Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Rakušané dostaví dálnici z Lince do Dvořiště
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D3, Dálnice – svět, Dálnice – ČR | Právo | jn, nek, ch | 6. 12. 2002] [tisk]
Hornorakouská zemská vláda vypracovala studii pro výstavbu čtyřproudové rychlostní komunikace S10 od česko-rakouského hraničního přechodu Dolní Dvořiště/Wullowitz do obce Unterweitersdorf. Tam by měla navázat na už existující dálnici A7 na Linec. Nová autostráda má přispět k urychlení dopravy mezi Českými Budějovicemi a Lincem, což by uvítali i čeští turisté směřující v létě na Jadran.
K českým hranicím chybí 40 kilometrů
Rakouská strana v minulosti vyvedla dálniční spojení jen k Unterweitersdorfu severovýchodně od Lince. Zbývajících více než čtyřicet kilometrů na českou hranici musejí řidiči zdolávat po přetížené mezinárodní silnici E-55. Na hranicích by se rakouská S10 měla již v roce 2010 propojit s budoucí dálnicí D3 (Praha-Tábor-České Budějovice), která bude z jihočeské metropole do Dolního Dvořiště pokračovat jako rychlostní komunikace R3. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Petr Laušman předpokládá, že do roku 2010 bude hotova jen polovina dálnice D3. V současné době jsou na 151 kilometrů dlouhé trase D3 ve výstavbě pouze úseky Chotoviny-Stoklasná Lhota a Stoklasná Lhota-Čekanice. Platné stavební povolení má rovněž úsek od čekanického mostu po už dokončený dálniční obchvat Tábora. "Připouštím, že na trasu D3 se stanoviska ŘSD a ministerstva životního prostředí liší. Nicméně to není v poloze vyhraněného sporu. Vyřeší se to, až budou přijaty územní plány pražské aglomerace, Benešovska a Českokrumlovska," je přesvědčen Laušman.
Ministerstvo životního prostředí ovšem dosud neustoupilo od požadavku, aby se zrušil celý plánovaný úsek D3 mezi Prahou a Meznem, kde je kolem řeky Sázavy oblíbená rekreační oblast. Předchozí ministr životního prostředí Miloš Kužvart požadoval, aby se na dálnici či rychlostní komunikaci zmodernizovala dnešní silnice I/3, kterou se jezdí z Mirošovic přes Benešov do Českých Budějovic. Tato čtyřpruhová komunikace by v Mezně navázala na dálnici D3. Oblast Posázaví by tak zůstala uchráněna od dálničních mostů. Naopak představitelé Jihočeského i Středočeského kraje jsou jednoznačně pro vybudování D3 v původně navrhované trase, tedy od obchvatu Prahy přes Posázaví do Mezna a dál přes Tábor do Českých Budějovic.
"O trase se diskutuje už devět let a všichni jsme z toho unaveni. Co nejdříve by se ale měla zmodernizovat i silnice I/3. Vždyť Olbramovice, Votice, Miličín a některé další obce podél této silnice jsou na samé hranici dopravního kolapsu," řekl už dříve Právu hejtman Středočeského kraje Petr Bendl (ODS). Jihočeský kraj hodlá koordinovat s hornorakouskou zemskou vládou práce na rychlostní komunikaci R3. "Hovořil jsem na toto téma již několikráte s hornorakouským hejtmanem Josefem Pühringerem (ÖVP) a shodli jsme se na nutnosti výrazně zlepšit jízdu jak po silnici, tak po železnici. Je paradoxní, že například cesta vlakem z Lince do Prahy trvá o třicet minut déle než v roce 1912," řekl včera Právu jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). Kraj se snaží dělat vše pro to, aby v okamžiku zahájení stavby rychlostní komunikace R3 směrem k hranicím již práce nekomplikovaly žádné problémy. Intenzivně kraj pracuje i na schvalování územních plánů míst, kterými má vést jak dálnice D3, tak rychlostní komunikace R3. Vyřešena je lokalita Táborska a Českobudějovicka. Určité problémy zůstávají ještě na Českokrumlovsku, ale i tam je podle hejtmana řešení v dohlednu.
Spory i na druhé straně hranic
Ani v Rakousku není o trase rychlostní komunikace S10 ještě definitivně rozhodnuto. Pro nejspornější úseky existuje až pět variant. S výběrem té konečné se podle zástupce hornorakouského hejtmana Franze Hiesla počítá do dubna 2003, kdy by mohla začít příslušná úřední jednání a následně i stavební práce. Největší spory se vedou kolem obchvatu města Freistadt, a hlavně pak o vedení komunikace mezi Unterweitersdorfem a Neumarktem, kde místní občanská sdružení požadují výstavbu supertunelu dlouhého osm kilometrů. Hornorakouští Zelení dokonce požadují, aby vláda od výstavby rychlostní komunikace vůbec upustila, protože by se prý proměnila v tranzitní peklo. Toho se ale Hiesel neobává a tvrdí, že většina dopravního ruchu je záležitostí místních podnikatelů a pendlerů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu