Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Zelení proti tramvaji navrhují rychlodráhu
[plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR | Právo | Svatava Hernandezová | 11. 11. 2002] [tisk]
Proti trase tramvaje z Plzně do Dobřan je Strana zelených (SZ). Navrhuje naopak zavedení několika tras městské rychlodráhy. Analýza této strany má ke koncepci města řadu výhrad. Mimo jiné tu, že by se provoz takového vozidla prodražil o třicet procent. Takže výhoda tramvaje v úspoře jednoho přestupu cestujících je údajně zanedbatelná vzhledem k náročnosti provozu a pořizovací ceně. "Pravda je, že takové vozidlo lze zkonstruovat, ale jediné, co je společné pro provoz tramvaj-železnice, je rozchod kolejí. Ostatní parametry přinášejí jen vysoké finanční nároky. Rozdílná jsou nástupiště, profil kol, napájecí systém, výhybky. V neposlední řadě nelze zaručit přesné doby přechodu tramvaje z MHD na jednokolejné tratě ČD," nastínil princip jiného druhu dopravy Jaroslav Opial, odborník na dopravu, který se Zelenými spolupracuje.
Plzeňské výhody
"Schůdnější by proto v Plzni bylo vybudovat takový dopravní systém, který je běžný v Evropě i ve světě. Jedinou přijatelnou variantou je doprava elektrická kolejová, začleněná do systému Integrovaného dopravního systému. S přestupy u jednoho krytého nástupiště, kde na sebe navazují různé druhy doprav, například vlak-tramvaj, vlak-trolejbus, tramvaj-autobus a podobně. Navíc tento způsob dopravy je nejšetrnější k životnímu prostředí a zdraví obyvatel," dodal Opial. Plzeň totiž má tu výhodu, že se zde střetávají tři železniční tratě z nejdůležitějších směrů, které se mimoúrovňově křižují. Kromě toho jsou tyto tratě nezávislé na silniční dopravě a jsou 20 až 30 metrů nad úrovní řek, takže ani v případě záplav provoz na nich není ohrožen.
"Zmíněných tratí by bylo možné využít i pro městskou přepravu občanů. Podle našeho názoru by v tom případě bylo aktuální vybudovat zastávku Plzeň Centrum v Resslově ulici. K ní pak zavést tramvajovou jednokolejnou dopravu. Z Resslovy, přes Martinskou a Františkánskou by lidé byli na nám. Republiky během čtyř minut. Tato koncepce navíc nevyžaduje velké prostředky, neboť by bylo využito současných tratí železnice, i vozidel, a tramvají. Bylo by jen nutné omezit parkování aut v Martinské," řekl Alois Mach, šéf Strany zelených Plzeň-město. Podle něho by nešlo o miliardové investice, kromě toho by bylo možné využít fondů EU. "Pro budování rychlodráhy je nyní nejlepší čas, neboť by se mohla zprovoznit v rámci stavby třetího železničního koridoru. Proto chceme náš návrh předložit městu, aby s ním mohla radnice počítat," dodal Mach.
Plánují tři větve
Podle Zelených by bylo možné bez výrazných finančních nákladů začlenit do IDS současné tratě ČD a v prvopočátku zavést hodinový takt v následujících trasách:
A: Rokycany-Plzeň-Nýřany
B: Blovice-Plzeň-Kozolupy
C: Horní Bříza-Plzeň-Přeštice.
Pro atraktivitu tohoto systému v jízdním řádu bude třeba zabezpečit přestup mezi uvedenými směry nikoli v Plzni-Hlavní nádraží, ale v nově vybudovaném přestupním uzlu Plzeň-Centrum, situovaném v místě křižovatky Resslova-Purkyňova-U trati. Toto místo je dle soudu Zelených nejen ideální pro přestup mezi uvedenými trasami, ale na Americkou třídu je odtud jen 300 metrů, případně 700 metrů na náměstí Republiky. Tato vzdálenost je srovnatelná s docházkovou trasou od nástupišť ČD Plzeň-Hlavní nádraží k nejbližším zastávkám MHD. Další podmínkou zatraktivnění této varianty, tvrdí Zelení, je vybudování několika dalších zastávek ČD na území města a dotažení současných linek MHD na přestup. Samozřejmostí je potom koordinace jízdních řádů a přestupových časů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu