Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kdo jezdí na kole, neznečišťuje prostředí
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Cyklistika – ČR: města | MF Dnes 16. 9. 2002] [tisk]
Na jízdní kolo pohlíží každý ze svého úhlu pohledu, někteří jako na sportovní náčiní, jiní jako na módní záležitost. Všichni se však shodnou na tom, že je také dopravním prostředkem. A to jedním z nejekologičtějších. Právě k propagaci tohoto ekologického dopravního prostředku a ekologie vůbec směřují městské cyklojízdy. Od svého vzniku v roce 1992 se rychle rozšířily po celém světě. Jde pravděpodobně o nejběžnější taktiku protiautomobilového aktivismu. První jízda v San Francisku se jmenovala "Critical Mass" - což přeloženo do češtiny znamená Kritické množství. Název pochází z filmového dokumentu o cyklistice. Ve filmu se zmiňuje jedna zvláštnost dopravy v čínských městech. Pro cyklisty je tu často obtížné překonat větší křižovatky, kde je hustý automobilový provoz a chybějí semafory. Takže na kraji křižovatky se hromadí stále víc a víc cyklistů, až jich je dost na to, aby se prostě pustili do proudu aut a projeli, kam potřebují. Vznikne tak vlastně kritické množství cyklistů.
Cyklojízdy v mnoha městech světa pokračují právě pod názvem Critical Mass či pod místními překlady tohoto výrazu. Vůbec první jízdy se v San Francisku účastnilo na padesát lidí. Rok nato jich už jezdilo kolem pěti set. Pár měsíců poté si cyklojízd všimli lidé z dalších měst v Severní Americe i jinde, a tak začaly další jízdy. První evropská jízda proběhla v dubnu 1994 v Londýně a západní Evropou se tato tradice velmi rychle rozšířila. V současné době si razí cestu i ve východní Evropě.
Pražské Cyklojízdy za práva a bezpečnost cyklistů
Také v českém prostředí sice vznikl název Kritická mez, ale jízdám se i tak většinou říká prostě Cyklojízdy. Pořádání Cyklojízd v Praze a dalších městech postkomunistických zemí se liší od západního pojetí. Vyžadují organizaci, protože v našich podmínkách stále ještě chybí osobní iniciativa vlastní našim západním sousedům. Proto například pořádání Cyklojízd v Praze iniciovalo občanské sdružení Car Busters, v Olomouci či Brně je pořádá klub Bicybo. Smyslem Cyklojízd v Praze je poukázat na to, že cyklistika je plnohodnotný druh dopravy, ne jen rekreační a sportovní aktivita. Cyklojízdami se jejich účastníci snaží upozornit na to, že současná smutná realita, kdy v Praze na kole opravdu jezdí víceméně pouze skalní příznivci a sportovci, je hlavně důsledkem přetíženosti Prahy automobily.
Kdyby nebyl na každém kroku ohrožován automobilovou dopravou, byl by podle jejich názoru cyklista v Praze mnohem více rozšířeným druhem. Argument, že Praha je na podobné "výstřelky" příliš kopcovitá, nepovažují za seriózní a hodný vážné debaty. Díky převodům, kterými je vybavena většina kol, nejsou ani pražské "hory" cyklistovi překážkou. Cyklistika je zdravá a příjemná forma dopravy, pokud jsou pro ni vytvořeny zdravé a důstojné podmínky. Ty však právě v současné době v Praze neexistují, protože je kolo jako dopravní prostředek značně přehlíženo - na cyklistiku se v Praze vynakládá pravidelně 0-0,2% dopravního rozpočtu.
Jízdní kolo jako ekologický dopravní prostředek
Ekologičností jízdního kola se zabývají orgány jednotlivých zemí, a dokonce i EU. Ta dokonce vydala oficiální příručku.Mimo jiné se v ní píše, že za jednu hodinu lze ve městě přepravit na typickém jízdním pruhu širokém 3,5 metru 22 000 lidí kolejovým vozidlem, 19 000 lidí pěšky a 14 000 lidí na kole, ale jen 9000 lidí autobusem a 2000 lidí autem. Přitom celková plocha jízdních pruhů pro automobily v České republice přesahuje plochu chodníků, kolejišť a cyklistických stezek. Příručka se zabývá také rychlostí přepravy, když uvádí, že jedna třetina veškerých jízd automobilem je na takovou vzdálenost, na kterou je jízdní kolo rychlejší než automobil.
Příručka uvádí, že do osmikilometrové vzdálenosti je kolo co do rychlosti srovnatelné s automobilem a kolejovou dopravou. Jízda na kole je ve srovnání s jízdou v automobilu bezpečnější a vyžaduje jen zlomek prostoru, který ve městě zabírá automobil. Znečištění skleníkovými plyny při provozu jízdního kola je nulové, zatímco znečištění skleníkovými plyny z individuální dopravy v devadesátých letech stouplo. Orgány ČR se kromě dopravní politiky zabývají cyklistikou i v dokumentu Státní politika životního prostředí přijatém v dubnu 1999. Mezi opatření týkající se cyklistiky patří především snižování expozice skleníkových plynů, snižování úrovně hluku či podpora ekologicky šetrných systémů dopravy. Přestože cyklistika všem požadavkům vyhovuje, existuje v celé České republice jen jeden dotační titul určený přímo k výstavbě cyklostezek. Je ve výši 10 milionů ročně. Převedeno na délku cyklostezek to znamená, že se za ně dá postavit cca pět kilometrů cyklostezek, zhruba padesát metrů na okres.
Evropská a česká cyklistická štafeta: Bike+10
Na přelomu července a srpna vyjela z Brna cyklistická štafeta Bike+10. Přes Olomouc, Hradec Králové, Pardubice a Prahu se její účastníci dostali do Plzně. Její smysl vysvětlil jeden z organizátorůMichal Nekvasil z občanského sdružení Mladí zelení: "V první řadě jsme chtěli upozornit na summit v Johannesburgu, na němž se jedná o trvale udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí." Jako úkol číslo dvě si však organizátoři vytyčili také pomoc rozvoji cykloturistiky u nás. Při organizování akce využívali Mladí zelení zkušeností jednotlivých klubů pořádajících cyklojízdy. "Byli jsme mile překvapeni účastí lidí. Jelo s námi na devadesát lidí. V každém z navštívených měst se našeho kulturního programu zúčastnil krajský hejtman či primátor a zhlédlo ho nad očekávání početné publikum," dodal k akci Michal Nekvasil.
Kontakty:
www.cyklojizdy.ecn.cz
www.bike10.ecn.cz
www.mladi.zeleni.cz
www.carbusters.ecn.cz
www.cyklopraha.cz
www.greenways.cz
www.zeleny kruh.cz

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu