Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Vyšší tržby stavbařům přinese program evropských dálnic
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Hospodářské noviny | Vladimír Kaláb | 22. 1. 2003] [tisk]
Objem zakázek dopravního stavitelství, a tím i tržeb a zisků stavebních firem, se bude nejméně do roku 2015 zvyšovat v Česku i v zemích unie. Slibná perspektiva vychází z přijatých plánů rozvoje silničních a dálničních sítí. Evropská unie realizuje program TEN, čili Trans-Europe Transport Net (Celoevropská dopravní síť). Program zahrnuje 14 prioritních projektů v celkové výši 124,8 miliardy eur. Podle loňské výroční zprávy Evropské federace stavebního průmyslu (FIEC) bylo do roku 2001 dokončeno celkem 31,5 procenta staveb. Síť, zahrnující vedle dálničního i železniční spojení, je po částech uváděna do provozu, konečným termínem je rok 2015. Po rozšíření Evropské unie má být síť TEN doplněna na program TINA, zahrnující stavby dopravní infrastruktury v kandidátských zemích. V Česku jsou do programu zařazeny dálnice D8, D1, D2, D5 a D47, které jsou součástí evropských koridorů Berlín - Istanbul a Gdaňsk - Žilina.
Na financování výstavby těchto dálnic s výjimkou D47 se mají podílet strukturální fondy unie. Severomoravská dálnice D47 byla z programu vyloučena, protože je příliš drahá. V podobě, v jaké je projektována, nesplňuje kritéria efektivity, jaká unie vyžaduje. Do doplňkové sítě TINA jsou v Česku zařazeny dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a dále rychlostní komunikace R11 z Hradce Králové přes Trutnov k polské hranici, dálnice D3 a komunikace R3 z Prahy přes České Budějovice k Dolnímu Dvořišti a osm dalších rychlostních komunikací. V Česku má být tento program realizován do roku 2010 a jeho výsledkem má být zdvojnásobení současné délky dálnic na tisíc kilometrů a rozšíření sítě rychlostních komunikací na 1400 kilometrů.
Tyto programy poskytují stavebním firmám perspektivu nejen kvůli rozsahu zakázek, ale i tím, že investorem je stát. Pro firmy to znamená jistotu, že dostanou zaplaceno. Na rozdíl od manažerů soukromé společnosti jsou státní úředníci benevolentnější a dokážou pochopit nedodržení termínů výstavby či zvýšení ceny stavby. Tyto faktory stavební firmy nepřiznávají. Prokazuje je však zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu číslo 01/19, podle níž se stavba silnic v roce 2001 neplánovaně prodražila o 2,5 miliardy korun.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu