Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Pardubický kraj nestojí o monstrózní průplav
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | MF Dnes | vha, gap, mil, dp | 10. 10. 2002] [tisk]
Kanál Labe-Odra-Dunaj láká už po staletí. Zástupci několika moravských krajů začali prosazovat výstavbu vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nejdražší část mnohamiliardové stavby, která by propojila Severní, Černé a Baltské moře, by měla procházet přes Pardubický kraj. Zástupci kraje ale o oživení megalomanského projektu nechtějí ani slyšet. ”Budu se snažit o to, aby Pardubický kraj jasně řekl, že tento kanál je pro kraj nevýhodný. Nedá se říct, že to je nesmysl, ale je to tak ekonomicky náročný projekt, že se nám nevyplatí. Jediné, co chceme podpořit, je splavnění Labe do Pardubic,” uvedl krajský radní Petr Šilar odpovědný za životní prostředí.
Pro stavbu vodní cesty napříč republikou se minulý týden v Přerově vyslovila významná část regionálních politiků. Zlínský zástupce hejtmana Libor Lukáš se zařadil mezi nejnadšenější propagátory stavby. ”Vodní cesta patří do komplexního dopravního systému, stejně jako silnice, železnice a letiště,” řekl Lukáš na konferenci. Jednoznačně pro je i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Nadšení moravských politiků se ale snaží krotit ochránci přírody. Podle nich by stavba vodního kanálu totálně změnila krajinu na Moravě i v Pardubickém kraji a podstatně by zasáhla do života zdejších obyvatel. Stavbu kanálu v posledních letech prosazuje Sdružení Dunaj–Odra–Labe, které se nyní odvolává na legislativu Evropské unie i její ochotu financovat alternativní způsoby dopravy. To potvrdil i Brendan Buckley z pražské pobočky Evropské komise.
”Unie má již delší dobu obavu z rozvoje silniční dopravy a snaží se přesunout dopravu zboží na železnici a vodní cesty. Silnice v Evropě jsou přecpané a nejsou bezpečné,” uvedl Buckley. Podle něho by se tato investice mohla financovat z kohezního fondu, přičemž až 85 procent nákladů by tak hradila unie. Upozornil však, že se musí posoudit vliv stavby na životní prostředí, a to podle platných směrnic EU. Jeden kilometr vodního kanálu by podle ředitele Sdružení Dunaj–Odra–Labe Jaroslava Kubce stál asi 6 až 8 milionů eur. Týká se to však pouze úseku kanálu na dolním toku řeky Moravy po Hodonín, kde by jeho stavba nebyla tak náročná. Splavněním stokilometrového úseku z Vídně do Hodonína by také budování kanálu mělo začít. Naopak takzvaná labská větev průplavu, která by znamenala stavbu v Pardubickém kraji, by přišla na řadu až jako poslední.
I když se odborníci, politici i ekologové přou o to, zda jde o absurdní, megalomanskou stavbu nebo velkolepou investici, díky které řada českých regionů včetně Pardubického kraje nesmírně zbohatne, průplav už do života lidí zasahuje. Trasa průplavu je totiž zanesena v územních plánech a lidé, kteří žijí v místech, kde by měly proplouvat velké nákladní lodě, mají při povolování nejrůznějších rekonstrukcí a především novostaveb obtíže. Do návrhu územního plánu zanesl trasu průplavu i Pardubický kraj. ”Ne proto, že bychom ho tam rádi viděli, ale protože jsme to museli udělat kvůli nařízení vlády,” řekl radní Petr Šilar. ”Osobně jsem stoprocentně proti. Zásahy do přírody by byly tak radikální a nezvratné, že orgány ochrany přírody by musely vystupovat proti,” soudí vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu ve Svitavách Oldřich Konývka. ”Kdyby se podařilo tyto řeky propojit, tak pro Pardubice by to mělo přínos. Vzniklo by tady přístaviště, na které máme projekty i pozemky. Na druhou stranu je to ale tak ekonomicky náročný projekt a obří akce, že je otázka zda by se vynaložené peníze vůbec vrátily a nedokážu posoudit, zda by bylo lepší stavbu začít nebo ne,” uvedl náměstek pardubického primátora Michal Koláček.

 

zobrazit mapu stránek ČSDK

... přihlašte se na Akci Falco a pomozte tak ochránit ohrožené krály nebes

poslední aktualizace 19. září 2006 navrcholu.cz
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu