Další názory na trasování R35 naším regionem [plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | Českotřebovský zpravodaj | Milan Mikolecký | 6. 5. 2002] [tisk] V letošním roce bude definitivně vybrána trasa silnice R 35 v úseku Zámrsk - Mohelnice, kde je nyní projednávána řada variant. Dlouhou dobu jsme byli představiteli okresu ujišťováni o tom, že severní varianta je vlastně jediná možná, neboť vyřeší spoustu věcí současně a jiné varianty vlastně nepřicházejí v úvahu. Dnes je nabízeno variant více a velkou šanci na realizaci má nově "objevená" trasa střední, vedená v ose území na hranici okresů Ústí n.O. a Svitavy, kde by mohlo být sporných problémů nejméně. Tato trasa byla již podle informace pracovníků ŘSD vybrána již v roce 1986, ale vzhledem k tomu, že procházela přes bývalou tankovou střelnici u Semanína, tak se dostala "k ledu". Nyní je oprášena a stává se hlavním konkurentem dříve vybrané trasy severní. Tato trasa vedená až do údolí Třebovky má závažné problémy v oblasti Řetové a Rybníka. Lokalizace R 35 do souměstí Česká Třebová - Ústí nad Orlicí byla posouzena v r. 1993 Dr. Evženem Quittem CSc., v práci "Topoklimatické mapování pro potřeby ochrany ovzduší". Píše se zde: "...údolí Třebovky mezi oběma městy je územím s vysokou četností teplotních inverzí regionálního rozsahu a sníženým rozptylem atmosferických příměsí (znečišťujících látek". ve spojení s výskytem významných až velmi výrazných katabazických procesů, kdy dochází ke stékání značných objemů chladného vzduchu zejména ze západních svahů údolí s intenzivním přenosem atmosférických příměsí, se zde vytváří velice nepříznivé imisní situace. Proto umístění dalšího velmi významného zdroje emisí do tohoto prostoru je z hlediska ochrany ovzduší nepřijatelné."
Na druhé straně ale tato investice bude mít přínos v tom, že odvede podstatnou část dopravy z obytných zón města , kde je již současná intenzita dopravy nesnesitelná a kapacita procházející komunikace naprosto nedostatečná. Dr. Quitt píše vytváření velmi nepříznivých imisních situací, ale tyto nejsou podloženy žádnými čísly. Naopak poslední systematická měření kvality ovzduší v České Třebové, prováděná Železniční hygienickou laboratoří před deseti lety potvrdila stále klesající trend hodnot imisí. Od této doby byla v podstatě dokončena plynofikace města a tak obsah SO2 v ovzduší je plynule klesající. Problémy mohou nastat pouze v obsahu NOx právě díky intenzivní dopravě probíhající např. v České Třebové přímo přes centrum města a to v délce převyšující 4 km. Další problémy trasy R35 podle EMPLA s.r.o. a diskuze
1) Průchod obcí Třebovice (souběh železnice, silnice a přechod přes nadregionální biokoridor. - Ukazuje se, že navrhované řešení je lepší, než to, kdyby se ponechala současná situace v obci.
2) Poměrně velký zábor zemědělské půdy (189 - 209 ha podle varianty). - Bez záboru půdy se však neobejde žádná taková stavba. Kvalita půdy na Českotřebovsku a v okolí zdaleka nedosahuje kvalit zemědělské půdy v nížinách, kde se tyto stavby staví daleko levněji, ale zaberou mnohem kvalitnější půdy.
3) Komplikaci může v budoucnu způsobit i schválená trasa kanálu DOL. - Trasa tohoto kanálu zůstává v územních plánech jako vyhrazené území i bez stavby R35. Naopak budování trasy R 35 údolím Třebovky ukáže, jak nesmyslná by byla v budoucnu investice do stavby tohoto kanálu. Koncept Územního plánu VÚC okresu Ústí n. O.
V textu konceptu se píše: "Doporučujeme znovu podrobně zvážit, zda vedení rychlostní komunikace R 35 jinou trasou by nebylo příznivější pro životní prostředí a ochranu přírody než varianty předkládané konceptem ÚP VÚC okresu."
Hodnocení plánu pak provedl Mgr. Jiří Guth, ředitel odboru na posuzování vlivů na ŽP: "Dokumentace konceptu ÚPD VÚC okresu Ústí n.O. nedostatečně řeší silnici R 35 a proto není podkladem pro vyhodnocení vlivl na ŽP podel vyhl. 131 / 1998 a pro posouzení podle zák. 244 / 1992 Sb. Z tohoto důvodu požadujeme v konceptu ÚPD VÚC dořešit z dopravního hlediska a v grafické části znázornit v jednotném měřítku navrhované varianty silnice R 35 v celém úseku Hradec Králové Mohelnice, např. s větším využitím stávajícího koridoru silnice I/35 a postupným budováním drobných přeložek. Dále požadujeme v konceptu ÚPD VÚC okresu Ústí n.O. dopracovaném o problematiku R 35 provést vyhodnocení vlivu na ŽP podle přílohy k vyhlášce 131/1998, které chybí."
Z uvedeného textu vyplývá, že Koncept UPD VÚC okresu byl připraven s poměrně podstatnými chybami. Tento koncept již dále nebyl dopracováván a v současné době se stal podkladem pro přípravu ÚPD VÚC Pardubického kraje, který vytvořil k dříve rozvíjené jediné tzv. "severní variantě" ještě další možnosti, které jsou možná schůdnější pro vyřešení.
Pro Českou Třebovou je ovšem třeba říci, že jedině severní varianta přinese něco jako "obchvat města", ovšem za tu cenu, že se tak stane zřejmě až za dvacet let a současně přivede do našeho údolí až 20 tisíc vozidel za 24 hodin, které by tudy nemusely jet. Za nejisté považuji poražení drahého tunelu (s velkým spádem) pod Kozlovcem, neboť investor by jistě prosazoval levnější vedení trasy Zacharovcem a tím znehodnocení Lhoteckého údolí velkým přemostěním. Nově předkládaná "střední varianta" by umožnila blízké a rozumné napojení města na dálnici R 35 u rozdvojky (přivaděč cca 4km), zachránila by Rybník a Lhotku před devastací, obchvat města bychom museli prosazovat jako samostatnou stavbu - přeložku silnice I/14. (Předpokládám, že se to do 20 let prosadit podaří, spíše dřív, je to přece v bílé knize.) Problémy negativního ovlivnění Semanína přiblížením R 35 vidím jako nadsazené, takto by mohla reagovat vlastně každá obec a rychlostní silnice by nemohla vést nikudy. Jižní varianta kolem Litomyšle a Janova má malou naději na realizaci, vedla by dlouhým, drahým a nebezpečným tunelem, tomu se bude snažit investor vyhnout za každou cenu. Pro Českou Třebovou by to znamenalo napojení na silnici v Litomyšli, kde se dnes na I/35 běžně napojujeme. Ukazuje se, že silnice II/358 bude mít pro Českou Třebovou v nejbližších letech velký význam. Nejdůležitější bude, bude-li o silnici R 35 rozhodnuto co nejdříve.