Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Problém lanovky na Sněžku je velká výzva
[plný text článku | kategorie: Lanovková doprava – ČR | MF Dnes | Ivan Truhlička | 12. 10. 2002] [tisk]
Ekolog Karel Houdek, autor posudku na novou lanovku, hledá řešení, které přijmou investor i ochránci přírody. Ekolog Karel Houdek si poslední dobou občas připadá jako zrníčko obilí drcené mezi dvěma mlýnskými koly. Autor odborné studie posuzující vliv nové lanovky na Sněžku na životní prostředí musí při své práci hledat řešení, které bude přijatelné pro dva zdánlivě nesmiřitelné soupeře - investora, usilujícího o co největší budoucí zisk při minimálních stavebních nákladech, a ochránce přírody, zastupované správou Krkonošského národního parku.
Přesto si nestěžuje. ”Věděl jsem, do čeho jdu, a od začátku mi bylo jasné, že společnost Lanová dráha Sněžka s majoritním podílem pecké radnice i správa parku budou velmi tvrdí partneři. Svého rozhodnutí ale nelituji. Vyřešit tak složitý problém, je pro mě velká profesní výzva,” říká Houdek.
* Dalo by se velmi stručně vysvětlit, co musí studie EIA obsahovat a jaký je její smysl?
Je to expertiza hodnotící vlivy daného záměru, činností a technologií s ním souvisejících na životní prostředí. Zpracovatel posudku musí vycházet z osnovy, která je přesně daná zákonem a musí se naplnit. Základní dokumentace se předloží dalšímu odborníkovi, který na ni vypracuje oponentní posudek, a oba dokumenty se veřejně projednají. Na základě všech podkladů potom vydá okresní úřad nebo příslušné ministerstvo své stanovisko, které má pouze poradní funkci. Stavební úřad nebo jiný orgán, pro který je expertiza určena, ale není povinen se jejími závěry řídit.
* Jak dlouho na posudku ohledně lanovky na Sněžku pracujete a kdo všechno se na něm podílel?
Smlouvu na zpracování posudku jsme s investorem podepsali na podzim roku 1999. Na zpracování studie se podílela celá řada dalších expertů i celých odborných týmů včetně pracovníků Národního muzea v Praze, České akademie věd nebo Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Při práci jsem vycházel z dokumentu, stanovujícího takzvanou únosnost Sněžky, zpracovaného správou parku, ze závěrů expertní skupiny Sněžka i ze všech dalších dostupných podkladů.
* Mělo smysl vycházet ze závěrů expertní skupiny Sněžka, které byly do značné míry výsledkem politických jednání mezi ministerskými úředníky, zástupci obcí, vlekaři a správou parku? Neměl jste se při zpracování studie od jednání expertní skupiny spíše oprostit a postupovat více nezávisle?
Závěry expertní skupiny Sněžka měly a mohly mnoha věcem významně prospět, pokud by se obě strany později nešťastně nezakopaly na svých pozicích. Východiskem mé práce se staly závěry expertní skupiny, které stanovily dvě možné varianty nové lanovky - lanovou dráhu až na vrchol Sněžky, nebo výstavbu nového zařízení jen na Růžovou horu. Druhá varianta se mi od začátku jevila jako ne zcela šťastná, protože si myslím, že přeprava návštěvníků až na vrchol je k přírodě nejšetrnější a dává možnost regulovat podstatnou část návštěvnosti. Pěší turisté, byť je většina z nich ukázněná, jsou pro Sněžku větším rizikem, než lidé jedoucí na laně. Jde jenom o to, najít pro lanovou dráhu rozumné provozní limity. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že lanovka na Sněžku nemůže vzhledem ke klimatickým podmínkám i nutnosti pravidelné údržby jezdit více než sto šedesát dnů v roce. Pěší návštěvníci mohou k vrcholu vystupovat mnohem větší část roku a jejich pohyb není pod tak důslednou kontrolou jako přeprava turistů lanovkou. Na trase jsou také mnohem déle a mohou na ní vykonat bezpočet zastávek kvůli činnostem, které nemusí okolní přírodě vůbec svědčit.
* Ze závěrů expertní skupiny Sněžka vyplývá, že při dodržení stanovených podmínek je možné stavět obě varianty - novou lanovku až na vrchol, nebo pouze na Růžovou horu. Nejde nyní správa parku kategorickým zamítnutím lanovky až na vrchol proti závěrům expertní skupiny?
Cítím, že jak se v některých věcech přitahoval šroub ze strany investora, tak v něčem postupně přitvrdila i správa parku. Je to akce a reakce. Kdo s tím začal, lze dnes těžko určit. Postoj správy parku se ale podle mě příliš nezměnil. Její zástupci už před sedmi lety tvrdili, že jednoznačně dávají přednost pouze novému spodnímu úseku lanovky.
* Tušíte, co správě parku na lanovce až na vrchol nejvíc vadí?
Hovoří se o precedentu, který by se mohl stát příkladem pro další krkonošská střediska. Byl by to svým způsobem průlom, jenž by povolil uskutečnění takového záměru v nejvíce chráněné zóně parku, kde se ze zákona nesmí stavět. Vedení parku se zřejmě domnívá, že by to mohlo vyvolat lavinu dalších podobných žádostí.
* Z čeho jste měl před zpracováním posudku největší obavy?
Z návrhu trasy sjezdové trati z Růžohorek do Pece, protože jsem si nebyl jistý, zda bude toto území schopno bez úhony unést tak velké zatížení. Byl jsem rád, že se k této věci velice vstřícně postavila správa praku, jejíž pracovníci se sami ujali vyznačení nejméně rizikové trasy, s tím, že její výstavbu samozřejmě bude muset provázet celá řada konkrétních opatření, která budou minimalizovat negativní dopady na okolní přírodu.
* Kde byly naopak největší třecí plochy s parkem?
Stále je to otázka nového horního úseku lanovky. Správa chce nanejvýš zachovat horní úsek staré lanovky na dožití a s výstupní stanicí nového dolního úseku na Růžohorkách jej propojit téměř kilometrovou pěší trasou. Spojovací cesta by ale byla průchodná pouze v době, kdy tam nebude sníh, nebo se bude muset v zimním období pravidelně udržovat. Podle mého názoru je mnohem lepším řešení lanovka až na vrchol s celoročním limitovaným přesunem návštěvníků.
* Závěry posudku na první pohled mluví ve prospěch investora. Musel i on v něčem ustoupit? Dotlačil jste ho k některým změnám?
Byla jich celá řada. Například se původně uvažovalo, že horní úsek lanové dráhy se prodlouží novým lesním průsekem přímo na Růžohorky. Já jsem prosadil stavbu úhlové stanice na Růžové hoře a vedení spojovacího úseku již hotovým průsekem podél stávající komunikace. Výstavba úhlové stanice bude stát investora zhruba dvacet milionů korun navíc. Další věc, kde jsme se tvrdě střetli, byla otázka likvidace odpadních vod. Původní projekt počítal s tím, že se na Růžohorkách vybuduje nová čistírna a vyčištěné splašky se budou používat jako závlaha okolních luk. To se mi vůbec nelíbilo a investora jsem přinutil k propojení výstupní stanice dolního úseku lanovky na Růžohorkách s kanalizací v Peci. To bude stát další desítky milionů korun navíc. Také správní objekt lyžařského areálu měl původně stát přímo pod sjezdovkou na levém břehu Úpy, kde by znamenal větší riziko pro okolní přírodu. Proto jsem investora přiměl k tomu, aby jej nestavěl a potřebné administrativní prostory a provozní zázemí areálu umístil do nástupní stanice lanovky na druhém břehu řeky. A tak bych mohl pokračovat.
* Správa parku vám vytýká, že se zabýváte pouze lanovkou na vrchol a nenabízíte další varianty řešení.
Pro mě ze zákona vyplývá povinnost zpracovat takzvanou nultou variantu, která stanoví, co se bude dít, když se s lanovkou nic provádět nebude. Mohu doložit, že jsem se zabýval i dalšími řešeními. Je ale logické, že podporuji variantu lanovky až na vrchol, protože ji považuji za nejlepší a jsem přesvědčen o tom, že Sněžce prospěje.
* Kdy se rozhodne, jestli na horním úseku budou jezdit kabinky nebo sedačky?
Z hlediska provozu jsou výhodnější kabinky, protože cestující lépe ochrání před rozmary počasí. Na druhou stranu nechci, aby kabinky třeba odlesky skel narušily současný krajinný ráz. Vím o tom, že záblesky schodů na nové pěší cestě na Sněžku jsou za slunečných dnů vidět až od Jičína a tomu se chci vyhnout. Proto jsem tuto otázku zatím nechal otevřenou a definitivně se rozhodnu, až budu znát další technické podrobnosti. Pokud se najde technické řešení, jež by nenarušilo krajinný ráz Krkonoš, dám přednost kabinkám.
* Vaše manželka provozuje v Peci pod Sněžkou penzion. Nebojíte se, že můžete být podezříván z konfliktu zájmů?
Za prvé nejsme majiteli penzionu, ale moje paní je v něm pouze v nájmu. Za druhé lanovka i nový lyžařský areál budou sloužit převážně jednodenním návštěvníkům a pro místní ubytovatele nebudou mít kromě rozšíření nabídky služeb v obci zase až tak velký význam. Každý autor podobného dokumentu má své odpůrce i příznivce a od začátku mě podezřívat z nekalých úmyslů, je podle mě trochu nefér. Pravda je, že už mi to bylo vyčítáno různými formami a některé z nich byly velmi nechutné.
* Kdy by se podle vás mělo rozhodnout, zda se nová lanovka na Sněžku bude stavět a jaká bude její podoba?
Nyní musím vyčkat na připomínky a dokumentaci dopracovat. To se budu snažit dodělat do konce roku. Potom se teprve začne zpracovávat oponentní posudek, což může podle zákona trvat až sto osmdesát dnů. Veřejné projednání dokumentace tedy očekávám nejdříve v polovině příštího roku. Teprve potom může ve věci nové lanovky na Sněžku padnout zásadní rozhodnutí ministra životního prostředí.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu