Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Lyžaři se možná dočkají sedačkové lanovky téměř v centru Brna
[plný text článku | kategorie: Lanovková doprava – ČR | MF Dnes | Robert Klos | 30. 9. 2002] [tisk]
Půlkilometrová sjezdovka se sedačkovou lanovkou, vlekem, umělým sněhem a večerním osvětlením, kde se odehrávají mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování. Řeč není o Beskydech nebo švýcarských Alpách, ale o Brně. Tamní radní se rozhodli dát zelenou projektu, který by změnil příměstský Wilsonův les na centrum zimních sportů. Na druhé straně ale stojí ochránci životního prostředí, podle nichž přinese sjezdovka a humbuk kolem ní lesní ploše zkázu.
”Myslela jsem, že je pryč doba, kdy se vnucovala technika a sporty opírající se o techniku do přírodních areálů, které jsou ve městě tak vzácné. Byl by to velký krok zpátky, protože Wilsonův les je perla v organismu Brna,” tvrdí profesorka Hana Librová z katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity. Nápad se zrodil v řadách žabovřeských zastupitelů. V lese už totiž existuje sjezdovka dlouhá asi 250 metrů, která ovšem není udržovaná a řadu let se nevyužívá. Dříve ji pokrýval koberec z umělé hmoty a sloužila letnímu lyžování.
Ochranáři chtějí svah zalesnit, zastupitelé naopak vykácet další pás lesa, aby konečná délka sjezdovky byla zhruba pět set metrů. Autor studie Jiří Černý si podle svých slov uvědomuje, jaký rozruch může projekt vzbudit. ”Už jsem byl na jednání se členy občanského sdružení Masarykova čtvrt. Za pár dní visel v samoobsluze plakát s oznámením, že udělali průzkum veřejného mínění, podle kterého chce devětadevadesát občanů plochu zalesnit. Každému se asi myšlenka sjezdovky nezalíbí,” uvedl bývalý vrcholový lyžař Černý. Dodal, že kvůli prodloužení dráhy by padl necelý hektar lesa.
”Stávající sjezdovka je zdevastovaná, vlek byl odvezen, nefunguje tam vůbec nic. Svah se podle nás k lyžování nehodí, protože je příliš prudký, chybí tam dojezd. Do lesa by se zavlekla doprava, poblíž není místo pro parkování, umělé zasněžování by navíc znásobilo erozi půdy,” vypočítává důvody nesouhlasu Jasna Flamiková, místopředsedkyně sdružení Masarykova čtvrt.
Malá a velká varianta
Představitelé města mají na stole předběžnou studii a nyní odsouhlasili vypracování technicko-ekonomického zadání. To odpoví na otázky, kdy by sjezdovka mohla být v provozu a za jak dlouho se vložené peníze vrátí. ”Zdá se, že návratnost by mohla být patnáct až dvacet let,” míní brněnský primátor Petr Duchoň. Podle Černého má Wilsonův les ideální polohu a zasněžovací systémy by tam fungovaly perfektně. ”Stráň leží na sever, je obklopena lesem, a jak nám vypočítali meteorologové, minimálně osmdesát dní v roce tam jsou vhodné podmínky pro lyžování,” tvrdí autor projektu. Zastánci argumentují velkou vzdáleností sjezdovek, na nichž si mohou brněnští lyžaři zajezdit nyní. Nejbližší jsou v Němčičkách, na Blanensku nebo u Vídně.
O návratnosti pochybuje Hana Librová: ”Lidé hledají možnosti sportovního vyžití spíše za městem, lyžaři jezdí do hor, kde mají nejlepší podmínky.” V současnosti existují dvě varianty úpravy sjezdovky. Menší počítá se zachováním stávajících rozměrů, stála by asi šest milionů korun a její dokončení je možné do roka. Velká varianta by si vyžádala z pokladny padesát milionů a zahrnuje takřka všechno, včetně dobudování večerního osvětlení ve spodní části svahu. Studie počítá i s letním provozem areálu, například jako závodiště pro milovníky extrémní jízdy na horských kolech.
Volby v pozadí
Téma brněnské sjezdovky se zřejmě stane jedním z nosných námětů letošních komunálních voleb. Primátor Duchoň (ODS) podotkl, že uskutečnění nápadu bude záviset také na tom, jaké bude složení příštího zastupitelstva. To bude mít totiž osud sjezdovky v rukou. Jiří Černý se netají příslušností ke KDU-ČSL a říká, že si tato strana dokonce zakotvila prosazení sportoviště ve volebním programu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu