Rychlejší stavbě dálnic brání spekulace s pozemky [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Právo | Jiří Novotný | 15. 11. 2002] [tisk] NOVÝ GENERÁLNÍ ŘEDITEL ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR PETR LAUŠMAN ŘEKL PRÁVU:
* Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský vyčítal vašemu předchůdci Pavlu Havířovi, kterého v říjnu odvolal z funkce, liknavý přístup k výkupům pozemků pro dálniční stavby. Nevyužity tak zůstaly stovky miliónů korun. Já osobně bych to Havířovi nevyčítal. Faktem je, že výkupy pozemků jsou na všech dálnicích, a zejména na D47 (Lipník nad Bečvou - Ostrava - Bohumín), kterou má stavět izraelský Housing & Construction (H&C), problematickou záležitostí. Užití finančních prostředků závisí na tom, s kolika vlastníky pozemků se v daném čase ŘSD dohodne a kdy budou změny dokladovány v katastru. Urychlit výkup je možné pouze za předpokladu, že se upraví legislativa.
* Pokud vím, ministerstvo dopravy a spojů (MDS) už změnu legislativy chystá. Chce upřednostnit stavby ve veřejném zájmu. Podílíte se na přípravě nových zákonů? Připravujeme pro MDS potřebné podklady. Doufáme, že nové zákony začnou platit co nejdříve, protože pro rozvoj dálniční sítě je to klíčová záležitost. Půjde zřejmě o něco takového, jako byl speciální zákon o obchvatu Plzně. Teď je potřebný hlavně pro realizaci projektu dálnice D47, protože státu hrozí vzhledem k realizační dohodě, podepsané s H&C, sankce za zpoždění ve výkupu pozemků. Nové zákony by ale pomohly i všem dalším dálničním stavbám, kde se spekulativně nakupují pozemky a neúměrně prodlužuje přípravné období.
* Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si už dříve stěžovalo, že stavbu dálnic zpožďují obstrukce ekologů a neshody s ministerstvem životního prostředí. Trvá tento stav? Případy, kdy stavbu blokují ekologická sdružení, se kromě obchvatu Plzně vyskytují hlavně na dálnici D11 (Praha-Hradec Králové-hranice s Polskem). Její výstavba se zastavila před mnoha lety u Poděbrad a obnovit se ji daří až letos. Problémy s vlastníky pozemků se ale zpravidla netýkají ekologů a jsou jiného rázu. Pokud jde o ministerstvo životního prostředí, v řešení jsou pouze odvolání proti některým jeho rozhodnutím, zejména o pokračování dálnice D11 a průchodu dálnice D8 Českým středohořím.
Ale co obchvat Prahy? Zvláště teď po povodních je pořádně cítit jeho absence. Připouštím, že na trasu pražského obchvatu, ale i budoucí dálnice D3 (Praha-Tábor-České Budějovice) se stanoviska ŘSD a ministerstva životního prostředí liší. Nicméně to není v poloze vyhraněného sporu. Vyřeší se to, až budou přijaty územní plány pražské aglomerace, Benešovska a Českokrumlovska.
Naše republika má nyní 524 kilometrů dálnic. Podle vládou schváleného programu by se dálniční síť měla do konce roku 2010 zdvojnásobit. Je to reálné? Předchozí vláda Miloše Zemana stanovila, které dálnice se mají ještě stavět. Nebylo ale striktně řečeno, že tisíc kilometrů dálnic a zhruba osm set kilometrů rychlostních komunikací bude k dispozici už v roce 2010. To se určitě nestihne. Předpokládám, že po tomto horizontu se zase bude schvalovat síť jiná, možná ještě hustší.
Kolik tedy bude za osm let dálniční síť ČR měřit? Skutečně nelze počítat s tím, že už v roce 2010 budou motoristé moci užívat celých 1800 km dálnic a rychlostních silnic. Určitě ale bude hotova dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem až k hraničnímu přechodu Krásný Les, plzeňský obchvat, dálnice D11 až k Hradci Králové a dál na Trutnov. Dokončena by měla být také polovina dálnice D3 a jižní i jihozápadní část obchvatu Prahy. Na severozápadě hlavního města nás ještě čeká tvrdý boj s různými občanskými sdruženími a odpůrci obchvatu. Nicméně rád bych věřil tomu, že to bude postaveno. Chybět tedy zřejmě bude už jen východní část obchvatu. Na Moravě by v roce 2010 měla být průjezdná celá dálnice D47 až k hranicím s Polskem. Očekávám, že v té době už budou postaveny další úseky dálnice D1, snad i rychlostní silnice R49 na Zlín a Slovensko. Dokončena samozřejmě musí být rychlostní komunikace R35, rozestavěná dnes u Olomouce.
Kvůli léta zanedbávaným opravám je rizikem po mnohých komunikacích jezdit. Zatímco v roce 1998 bylo v havarijním stavu 4,6 procenta dálnic a silnic první třídy, letos již 8,5 procenta. Kdy bude konečně na opravy dost peněz? Aby se dopravní infrastruktura ČR dostala na úroveň srovnatelnou s Evropskou unií, bylo by potřeba asi devět set miliard korun. Na to náš stát zatím nemá. Finanční prostředky, které jdou do silničního hospodářství, ale postupně rostou. V příštím roce by měly být vůbec nejvyšší, které kdy do silnic šly. Stav komunikací by se tedy už zhoršovat neměl.
* Neuvažujete o dalším rozšířením naší nejstarší dálnice D1 (Praha-Brno)? Jsem přesvědčen, že D1 zatím kapacitně stačí. Nelze to posuzovat podle předvánočních dnů, kdy se všichni z širokého okolí vydají auty na nákupy v hypermarketech a na dálnici pak stojí dlouhé kolony. O rozšíření lze uvažovat jen v té části D1, která se blíží Brnu. Od odbočky na Benešov až do Prahy bylo již jednadvacet kilometrů této dálnice rozšířeno na čtyři jízdní pruhy v obou směrech. Zbývá dokončit pouze některé úseky v samotném hlavním městě, což se má řešit v rámci vznikajících obchodních a komerčních zón.
* Odbory požadovaly výměnu vedení ŘSD už letos na jaře. Tehdejší ministr dopravy a spojů Jaromír Schling to ale odmítl a podržel Havíře. Toho odvolal až Šimonovský. Nechystáte teď, když jste se stal generálním ředitelem, personální zemětřesení? Nejsem přítelem unáhlených kroků. Nějaké personální změny nevylučuji, ale zemětřesení to rozhodně nebude. Nejprve si musím ověřit, jak lidé budou pracovat pod mým vedením a zda se můžeme shodnout. Uklidnit chci vztahy mezi managementem a odbory, jež byly za minulého vedení zbytečně vyšponovány. Řada nedorozumění vznikala ze systému řízení. Pramenily například z toho, jakým způsobem byly zadávány úkoly. Proto za prioritu považuji zlidštění vnitřní legislativy naší organizace. A upravit je nutné i naše vztahy s ministerstvem dopravy i se SFDI, protože nefungovaly dost dobře.