Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Plzeň na cyklisty nemyslí, říká aktivista Roušal
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Cyklistika – ČR: města | MF Dnes | Jaroslav Nedvěd | 4. 7. 2002] [tisk]
Zástupci sdružení Děti Země se již delší dobu snaží prosadit, aby v Plzni měli cyklisté co nejlepší podmínky. S rolí, kterou v oblasti cyklistiky hraje město, nejsou spokojeni a situaci považují za kritickou. Aktivisté přitom zdůrazňují, že hájí zájmy značně velké skupiny lidí. Tvrdí, že zájem o cyklistiku je v krajské metropoli obrovský. ”Nárůst popularity cyklistiky je celorepublikový trend a v Plzni je mnohonásobný, mnohem větší než v jiných místech.
Už podle údajů průzkumu z konce devadesátých let polovina obyvatel města alespoň občas jezdila na kole. Dnes je to číslo určitě mnohem větší. A tady vzniká problém. Počet kol na ulicích stoupá rychleji než množství aut. Na rostoucí počet vozů se město připravuje, ale na vyšší počet jízdních kol nikoliv. Koncepci pro rozvoj cyklistické dopravy sice radnice má, ale absolutně ji není schopna naplnit. Přitom Plzeň už nedokáže cyklisty pojmout,” prohlašuje šéf plzeňské pobočky sdružení Děti Země Vít Roušal.
Jak z vašeho pohledu vypadají podmínky pro cyklistickou dopravu v Plzni ve srovnání s jinými městy? Mizerně. Je to asi důsledek přístupu zástupců města k cyklistické dopravě. V zásadách dopravní politiky města Plzně je napsáno, že chodci a cyklisté jsou na prvním místě. Stojí tam, že v preferencích při výstavbě mají přednost před hromadnou dopravou a teprve pak následuje individuální automobilová doprava. V tomto případě je zřejmé, že představitelé města nenaplňují své vlastní zásady dopravní politiky.
Proti výdajům z městské pokladny do oblasti cyklistické dopravy může leckdo argumentovat, že Česko není Nizozemsko a že tady cyklistika nemá tradici. Lze tedy tvrdit, že investice do cyklistické dopravy v Plzni nemají valný smysl. Připouštíte to? Ne. Z průzkumů a studií jasně vyplývá, že lidé, kteří nejezdí na kole často, říkají, že by na kole jezdili daleko více, kdyby tu existovala ucelená síť cyklostezek. Taková síť v Plzni není. Často se setkáváme s tvrzením, že Plzeň je pro cyklistiku nevhodné město, protože tu jsou kopce. Že kopce nevadí, nám ukazují sami cyklisté, když jich rok od roku ve městě přibývá. Jezdí po Plzni, byť je to pro ně v současné době dost nebezpečné.
Říkáte, že radnice cyklistům nevychází vstříc. Co tedy podle vás město dělá špatně? Chybou je například to, že problematiku cyklistiky má ve městě na starost jedna úřednice, která se tím zabývá jenom na poloviční úvazek. Další lidé, kteří se na úrovni města cyklistikou zabývají, to dělají jen ve volném čase nebo v rámci jiných povinností. Podle toho podmínky pro cyklistiku v Plzni vypadají. Velkým problémem je skutečnost, že peníze z rozpočtu města nejdou přímo na zlepšování podmínek pro cyklistiku. S tím souvisejí problémy s financováním. Investice do cyklistické dopravy se proto skrývají za jiné akce či rekonstrukce silnic. To je jeden ze zásadních důvodů, proč koncepci cyklistické dopravy v Plzni nelze naplnit. Možná, že hlavní příčinou, proč se podmínky pro cyklisty v Plzni příliš nezlepšují, je chybějící vůle představitelů města stav změnit.
Dá se říct, co vám v oblasti podmínek pro cyklisty v Plzni vadí nejvíce? Absence rychlých a bezpečných tras. Ty chybí a to je také důvod, proč doprava na kole nemůže svou rychlostí konkurovat autům, ačkoliv by to bylo možné.
Představitelé radnice ale tvrdí, že na cyklisty myslí a upozorňují, že na ně pamatují při opravách nebo výstavbě komunikací. Při konferenci o dopravě v Plzni například zástupci města upozorňovali, že i na novém mostu přes Hlavní nádraží bude cyklostezka. To pro vás není argument? To, co se podařilo při rekonstrukcích nebo stavbě silnic, je naprostou samozřejmostí. Když se dnes staví silnice, tak by se tam automaticky měla stavět i cyklistická stezka. Tím se zástupci města chlubí, tvrdí, jak je to úžasné, ale jinak nedělají téměř nic. A zmíněná stezka přes nový most nikam nevede a navíc je příliš úzká. Paradoxně se dá říci, že cyklisté na tom byli lépe, když před zahájením stavby mostu vedla přes kolejiště lávka.
Je cyklostezek v Plzni dost? Z hlediska cyklistů katastrofálně málo. Něco málo se pro jejich budování dělá, ale je možné udělat víc.
Kde cestu pro cyklisty nejvíc postrádáte? Určitě je to spojení sídliště na Severním předměstí s centrem. To vidím jako velký problém. Tam je jediná efektivní možnost spojení pro cyklistu po Karlovarské ulici. Ale to, že hlavní tah pro cyklisty vede po nejfrekventovanější silnici ve městě, je extrémně nebezpečné a proti všem zásadám pro cyklistiku nejen u nás, ale i v rámci Evropské unie.
A víte tedy kudy by bylo možné vést cyklistickou trasu mezi Severním předměstím s středem Plzně? Například kolem fakultní nemocnice do Štruncových sadů.
Vadí vám, že neexistuje ucelená síť cyklostezek, že nejsou propojeny. Můžete uvést nějaký typický příklad? Trasa kolem Boleveckého rybníku. To je klasická ukázka stezky, která vede odnikud nikam. Dostat se na ni z centra města - po silnici přes Roudnou - je navíc hazard. Je tam totiž například krajně nebezpečná křižovatka u dvou viaduktů, kterou se řada lidí bojí na kole přejet.
Stezky ale přibývají. Vidíte tedy na druhé straně i klady? Například stezku, o které byste mohl říci, že se povedla a je podle vás bezproblémová? Najít bezproblémovou stezku v Plzni asi nelze. Jejich úroveň je pochybná. Existuje například výborná trasa z Doudlevec podél řeky na Americkou třídu k Mrakodrapu. Problém ale je, že tam nikde není zároveň cesta pro pěší. Protože je tam hezké území a okolo chybí rekreační plochy, tak tam samozřejmě chodí spousta lidí. Ta cyklostezka se tím pádem stává chodníkem, kde cyklisté pořádně jezdit nemohou. Když jsme na to upozorňovali úředníky Správy veřejného statku, tak navrhli problém vyřešit tím, že se z cyklostezky udělá smíšená zóna pro kola i chodce.
A je to špatně? Ano. Protože tu stezku radnice vydává za hlavní cyklistický tah v Plzni. Ve chvílích, kdy tam chodci nejsou, je to opravdu skvělá stezka. Ale v době, kdy tam jsou chodci, a to je velmi často, to neplatí. Řešením by bylo stezku rozšířit a oddělit chodce od cyklistů.
Představitelé Plzně poměrně nedávno schválili takzvaný generel cyklostezek. Upozorňovali jste při jeho tvorbě na své výhrady, uplatnili jste připomínky? To jsme bohužel nemohli, protože autoři generelu nás k připomínkování onoho dokumentu vůbec nepřipustili. Chodili jsme za nimi a žádali, abychom k tomu mohli něco říct. Pokaždé nás odmítli s tím, že až to bude schválené, tak do toho teprve budeme moci mluvit. To je ale přece absurdní. Teď je generel hotový a schválený, ale je špatný. Je tam třeba zaneseno hlavní spojení čtvrti Doubravka s centrem po chodníku podél pivovaru. Opět se tam počítá se smíšeným provozem chodců a cyklistů. Přitom i podle zkušeností z jiných států je velmi nebezpečné svést chodce a cyklisty dohromady. Je to nebezpečné pro chodce i pro cyklisty. Děti Země nyní chtějí prosadit, aby se generel cyklistických stezek v Plzni projednal s veřejností. To je podle nás důležité. Aby si každý, kdo jezdí na kole a bude mít zájem, mohl ke koncepci města říci své.
Podle vašich představ by tedy generel měl vypadat jak? Měl by především počítat s oddělenými cyklostezkami a cestami pro pěší. Způsobů, jak to zařídit, je dost. Například využitím malých živých plotů. Není však řešením vést cestu pro chodce a pěší vedle sebe a odlišit je pouze jinou barvou chodníku, jako je to například podél Boleveckého rybníka. Tím totiž nikdo chodce nepřinutí, aby nechodili po trase pro kola. Cyklisté a chodci na jednom chodníku je špatné řešení. Pěší pak cyklisty vnímají velmi negativně a dochází ke zbytečným kolizím.
Máte představu, kolik by radnice musela investovat, aby se podmínky pro cyklisty v Plzni výrazně zlepšily? Domnívám se, že kdyby Plzeň ročně dala na řešení problematiky cyklistické dopravy kolem čtyř milionů korun, pak by se situace mohla v dohledné době citelně zlepšit. Z takových peněz by bylo možné zaplatit i několik lidí, kteří by se problematikou cyklistiky zabývali naplno. Můj hrubý odhad je, že kdyby město do vybudování sítě cyklostezek v příštích letech investovalo třicet milionů korun, tak už by se Plzeň dala srovnat třeba s Hradcem Králové, kde jsou podmínky pro cyklisty dobré.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu