Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Čas předsevzetí
[plný text článku | kategorie: Automobilismus – svět | Reflex | Vojtěch Štajf | 2. 1. 2003] [tisk]
V roce 1900 jezdilo po světě 8000 automobilů. Do konce století jich už bylo stotisíckrát tolik - 800 miliónů. Prognóza předpokládá, že do roku 2050 se současný počet aut navýší dvaapůlkrát. Musíme tedy počítat s tím, že cévním systémem dálnic, silnic i provizorních cest bude na planetě protékat proud dvou miliard vozů!
Ten výhled straší řidiče, silničáře i ekology. Ty první kvůli dalšímu zahuštění provozu, ty druhé kvůli znásobené zátěži silničního systému. A třetí kvůli důsledkům toho všeho. Auta se především významně podílejí na produkci zplodin - v Evropě mají na svědomí téměř čtvrtinu emisí CO 2, v celosvětovém měřítku přibližně 17 procent. Vývojové týmy všech renomovaných výrobců automobilů se snaží snížit emise oxidu uhličitého u svých vozů jednak zvýšením účinnosti spalovacích motorů (a tím snížení jejich spotřeby), hledáním alternativních zdrojů energie: elektřina, vodík, zemní plyn, bioplyn atd.
Brouk na plyn
Jednou z doprovodných akcí posledního pařížského autosalónu byla soutěž Michelin Challenge Bibendum. Pneumatikářský koncern se jí už několik let snaží motivovat výrobce k vývoji vozů šetrných k životnímu prostředí. Ryze experimentální unikátní modely i sériově vyráběné automobily se tu utkávají v disciplínách, jako jsou čistota emisí, nejmenší hlučnost nebo optimální bezpečnost. Tentokrát měly soutěžní vozy nejrůznějších značek a systémů pohonu absolvovat cestu z německého Heidelbergu do Paříže, aby před motoristickými novináři a odborníky z celého světa demonstrovaly dílčí úspěchy vývojářů na cestě k ekologicky přijatelnějším vozidlům.
Mezi sedmdesáti startujícími auty zaujaly například dva golfy jezdící na bionaftu, Opel Corsa a Zafira na zemní plyn a Volkswagen New Beetle s motorem na zkapalněný plyn, prototyp Ford Focus s palivovými články nebo elektromobily na bázi vozů Citroen Saxo a Peugeot 106. Největší obdiv vyvolalo ale vozítko Micro joule studentské konstruktérské party z Technické univerzity v Nantes. Tento výrazně aerodynamický prototyp o hmotnosti pouhých 32 kg překonal při letošní Michelin Challenge Bibendum světový rekord v hospodárné jízdě, když dokázal ujet v přepočtu 3625 km na jediný litr benzínu! Auto s nádrží nejběžnější velikosti kolem 40 litrů by mohlo při takové spotřebě objet na jedno tankování zeměkouli kolem rovníku víc než tři a půlkrát!
Vyhlašovatel soutěže měl z vítězství vozítka Microjoule dvojnásobnou radost - rekordu bylo dosaženo na speciálních pneumatikách Michelin. Vývoj dokonalejších pneumatik s nižším valivým odporem může být totiž další významnou cestou ke snížení spotřeby a produkce znečišťujících emisí. Z celkových pasivních odporů jízdy tvoří kontakt kol osobního automobilu jedoucího rychlostí 100 km/h s vozovkou asi 20 procent. Zbývajících 65 procent mají na svědomí aerodynamické odpory a asi 15 procent třecí ztráty, například v převodovém systému.
Zelená kola
Od začátku devadesátých let uvádějí všichni významnější světoví výrobci na trh tzv. zelené pneumatiky, jejichž valivý odpor je v porovnání s konvenčními automobilovými plášti asi o 30 procent nižší. Dosahované snížení spotřeby paliva o tři až pět procent vám může připadat málo významné. Ale zkuste vzít do ruky kalkulačku. Dosud se těchto "zelených" pneumatik po celém světě prodalo na 500 miliónů. Jestliže běžný osobní automobil dnes produkuje asi 168 g CO2 na 1 km jízdy, připadá na valivý odpor pneumatik asi 42 g CO2 /km. "Zelené" pneumatiky tuto hodnotu sníží asi o šest až 12 g CO2 /km. Když budeme počítat, že zelené pneumatiky obulo 100 tisíc aut a každé z nich za posledních 10 let najelo 100.000 km (10.000 ročně), představuje to 10 miliard km. A když tuhle sumu vynásobíme nejnižší předpokládanou hodnotou snížení emisí, 6 g CO2, udělá to najednou 60 tisíc tun kysličníku uhličitého, o něž je díky zeleným pneumatikám ovzduší za posledních deset let méně zamořeno.
Pasivní odpory jízdy, a tedy také spotřebu paliva lze ovšem snížit i bez obutí "zelených" pneumatik - prostou kontrolou tlaku vzduchu v pneumatikách. Nedávný výzkum ve Francii prokázal, že přes 40 pro cent vozů jezdí s pneumatikami podhuštěnými o více než 0,5 baru! A přitom lhostejnost k tomu, že jezdím na podhuštěných pneumatikách, přináší nejenom rychlejší opotřebení pláště, horší jízdní vlastnosti zapříčiněné deformovanou dotykovou plochou pneumatiky, ale také zvýšení valivého odporu pneumatiky asi o 12 procent. Dosáhne-li podhuštění asi jednoho baru, zvyšuje se valivý odpor až na 30 procent. S určitým zjednodušením lze tvrdit, že při ustálené rychlosti jízdy 90 km/h to znamená zvýšení spotřeby o tři až pět procent, což v absolutním vyjádření může pro běžný osobní automobil znamenat zvýšení spotřeby téměř o půl litru na 100 km. Kdybychom zaokrouhlovali dolů, je to zbytečně utracená desetikoruna na každých ujetých sto kilometrů. A zbytečně do ovzduší vypuštěné škodlivé zplodiny, o jejichž olbřímích objemech jsme se už s kalkulačkou v ruce přesvědčili.
Kontrolujte alespoň tlak!
Ekologická nabádání na motoristické dvoustraně mohou vypadat nepřípadně. Ale má-li v padesátých letech tohoto století planetu brázdit víc než dvojnásobný počet automobilů, bylo by opravdu žádoucí, aby vozy spotřebovávaly míň paliva, a tedy produkovaly méně zplodin. Pro začátek by možná bylo dobré zahrnout mezi novoroční předsevzetí pravidelnou kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách, nejméně dvakrát do měsíce. Své kapse ušetříte pár desítek korun. Ale možná vás ještě víc bude hřát pocit, že se i díky vaší péči plíce modré planety o trochu méně zanášejí.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu