Problémy rozpočtu fondu dopravní infrastruktury [plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 7. 12. 2002] [tisk] Žalostný je návrh státního rozpočtu ČR na rok 2003. Vážné problémy má i návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2003. Počítá i s příjmy z Fondu národního majetku (FNM) ve výši 27, 2 mld. Kč. FNM je ale nemá, takže bude záviset na privatizaci, která může, ale nemusí být, o efektivnosti nemluvě. Osamostatnění se financování dopravní infrastruktury od státního rozpočtu se tak mění v rozpočtovou past, z které po skončení privatizace nemusí být východisko. Dalo by se čekat, že s nedostatkovými zdroji SFDI bude obezřetně hospodařit. Není tomu tak. Na jedné straně se konstatuje, že »rozpočet nedostatečně reaguje na oprávněnou potřebu odstraňování řady dopravně nebezpečných míst a havarijních úseků silnic, nezajišťuje zlepšení nejen v obnově komunikací a mostů, kterým hrozí havarijní výměry a související omezení provozu nebo úplná uzávěra.«
Také škody způsobené povodní na komunikacích mají být napraveny jen zčásti. Prostě, k tristní skutečnosti, že většina venkova je již řadu let bez veřejného dopravního spojení, přibude uzavírání silnic, o vyježděných železnicích nemluvě. Ztráta jakéhokoliv dopravního spojení je samozřejmě nejspolehlivější cestou k likvidaci příslušných regionů. Tato základní skutečnost nebrání předkladatelům rozpočtu tvrdit, že nejefektivnější je výstavba dálnic a dalších prioritních staveb na zelené louce. Návrh rozpočtu SFDI počítá s příjmy i výdaji ve výši 45,4 mld. Kč. Běžné výdaje mají tvořit 16,5 mld. Kč, kapitálové 28,9 mld. Kč. Už zde je značný nepoměr. Hlavní položky tvoří silnice - 27,8 mld. Kč a železnice 16,3 mld. Kč. V návrhu rozpočtu SFDI lze nalézt vícero neefektivností. Dopravně neodůvodněné, ekonomicky ztrátové a z hlediska životního prostředí neúnosné stavby vodních děl Malé Březno, Prostřední Žleb a Přelouč na Labi za účelem zlepšení plavebních podmínek na Labi. Vnitrozemskou vodní dopravu v ČR nemohou zachránit, ač se tvrdí, že zajistí její rozsáhlý rozvoj. I po jejich případném dokončení zůstane vodní doprava nekonkurenceschopná vůči železniční dopravě. Převzít část kamionové dopravy nemá naději.
Dle návrhu rozpočtu mají stát díla Březno a Žleb 6,2 mld. Kč, Přelouč 1,1 mld. Kč, dle zjištění NKÚ mají stát díla Březno a Žleb asi 9,5 mld. Kč. V r. 2003 se má na ně vynaložit 215 až 235 mil. Kč. Ještě mnohem hůř vychází efektivnost případné stavby kanálu Dunaj Odra - Labe za asi 300 miliard Kč, který by navíc způsobil druhou největší ekologickou katastrofu v ČR (po severočeském Podkrušnohoří). V r. 2003 se na jeho přípravu navrhuje vydat 10 mil. Kč. Na dálnici D 8 přes CHKO České středohoří trasovanou absurdně přes 4 velká sesuvná území, navíc neúnosnou z ekologického hlediska, se má vynaložit 96 mil. Kč. Vážné závady má i úsek D 8 »Trmice - státní hranice«, jež má spolknout asi 804 mil. Kč. Na dálnici D 47, jež má stavět izraelská firma za pro ČR zcela koloniálních podmínek, proti výstavbě Ředitelstvím silnic a dálnic by ČR zaplatila o 80-120 miliard Kč více, po odúrokování splátek by stála ČR reálně o 40-60 miliard Kč více, má SFDI vynaložit v r. 2003 asi 1100 mil. Kč. Reálně dopravně neprioritní dálnice D a rychlostní silnice R mají v r. 2003 stát: R 35 asi 522 mil. Kč, D 11 asi 446 mil. Kč, špatně trasovaná a ekologicky neúnosná D 3 asi 774 mil. Kč, ekologicky neúnosné vedení středem vnějšího okruhu Prahy (PRSO) středem šestitisícového Suchdola asi 40 mil. Kč, D 1 asi 1221 mil. Kč, R 55 asi 76 mil. Kč, R 49 asi 40 mil. Kč + dalších 212 mil. Kč na přípravu dálničních komunikací. Lze najít další neefektivnosti nebo nesrozumitelnosti ve výši 128 mil. Kč. Zdroje pro přerozdělení ne příliš dobře sestavovaného návrhu rozpočtu SFDI existují v samotném rozpočtu ve výši asi 5,6 mld. Kč. Není to málo, naše rozpadající se silnice a železnice je přitom naléhavě potřebují. Rozpočet SFDI se ale nesmí honit za chimérami, které úspěšně šíří některá lobby či žádá EU, ale musí prosazovat základní skutečnost, že o stávající silniční a železniční síť je třeba řádně pečovat a ne nechávat její podstatnou část k vyježdění.