Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Skutečnosti kolem dálničního okruhu
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR, Vliv dopravy ve městech – ČR, Internet | Večerník Praha | Petr Hejl, Jaroslav Korf | 11. 10. 2002] [tisk]
Reagujeme na článek Varianty trasy severního okruhu (VP, 7. 10.). Silniční okruh (SO) kolem Prahy je součástí IV. evropského dopravního koridoru spojujícího Berlín, Prahu ( s odbočkou na Norimberk), Budapešť a Istanbul. Jeho základní funkcí je oddělit místní dopravu od tranzitu a Prahu ochránit. V zásadě se vede spor o dvě varianty. Varianta "Ss" se odklání od kladenské dálnice za Tuchoměřicemi, obchází Velké Přílepy, Vltavu přechází za Řeží a za Klecany se napojuje na teplickou dálnici. Varianta "J" vede kolem Horoměřic, prochází středem Suchdola, před mostem přes Vltavu je k ní připojen přivaděč zDejvic, protíná několik přírodních parků na severu Prahy a ničí tak cennou příměstskou krajinu. Pak pokračuje těsně kolem Bohnic, Čimic a Dolních Chaber na D8.
Výraznou nevýhodou trasy "J" je, že slučuje tranzitní a městskou automobilovou dopravu ( viz Barrandovský most a Jižní spojka) a přitom neumožňuje provoz MHD. Ve variantě "Ss" by se vnitroměstské spojení a to i pro MHD mezi Prahou 6 a 8 realizovalo plánovaným "nízkým" mostem přes Vltavu v Podbabě. Základním aspektem pro výběr trasy je konečný výsledek zákonného procesu posouzení stavby na životní prostředí ( EIA). Ze stanoviska MŽP z dubna t. r. citujeme: "Na základě závěrů posudku je možné konstatovat, že z hlediska vlivů na životní prostředí lze akceptovat realizaci variant označených v dokumentaci jako "Ss" a J, ostatní varianty byly vyloučeny. Z hlediska vlivů na životní prostředí doporučujeme realizaci varianty Ss, kterou považujeme v dlouhodobém horizontu za vhodnější.
Varianta "J" je krajním řešením, jehož realizaci lze připustit v případě, že projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu vyloučí možnost realizace varianty "Ss". RNDr. Vyhnálek říká v Posudku k dokumentaci EIA z října 2001: "...nejvyšší počet nadstandardních technických řešení obsahuje varianta "J" (mosty přes údolí Vltavy, Čimické údolí, Drahánské údolí, hloubené tunely Suchdol a Zámky, ražený tunel Rybářka) . Varianty "Ss" a T obsahují z náročných staveb "pouze" most přes údolí Vltavy." Trasa "J" má též značně složité stavebně geologické podmínky oproti takřka bezproblémovým v trase "Ss".
Investice u trasy "J" by tak byla o miliardy Kč vyšší a výstavba by trvala mnohem déle. V trase "J" se má budovat mnohem více protihlukových valů. I tak by vznikl přebytek zeminy (4.5 mil. m3 t. j. 500 tisíc Tater). To představuje obrovský problém a náklady min. 2 až 3 miliardy Kč. Odvětrávání a osvětlení tunelů v trase "J" by vyžadovalo až 20krát vetší příkon (5 až 7 MW). Varianta "Ss" nabízí i větší bezpečnost provozu, než tunely a vysoké mosty varianty "J". I ze strategického hlediska doporučuje Gen. štáb armády ČR variantu "Ss", stejné doporučení z pohledu ochrany zdraví obyvatelstva dávají hygienici hl. m. Prahy i Středočeského kraje. Na základě procesu EIA pokládáme tudíž za prokázané, že prakticky všechny relevantní věcné, odborné a ekonomické důvody potvrzují výrazně vyšší přijatelnost trasy "Ss" ve srovnání s trasou J. Z hlediska dopravně inženýrských funkcí, a to i ve vztahu k Praze, jsou přitom obě varianty plně srovnatelné. Viz www.volny.cz/szokruh.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu