Stát dávající přednost mlokům před lidmi je nemocný [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Dálnice – D8, Dálnice – D11, Děti Země | Týden | Marek Stoniš | 3. 2. 2003] [tisk] Plány na dostavbu české dálniční sítě dostaly v posledních týdnech několik těžkých ran. Potíže hlásí západ, východ, jih i sever: Když před volbami v roce 1998 vyhlašoval severomoravský lídr ČSSD Miloš Zeman, že dálnice D47 bude jednou z priorit budoucí vlády, málokdo tušil, že slovo priorita v jeho podání je synonymem pro tunel. Skandálně předražená smlouva se záhadnou izraelskou firmou, potíže s vykupováním pozemků, stavba v nedohlednu. Doslova před očima se propadající stará silnice mezi Lipníkem a Ostravou už přiměla zoufalé řidiče vrátit se na starou dobrou zkratku přes Potštát, kterou kdysi brázdily hlavně sovětské tanky a transportéry...
O dálničním obchvatu Plzně se sice rozhodlo už před patnácti lety, metropole západních Čech se však stále dusí a otřásá pod kamionovou dopravou. Nepomohl ani chvatně přijatý speciální zákon pro Plzeň. Ekologicko-právní bojůvky i tři roky po jeho přijetí úspěšně zpochybňují vybranou trasu obchvatu i způsob výkupu pozemků. Podle nejoptimističtějších prognóz zamrzly práce nejméně na půl roku.
Další krach aneb dálnice D8, která nás měla napojit na německou dálnici A17 vedoucí do Drážďan. Děti Země zablokovaly všechna správní řízení, protože jim vadí, že by kvůli průjezdu Českým středohořím mohli utrpět zvláště mloci a zmije. Žádají proto, aby se dálnice "schovala pod zem". Což znamená nový projekt i stavební řízení, a také nové odvolání i protesty - tentokrát třeba kvůli krtkům a žížalám. Místním politikům dochází trpělivost, ale manévrovací prostor nemají skoro žádný. Případ Plzně totiž ukazuje, že ani cesta speciálního zákona nikam nevede.
Podobně si mohou lámat hlavu ti, kterým leží na srdci osud dálnice D11 (Praha - Hradec Králové), jež se už dávno zadrhla daleko před Pardubicemi. Všechny termíny dostavby na přelomu roku padly, protože okresní úřad v Nymburce nepřizval k územnímu řízení ekologické organizace, které se obávají o osud fauny a flóry v chráněné oblasti Libický luh. Vrchní soud tedy nařídil přezkoumání územních plánů. Další měsíce, roky průtahů, lidé budou dále umírat na silnici smrti mezi Hradcem a Poděbrady.
Zhruba ve stejně bezvýchodném stadiu se nacházejí plány na dálniční spojení Prahy s Českými Budějovicemi, které váznou na novém posouzení jeho vlivu na Posázaví, či české napojení na transevropskou síť dálnic, jež se pro změnu nelíbí brněnskému hnutí Nesehnutí. Je prokázáno, že cestování po dálnicích je nejbezpečnějším a nejekologičtějším způsobem automobilové dopravy. Kromě pohodlí řidičů jsou na jejich dobudování závislé mnohé velké zahraniční investice, na něž zvláště ně které sociálně výbušné regiony už třináct let čekají jako na nebeskou spásu. Jenže kombinace nemohoucnosti politiků, absurdní legislativy, umožňující prakticky komukoliv a kdykoliv zablokovat stavby veřejného zájmu, a "zaťatosti" nátlakových skupin činí z hlediska dopravní infrastruktury z Česka zaostalou zemičku.
Řeči o moderní společnosti na prahu 21. století jsou ve světle neschopnosti spojit třetí největší město se zbytkem země bohapustými žvásty. Přední postavy veřejného života občas mají nutkání pronést moudrou větu o tom, že Česku chybí vize vlastní identity. Možná by mohly onu intelektuální dřinu na chvíli přerušit a místo toho pro své občany vymyslet způsob, jak se dostat z jednoho konce země na druhý. Vize možná přízemní, ovšem v této chvíli nanejvýš užitečná.