Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Co bude z Labe
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Logistika | Ing. Magdalena Konvičková, ředitelka odboru plavby a vodních | 3. 9. 2002] [tisk]
Na zahájení výstavby dvou nových jezů na dolním toku Labe čekají nejen labští plavci, správce vodního toku státní podnik Povodí Labe, velké průmyslové a stavební firmy, ale i krajští zastupitelé Ústeckého kraje a převážná většina jeho obyvatel. Projektanti jezů pečlivě naslouchali hlasům ekologů, vzali v potaz všechny jejich námitky a ustoupili až na nejzazší mez. Znamená to, že výška jezů bude výrazně nižší než původně navržená a stavba v konečné podobě nebude mít negativní vliv na faunu a floru. Jestliže Německo v souladu s plánem na zlepšení plavebních podmínek obsaženým v Bundesverkehrs-wegeplane od roku 1992 zlepšuje plavební podmínky na Labi od státní hranice s ČR po Magdeburg tak, aby v roce 2006 byl zajištěn ponor plavidel 140 cm při přirozeném průtoku v průměrném roce po dobu 345 dnů, u nás se stále výstavba dvou nízkých jezů s prohrábkou dna řeky mezi Střekovem a státní hranicí v Hřensku odsouvá. Přitom ČR je od roku 1997 signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) a má za povinnost zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem.
Výstavba jezů na tomto úseku řeky není záměrem poslední doby, ale byla součástí plánu na splavnění Vltavy a Labe, z části realizovaná již v počátku minulého století. Dnes plnosplavnost řeky v délce 170 km z Ústí nad Labem až do Chvaletic se zajišťuje 21 jezy. Vodní díla na Labi pod Ústím n. L. zamýšleli postavit již naší předkové. V období 1. republiky se podařilo postavit největší a poslední český jez na Labi, dnešní národní kulturní památku, Masarykovo zdymadlo Střekov. Na novém projektu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi se podíleli přední odborníci ve vodní dopravě, vodním hospodářství a ochraně životního prostředí ČR. Celkem bylo vypracováno sedm variant. Razantně, až po krajní mez bezpečnosti plavby, bylo sníženo vzdutí jezu v Malém Březně ze 6 m na 2 m (Střekov má 8 m) a bylo posunuto místo výstavby jezu z dříve uvažované lokality Dolní Žleb k Prostřednímu Žlebu.
Úpravy pro zlepšení plavebních podmínek plně respektují požadavky ochránců přírody na zachování hladiny řeky v přírodovědecky významných úsecích Labe jako je oblast Svádova, Nebočad a další. Přirozené kolísání hladiny bude i nadále zachováno v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního a pro migraci bobra bude sloužit u nízkých jezů boční koridor spojený s rybím přechodem. Na ekologická opatření počítá projekt s částkou téměř 132 mil. Kč. Celkem by se na nové nízké labské jezy, plavební komory, prohrábky dna řeky a na další práce mělo vynaložit 6,2 mld. Kč s návratností 18 let. Projekt podpořili při oboustranném jednání v říjnu loňského roku předsedové vlády ČR a SRN. Studená sprcha naopak přišla letos v březnu z MŽP ČR, které k tomuto záměru opakovaně vydalo nesouhlasné stanovisko. To vyvolalo silnou negativní reakci českých dopravních odborníků, vodohospodářů, úřadů i vedení Ústeckého kraje, měst a občanů. Odborná veřejnost očekává, že nová vláda v přípravě této strategické stavby bude úspěšnější.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu