Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Posledních čtyřicet
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Respekt | Tereza Čapková | 23. 9. 2002] [tisk]
Ministerstvo dopravy nedbá na protesty a chystá regulaci Labe. Dolní tok Labe plný zátočin mezi zalesněnými kopci je nazýván jediným pískovcovým kaňonem na území České republiky. U řeky, která dosud nemá betonové břehy, žijí chráněné rostlinné druhy i živočichové, např. drobnokvět pobřežní, resp. bobr říční a krab vlnoklepetý. Právě na Labi pod Ústím se chystá stavba jezů v Prostředním Žlebu a v Malém Březně. Ministr dopravy na stavbě trvá, jeho kolega ze životního prostředí se brání. Během kampaně před německými volbami se proti projektu ozvali také politici z Berlína a Drážďan.
Konkurence bobrům
"Se stavbou jezů souhlasím, vytvoří v kraji nové pracovní příležitosti. Taky nám tu možná postaví most," chválí chystanou stavbu Kateřina Kybalová z Dolního Žlebu. Radost nesdílí Jan Dostál z občanského sdružení Arnika: "Jezy zastaví sezonní kolísání hladiny, a pak by například vyhynul bobr říční a drobnokvět, kteří jsou na něm životně závislí. Třeba rostliny potřebují být tři měsíce na suchu, aby se vysemenily." Podle materiálů Státní plavební správy je lodní doprava o třetinu levnější než přeprava po silnici nebo železnici.
Například cesta jedné tuny řepky z východních Čech do Hamburku po silnici nebo železnici vyjde i se slevami nejméně na dvanáct set korun, po vodě stojí osm set. Podle expertů plavební správy ale nemůže tuzemské loďstvo konkurenční výhodu využít. "Kvůli nízké hladině byl dolní tok Labe téměř nesplavný od roku devadesát osm až do roku dva tisíce," stěžuje si vedoucí odboru plaveb a vodních cest Emil Šourek. "Postavíme dva nízké jezy. Celý systém na Labi se budoval už od první republiky a nyní nám zbývá posledních čtyřicet kilometrů," navrhuje řešení.
Tisková mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová dodává, že bez jezů zanikne v Česku mezinárodní lodní doprava. Stavba pohltí podle Šimonovského úředníků státní investici 6,2 miliardy korun. Peníze by se prý měly vrátit do deseti let - za předpokladu, že se místo současných 1,2 milionu tun ročně po řece přepraví čtyři miliony. Plavební správa tvrdí, že levná lodní doprava nebude mít o zákazníky nouze, ekologové z Arniky oponují s tím, že 1,2 milionu tun se po vodě vozilo nejen v suchých letech 1998-2000, ale také v letech 1992-94, které byly na vodu naopak bohaté.
My vám zakolísáme
Stavby jezů nejsou dosud schváleny, protože podle ministerstva životního prostředí porušují několik zákonů o ochraně přírody a krajiny. "Stupně zvednou hladinu o více než metr, zasahují do chráněných krajinných oblastí České středohoří a Labské pískovce," vysvětluje tisková mluvčí ministerstva Karolína Šulová. Projekt proto neprošel schvalovacím procesem EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Ministerstvo dopravy proto hledá jinou cestu. "Plavební správa už před dvěma týdny požádala o udělení výjimky ze zákona," říká mluvčí Roubcová. Úřad se navíc chystá škodám na přírodě předejít: "Vzdutí hladiny bude nejvýš na úrovni jednoleté zvýšené vody. To je podle našeho názoru maximálně šetrné k ekosystému. Původní kolísání také lze v nezbytné míře manipulací s jezy vyvolat," slibuje Ludmila Roubcová.
Jan Dostál z Arniky takovou možnost připouští: "Ano, v nočním provozu budou třeba snižovat hladinu a ta bude kolísat." Hned ale varuje: "Jenže rostliny potřebují mít hladinu dole tři měsíce. A to jezy nezvládnou." Regulaci řek včetně Labe zpochybňuje německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin, jeho saský kolega Hans Jürgen Forberg přímo radí, aby Češi místo regulace řeky začali používat lodě s menším ponorem: "Lodě by se měly přizpůsobit řece, a ne řeka lodím." Generální konzul České republiky v Drážďanech Milan Dufek potvrzuje, že saská vláda úpravy Labe odmítá: "Nepovažují lodní dopravu za prioritní, pro ně jsou hlavní dálnice a železnice. Pro nás má stavba asi větší význam, kvůli vytvoření pracovních míst, ale také si myslím, že je třeba chránit krajinu." Saskou kritiku připomínají čeští odpůrci jezů. "Německý úsek bude špatně sjízdný i přes stavbu jezů na české straně. Zbytečně se tak jen vyhodí peníze," upozorňuje Jan Dostál.
Autorka je spolupracovnicí Respektu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu