Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kraj stále rezervuje pozemky při řece Moravě pro případný kanál
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | MF Dnes | Martina Macková | 25. 9. 2002] [tisk]
Má smysl stále rezervovat území kolem Moravy pro případ, že by po ní Hanáci někdy v budoucnu vozili lodí tvarůžky až k moři? Možná méně absurdními, ale přesto tak velikášskými, představami se budou příští týden v Přerově zabývat odborníci, politici, podnikatelé i ekologové. Plány na výstavbu kanálu, který by spojil Dunaj, Odru a Labe, jsou totiž stále živé. I přesto, že ekologové už několik let vodní dílo odmítají, pro kanál je v územních plánech stále rezervována trasa, kolem které se nesmí nic nevratného postavit. ”Na území našeho kraje se tento zákaz týká velkého množství pozemků.
Je to luxus, stále je držet pro případ, že by se kanál měl někdy stavět,” míní hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (KDU-ČSL), který nad konferencí převzal záštitu. ”Musíme se s tímto problémem vypořádat a já věřím, že diskuse urychlí rozhodnutí,” dodal. Rezerva pro kanál sice neomezuje obyvatele kraje, kteří vlastní pozemky podél řeky, ani výrazně nevadí při stavbě protipovodňových hrází či poldrů. V očích ochránců přírody je však neustálou hrozbou, že se tento megalomanský projekt, který srovnávají se slovenským Gabčíkovem, uskuteční. ”Hájení tohoto území je stejné jako v případě okolí železničního tahu, který počítá s výstavbou vysokorychlostní železnice mezi Ostravou a Brnem. Rozhodnutí, zda se nakonec postaví, musí být výsledkem dohody všech, kteří v území žijí a chtějí podnikat,” míní Pavel Gremlica z odboru strategického rozvoje kraje.
”V každém případě je dobré, že si zastánci a odpůrci konečně sednou za stůl a začnou spolu jednat,” míní Gremlica. Ekologové tvrdí, že výstavba kanálu je nesmyslný projekt, který prosazuje pouze betonová lobby. Ve stanovisku Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je napsáno, že výstavba kanálu ohrozí chráněné krajinné oblasti Poodří, Litovelské Pomoraví, přírodní park Strážnické Pomoraví a chráněnou krajinnou oblast Pálava. ”Odmítám o tom vůbec uvažovat nebo se snad vážně bavit. Je to neuvěřitelná sprosťárna vůči všem, kteří tady žijí. Takové plány patří do kašpárkovy říše pohádek,” říká o stavbě Ivo Machar, šéf Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Zastánci kanálu Dunaj–Odra–Labe ale například tvrdí, že vybudování této vodní trasy by snížilo nebezpečí povodní. To však zatím nepotvrdili odborníci z Povodí Moravy, kteří vyzkoušeli na počítačích, co by s velkou vodou udělala výstavba kanálu v okolí Olomouce a Litovle. Povodňová vlna by tak podle nich sice díky kanálu obtekla Olomouc, ale smetla by Otrokovice. Přitom snahy o splavnění řek Odry, Bečvy a Moravy a o jejich propojení kanálem Dunaj–Odra–Labe sahají až do 14. století do období vlády císaře Karla IV. O kanále spojujícím tyto tři řeky snil i zlínský průmyslník Tomáš Baťa, který vybudoval takzvaný Baťův kanál.
Myšlenku vodní dopravní cesty podporuje také usnesení několika českých vlád, které naposled zhruba před pěti lety opět řekly: ano. Proti se však nyní ostře staví ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). ”Stanovisko našeho ministerstva je záporné a já se netajím odporem k této stavbě. Považuji ji za absurdní plán. Pokud by se záměr realizoval, ekologické škody by byly obrovské. Věřím, že se podaří odložit projekt a blokovaná území budou uvolněna,” řekl Ambrozek tento týden při návštěvě na Olomoucku. Sami politici kraje, i kdyby sebevíc chtěli, ale hájení okolního území řek pro trasu kanálu zrušit nemohou. ”To musí udělat zase jen vláda. Není to záležitost pouze jediného kraje a musí se proto řešit jako celek,” potvrdil Gremlica. Na českou vládu zřejmě ale nebudou tlačit jen kraje či ekologové. Evropský parlament totiž letos v červnu přijal ve Štrasburku rezoluci, v níž evropští poslanci vyjadřují znepokojení právě plánem vybudovat kanál Dunaj–Odra–Labe a jeho dopady na životní prostředí. Požadují přehodnocení této stavby. O přípravě na výstavbu takového kanálu se podle různých zdrojů uvažuje zhruba v horizontu 15 let a jeho cena by podle rok starých odhadů převýšila 400 miliard korun.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu