Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nový železniční koridor propojí ČR s jihem Evropy
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR | Právo | Jiří Novotný | 7. 11. 2002] [tisk]
Zlepšit dopravní spojení České republiky s Rakouskem a Itálií má ještě v tomto desetiletí čtvrtý železniční koridor (Praha - České Budějovice - Dolní Dvořiště). Jeho výstavba odstartuje ve druhém pololetí příštího roku a vyžádá si přes třicet osm miliard korun.
Zatímco investorem už probíhající modernizace prvního a druhého koridoru jsou České dráhy (ČD), čtvrtý koridor bude mít na starosti státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Ta vznikne 1. ledna 2003, současně s proměnou ČD na akciovou společnost. Zahájit stavbu čtvrtého koridoru umožní desetimiliardový úvěr, který slíbila poskytnout Evropská investiční banka (EIB). Další financování bude zajištěno z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury a z fondů Evropské unie. Projekt podporují i Rakušané, kteří se zavázali zmodernizovat trať od Dolního Dvořiště na Linec. Na našem území by však výstavbu koridoru mohly zkomplikovat spory s ekology, kteří mají k některým plánovaným úsekům výhrady. Trasa koridoru sice většinou povede po už existující trati, ta však musí být od Benešova až po České Budějovice rozšířena o druhou kolej. "Dopady projektu na životní prostředí nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí. Předpokládáme, že v příštím roce se stavba koridoru zahájí na těch úsecích, k nimž nejsou výhrady," řekl včera Právu vedoucí tiskového oddělení ČD Petr Šťáhlavský.
Vynaloženo musí být nejméně 170 miliard
Naše republika vychází při stavbě koridorů z Evropské dohody o hlavních železničních tratích, která byla Mezinárodní železniční unií (UIC) přijata v květnu 1985. Přes ČR povedou trasy panevropských koridorů, které protnou celý náš kontinent. Všechny musí mít takové parametry, aby umožnily rychlost vlaků nejméně 160 kilometrů v hodině. Celkem na koridory musí náš stát vynaložit nejméně 170 miliard korun. Nejdále pokročila modernizace prvního koridoru (Děčín - Břeclav), která si vyžádá přes 36 miliard Kč. Ukončena měla být již letos, to se ale nestihne. "Zpoždění je šest až devět měsíců a týká se jen úseků Záboří - Přelouč a Ústí nad Orlicí - Česká Třebová. Na vině jsou orgány v Bruselu, kam musíme posílat ke schválení dokumentaci. Trvá jim to příliš dlouho," zdůvodňuje prodlení generální ředitel ČD Dalibor Zelený. Přes 36 miliard korun bude stát idruhý koridor z Petrovic u Karviné do Břeclavi, jehož modernizace rovněž probíhá. Letos v červnu vláda schválila projekt třetího koridoru, který má spojit Cheb v západních Čechách s Mosty u Jablunkova na česko-slovenské hranici. Práce na něm začnou v roce 2004 a náklady zřejmě dosáhnou 56 miliard.
Už za rok začnou jezdit rychlovlaky
Vybudování rychlostních železničních koridorů umožní českým železničním přepravcům, aby si v nákladní dopravě udrželi přední pozici na trhu i po vstupu ČR do Evropské unie. V osobní dopravě se zase podstatně zkrátí cestovní doby nasazením rychlovlaků. Zatímco expresní autobus dnes jede z Prahy do Berlína šest a půl hodiny a vlak vyšší kvality EuroCity téměř pět hodin, rychlovlak to zvládne za tři hodiny deset minut a z Prahy do Vídně za tři a půl hodiny. Sedm rychlovlaků vyrábí pro České dráhy v Itálii za celkem 4,5 miliardy korun konsorcium vedené Alstomem Ferroviaria. Mezi Prahou, Vídní a Berlínem by tyto komfortní sedmivozové soupravy, konstruované na rychlost až 253 km/h, měly začít jezdit v prosinci 2003. V roce 2010 by se rychlovlaků měli dočkat i cestující mezi Prahou a Českými Budějovicemi. ČD navíc plánují, že jejich rychlovlaky budou v dohledné době jezdit i do Hamburku, Budapešti, Bratislavy a Košic. Zájem o ně projevila také švýcarská železnice.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu