové opatření. ”Při záplavách by naopak znamenal šílené nebezpečí. To se přece potvrdilo i při nedávných povodních v Čechách. Provozovatelé lodní dopravy na Labi nebyli ani schopni lodě ukotvit a hrozilo, že neovladatelná plavidla smetou mosty,” připomněl Machar. Přestože by novou vodní cestu na Moravě mohla z velké části zaplatit Evropská unie, odpůrci této stavby tvrdí, že ve skutečnosti by na ni vydatně přispěli i místní obyvatelé. Ekolog Michal Bartoš z olomoucké radnice tvrdí, že stavba by byla mnohem dražší, než se nyní uvádí, protože by se musely budovat i plavební komory a přeložky. ”Bylo by to něco podobného jako s Temelínem, na který se nakonec muselo dát více peněz, než se původně uvádělo,” dodal. Odpůrci kanálu také tvrdí, že se sice má stavět z veřejných prostředků, profit ale přinese jen některým firmám. Jeho hospodářský význam je podle nich pochybný, protože říční doprava už neodpovídá dnešním potřebám. Je moc pomalá a je tedy otázka, zda by po ní vůbec byla poptávka.
”Politik, který se propůjčí k prosazování této myšlenky, by se měl vrátit do školních lavic a poučit se, jak řeka v krajině funguje,” uvedl Ivo Machar. Záštitu hejtmanů konference, v jejímž pozadí je ekonomická lobby, považuje za ostudu. ”Udělal jsem to naopak rád. Zatím slyším, jak jedni říkají, že je to dílo vynikající a samospasné, a druzí poměrně hystericky namítají, že ne. Tato věc by se však měla pořádně prodiskutovat a konference je místem, kde zazní klady i zápory tohoto řešení,” reagoval na tuto kritiku olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL).
Podobného názoru je i hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS). ”Kanál Dunaj–Odra–Labe figuruje ve velkém územním plánu Beskyd a je v mnoha případech velice složitý, některé věci jsou velice kontroverzní, například ve vztahu k životnímu prostředí. Proto považuji za důležité vést co nejširší diskusi o takovém projektu a konference měla k tomuto účelu sloužit,” uvedl Tošenovský. Stanovisko krajů je však v této věci klíčové, protože pokud by se na kanálu shodly, stavěla by se k této investici vstřícně i některá ministerstva. A pokud by ministerstvo dopravy zařadilo kanál do plánu rozvoje, měl by zelenou i při získávání finančních prostředků z Evropské unie. Lodní dopravu na Moravě prosazuje Sdružení Dunaj–Odra–Labe a jako první chce vybudovat asi stokilometrový úsek z Vídně do Hodonína. Podle ředitele sdružení Jaroslava Kubce by tento úsek stál asi 600 až 800 milionů eur.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu