S protesty jsme počítali, říká Bajgar k Šestidenní [plný text článku | kategorie: Vliv na životní prostředí – ČR | MF Dnes | Jan Stránský | 21. 9. 2002] [tisk] Fotbalisté a atleti dočasně uvolnili na jabloneckém stadionu Střelnice místo terénním motorkám. Do města se sjíždějí první diváci a nad každou hlavní silnicí visí poutače s velkým nápisem - Šestidenní. Po dvou letech příprav, do nichž se zapojilo asi šest stovek lidí, již všechno spěje k úternímu startu slavné soutěže. Šestidenní se na území České republiky vrací po třiceti letech. Pořadatelé to však neměli zrovna jednoduché, především kvůli rozsáhlým protestům ekologů. ”Rozhodně tím však nejsem znechucený. I kdybych na začátku věděl, jaké nás čekají komplikace, šel bych do toho znovu. Jsem šťastný, že se podílím na přípravě akce, která je pro náš region zcela výjimečná,” říká jeden z hlavních pořadatelů Jan Bajgar. Přípravy Šestidenní už několik měsíců provázejí silné protesty ekologů. Také díky nim se hodně měnily trasy, aby byly šetrnější k přírodě. Vadí vám například, že závodníci nemohou projíždět vodními koryty?
Příliš nám to nevadí. Už když jsme do této akce šli, měli jsme zkušenosti například z Francie a Španělska, kde se samozřejmě protesty ekologů při Šestidenní objevily. Proto jsme s nimi počítali také my. Podle mě jsou protesty ekologů zcela normální a je v pořádku, že žijeme v demokratické zemi, kde má každý právo uvést svůj názor. Je dobře, že se objevila debata okolo ochrany přírody, protože i díky ní nakonec došlo ke kompromisu a trasy, po nichž se pojede, jsou výsledkem práce zdravého rozumu.
Osobně nejsem vášnivý endurista, i když k motocyklům a motosportu mám kladný vztah. Bydlím ale v Jablonci a nestojím o to, abychom tady měli zničenou krajinu. Při rozhodování o struktuře a náročnosti tratí však rozhodovaly i jiné věci. Je totiž nutné si uvědomit, že dnes je Šestidenní na jiné úrovni než před třiceti nebo čtyřiceti lety. Tehdy se jezdilo skutečně cesta necesta, blátem i vodou. Od té doby však celá společnost prošla logickým vývojem, který souvisí s úbytkem lesů či znečišťováním vody. Je pochopitelné, že se nyní lidé o zachování zdravé přírody víc zajímají. Řada závodníků, kteří dnes jezdí Šestidenní, už také nejsou tak vysoce profesionální jako byli jejich předchůdci právě v době před třiceti či čtyřiceti lety. Jsou mezi nimi samozřejmě špičky, jež projedou nejtěžší terény bez jakýchkoliv problémů. Jsou však i takoví, kteří berou Šestidenní pouze jako příjemné hobby. Přijedou na soutěž jako na atrakci a je to pro ně velký zážitek. Nemají možnosti ani čas, aby předtím celý rok trénovali. Takoví jezdci by maximálně náročnou trať, která by se možná líbila nejlepším reprezentantům, ani nezvládli. Skončili by v první etapě a odjížděli s pocitem, že si nepřišli na své. Proto není vůbec na škodu, že Šestidenní není tak obtížná, jak by si asi skalní enduráci přáli. Našlo se mezi argumenty ekologů něco, co jste považoval za úder pod pás?
Některá jednání se nenesla ve férovém duchu. Na prvních schůzkách na podzim loňského roku to mezi námi jiskřilo, poté jsme se snažili nalézt společnou řeč, ukázali jsme jim první návrhy soutěžních tras a dohodli se na určité spolupráci. Například šlo o osobní prohlídky tras přímo v terénu, jež jsme navrhli a měli je společně absolvovat. Oni ale druhý den nato vyhlásili bojkot Šestidenní. To mi přišlo nesolidní, mohli rovnou říci, že s námi spolupracovat nechtějí. To by bylo rovné jednání.
Přesto jsme se nechtěli vzdát kontaktu s ekologickými hnutími a musím říci, že mám teď docela dobrý pocit z toho, že nás aktivisté nevládních ekologických hnutí stále kontrolují, zda vše děláme šetrně k přírodě. Vždyť i my máme zájem na tom, aby soutěžící skutečně jezdili pouze po povolených trasách. Dojde-li k porušení trati, může to být právě někdo z ekologů, kdo nás na to upozorní. Tím nejen společně ochráníme přírodu, ale současně my jako organizátoři můžeme potrestat nesportovní chování konkrétního jezdce, protože vybočení z trasy bezesporu nesportovním chováním je. Objevily se obavy, že Šestidenní přiláká do regionu černé jezdce, kteří se třeba ještě rok nebo dva po skončení soutěže budou s motocykly projíždět po trasách Šestidenní a ublíží tím přírodě.
Je možné, že se někdo bude chtít podívat kudy Šestidenní vlastně vedla, ale nemyslím, že by to byl masový jev. Na druhé straně se právě díky Šestidenní může počet černých jezdců v přírodě velmi snížit. Zviditelnil se totiž problém lidí, kteří se motocyklovému terénnímu sportu chtějí věnovat, ale nemají jinou možnost, než to dělat načerno. Proto se nyní objevují snahy nalézt řešení, jež by těmto lidem umožnilo věnovat se jejich koníčku legálně, podle jasně stanovených pravidel a tím pádem i šetrně ke krajině. Jde například o tanvaldskou Kotlinu, kde už vyrůstá areál nejen pro motocykly. Dalším místem by mohl být v budoucnu prostor v Rádle. Existovaly petice proti i pro Šestidenní. Kolik lidí se podepsalo na vaši podporu?
Myslím, že se to pohybovalo někde okolo osmi až deseti tisíc podpisů. Někteří ekologové také říkali, že by bylo lepší uspořádat Šestidenní tam, kde už nemůže napáchat velké škody, například na Mostecku. Co o tom soudíte?
Pokud řekneme, že je Mostecko zničená krajina, tak tím Mostečáky urazíme. Mostecko již není zdevastované, to platilo dřív, ale za poslední roky se tam příroda za velké peníze rekultivovala. Kdybychom tam dnes chtěli jet Šestidenní, tamní lidé by zcela oprávněně mohli mít strach, že jim obnovenou krajinu zase poničíme. Mostecko by navíc v žádném případě nenabídlo divákům a turistům takové zázemí jako náš region. U nás jsme na cestovní ruch připravení, jezdí k nám Němci a Poláci, máme zde kvalitní služby a podnikatelé se umějí v cestovním ruchu pohybovat. V Mostě je situace trochu jiná. Když jsem dělal manažera Františkovi Vojtíškovi při závodech tahačů, vždycky jsem se v Mostě na okruhu trošičku styděl. Ještě předloni si tam závodníci ze zahraničí neměli kde vyměnit peníze, neměli pomalu kam jít na záchod a bydleli v panelácích, které byly přestavěné na ošklivé hotely. Chybí tam zkrátka zázemí. Z těchto a dalších důvodů by Mostecko by nebylo dobrou volbou. Hovoří se o tom, že Šestidenní přinese Jablonci i celému regionu velkou propagaci. Akreditovali se na soutěž nějací zahraniční novináři, kteří by o soutěži referovali ve světě?
Z tiskového střediska mám informaci o tom, že se akreditovalo 350 novinářů, z toho je asi 110 českých. Zbytek tvoří novináři ze zahraničí. Měli jsme dokonce trochu problémy s velkým zájmem novinářů. Museli jsme vyhlásit termín, do jehož vypršení jsme udělovali akreditace, a poté jsme další zájemce odmítali. Pro novináře jsme připravili solidní zázemí, mají na Střelnici prostor, kde se uskuteční tiskové konference, jsou tam počítače, mohou si připojit notebook a přímo odvysílat své zprávy. Hotely v Jablonci jsou už dlouho dopředu rezervované a někteří ubytovatelé využili situace a citelně zvedli ceny. Je to podle vás v pořádku?
Nepřísluší mi to příliš hodnotit, ale myslím, že je to vcelku normální. Při podobných velkých akcích je běžné, že hotely zvedají ceny. Když se například jede v Brně Velká cena nebo jsou tam veletrhy, tak ubytovatelé rovněž zdražují. Každý se toho snaží využít a chce vydělat. Přinese podle vás Šestidenní regionu dlouhodobější užitek, třeba v oblasti povzbuzení cestovního ruchu?
Soutěž bude mít velký dopad. Hodně lidí, kteří sem přijedou kvůli Šestidenní, objeví, že existuje Jablonec, a že existují Jizerské hory, a že je tady velmi hezky. Z propagačních materiálů, jež máme připravené, navíc zjistí, že je u nás krásně i v zimě, že jsou zde ideální podmínky pro lyžování a budou se sem vracet. Je obtížné sehnat na podobnou soutěž peníze a přinese Šestidenní výrazný zisk?
Rozpočet celé akce je zhruba třicet milionů korun. Pořádající autoklub i město Jablonec vložily do soutěže své vklady, jednalo se asi o pět milionů. Poté jsme oslovili sponzory, největšími jsou Škoda Auto a Husqvarna. Nevím přesnou sumu, kterou nám tito sponzoři poskytli, ale jsou to mnohamilionové částky. Navíc nejde pouze o pomoc finanční. Například Škodovka nám dala k dispozici několik automobilů, které jsme používali při přípravě soutěže, nyní jich máme asi dvacet. Další sponzoři nám zase třeba zapůjčili vysokozdvižné vozíky, ekologické mycí stoly, vybavení kanceláří, telefony nebo počítače. Šestidenní určitě výrazně nevydělá. Hodně lidí si asi myslí, že se organizátoři na takové akci ohromně nabalíkují, ale to vůbec není pravda. Lidé nevidí obrovské náklady.
Musíme třeba zajistit za stovky tisíc korun likvidaci ekologických odpadů, odměnit stovky lidí, kteří budou působit na tratích, musíme zaplatit zasíťování Střelnice a další věci. To jsou dohromady milionové částky. Na pořadatele pak zbyde solidní mzda, ale rozhodně nejde o žádnou vysokou výplatu. Snažíme se o to, aby náklady nebyly větší než příjmy. Soutěž však jistě bude znamenat finanční přínos, a to jak pro Jablonec, tak pro celý Liberecký kraj. Už dnes je ve městě několik tisíc lidí - závodníků a členů doprovodných týmů - a další přijedou. Tisícovky lidí budou v Jablonci bydlet, jíst, nakupovat ve zdejších obchodech. V tom ohledu je Šestidenní jistě přínosem, ale ne pro pořadatele.