Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Málo důvodů k optimismu
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Dálnice – D8 | Autostyl | Michal Busta | 22. 1. 2003] [tisk]
S příchodem zimy každoročně polemizujeme o tom, jestli za náledí a nesjízdné úseky mohou silničáři. Nedávné rozsáhlé povodně však navíc vážně poškodily řadu silnic a mostů. Dopravní situace je na přelomu roku skutečně neradostná. Zajímalo nás, jak rychle se bude přistupovat k opravám poškozených úseků a zda se zlepší zimní údržba silnic.
Stav našich silnic je snad od nepaměti žalostný a tak můžeme našim západním sousedům i nadále závidět. A k tomu situaci ještě zhoršily srpnové povodně. Marně se rozčilujeme nad tím, kam plynou peníze z dálničních známek a vysokých daní z pohonných hmot. Peníze, které platí motoristé, mizí v bezedné studni státního rozpočtu.
Povodně zbořily most na dálnici D8
Záplavy způsobily na silnicích škody téměř za čtyři miliardy korun. Fond dopravy a Fond národního majetku na opravy vynaložily do konce roku jen necelou jednu miliardu korun. Odhaduje se, že k tomu, aby se po záplavách mohlo přistoupit razantně ke všem opravám, pro něž byl čas omezen příchodem zimy, bylo zapotřebí zpočátku uvolnit nejméně dvojnásobnou částku - a to téměř jednorázově. Nejhorší je situace ve středních Čechách, kde byla poškozena nebo zcela zničena vozovka na 21 místech, z toho na devíti úsecích Mělnicka. Neradostná je situace také v jižních Čechách, kde bylo vážně poškozeno 20 úseků silnic. Mezi nejzávažnější škody napáchané povodněmi patří zborcený most na patnáctém kilometru dálnice D8 směrem na Teplice. Vltava se zde, před Novou Vsí, vylila z břehů a zaplavila obrovskou plochu daleko od koryta řeky. Pilíře mostu nebyly proti vodě konstruovány, a tak se narušila jejich statika.
Především těžká kamionová doprava pak působila pomalou destrukci. Most se začal brzy naklánět. Pravidelná kontrola dálnice odhalila trhliny ve vozovce. Most byl pečlivě proměřen statiky a provizorně zajištěn proti náklonu. Další zatížení mostu však mělo za následek pokračování destrukce. Na vozovce se vytvořily patnácticentimetrové trhliny. Provizorní zpevnění mostu nevydrželo, takže bylo nutno dálnici v desetikilometrovém úseku na více než týden zcela uzavřít a vytvořit provizorní objezd. V současné době probíhají stavební práce na likvidaci starého mostu. Nová stavba se protáhne, protože je nutno vyhotovit zcela nový projekt a podstoupit nové stavební řízení. Výstavba nového mostu tak potrvá řadu měsíců a měla by snad skončit někdy v létě.
Opravy komplikuje mráz
Záplavy vyřadily z provozu celkem 260 mostů a přes 150 úseků silnic nižších tříd. Dnes je víc než zřejmé, že většinu vážnějších poškození se podaří odstranit až někdy v polovině roku 2003. Je to dáno nejen nedostatkem finančních prostředků ale také mrazivým počasím, které omezuje stavební práce. Oprava mostů je technologicky a tím i časově náročná. I při běžných opravách se většinou musí most celý obnažit až na základní konstrukci a zpětně provést dokonalou izolaci, která pak výrazně ovlivňuje životnost. U mostů postižených povodněmi je důležité také vyjádření statika. V řadě případů je rychlejší a levnější most celý zbourat a na jeho místě postavit nový most se zaručenou životností. To je mimochodem i případ mostu na dálnici D8.
Zimní údržba silnic potřebuje více techniky
Hodně peněz vzala srpnová "velká voda". Pro zimní údržbu silnic a dálnic zbývá jen málo finančních prostředků. Ty jsou rozdělovány podle systému, který zohledňuje především plochu vozovek daných úseků a konkrétní zimní podmínky. Ředitelství silnic a dálnic udržuje 826 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací a přes 6000 kilometrů silnic I. třídy. Tyto úseky mají při údržbě prioritu. V dalším pořadí důležitosti jsou méně využívané komunikace druhé a třetí třídy, které ale mají celkem přes 40 000 km! Pro dálnice je k dispozici celkem 122 sypačů, 10 sněhových fréz a 4 šípové pluhy. Tento stav je s ohledem na délku dálnic nejmenší možný. Při kalamitách lze s uvedenou technikou udržet sjízdnost jen s vypětím všech sil. Ještě mnohem horší je ale situace na silnicích druhé a třetí třídy, kde je jakákoli kalamita pohromou pro řadu obcí, které zůstanou i několik dní dokonale odříznuty od přístupových cest.
Při zjištění problémů ve sjízdnosti musí podle vyhlášky č. 104/97 Sb. technika vyjet co nejdříve, nejpozději však do 30 minut. Vyhláška stanoví, že na dálnicích a rychlostních silnicích musí být sjízdnost obnovena do dvou hodin. Pro silnice první třídy platí limit do 3 hodin, silnice druhé třídy musejí být alespoň částečně průjezdné do 6 hodin a méně důležité místní komunikace silnice musejí být zprovozněny do 12 hodin. Z praxe ale sami víme, že tyto lhůty nejsou vždy splněny. Jsme opět u finančních prostředků. Ty jsou s přihlédnutím k inflaci v podstatě již pět let na stejné úrovni. Letošní rok alespoň umožnil částečně obnovit zastaralou a nespolehlivou techniku.
Počasí lze předpovídat úspěšněji
Ředitelství silnic a dálnic spolupracuje s meteorology, s nimiž má uzavřeny smlouvy. Podél silnic a dálnic je také rozmístěn systém meteostanic, které v jednotlivých úsecích podávají řadu důležitých informací, například o teplotě povrchu, celkových teplotách, rosných bodech, srážkách apod. Informace jdou přímo do Střediska údržby, ale také do centra Českého hydrometeorologického ústavu. Ve spolupráci s meteorology je možné maximálně upřesnit předpověď pro jednotlivé úseky. Největší problémy se sjízdností nastávají v ranních hodinách. Podle dlouhodobého sledování je patrné, že se počasí nejvíc mění mezi pátou a šestou hodinou ranní, kdy nejčastěji dochází k mlhám a námrazám.
Ředitelství silnic a dálnic nemá mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní ještě kompletní informace, a tak nelze objektivně zhodnotit stav konkrétních úseků. Obtížné je také podle aktuálních potřeb správně koordinovat techniku. Informace z jednotlivých dispečerských pracovišť jsou postupně zpracovávány a centrální dispečer je v 5:15 h formou konferenčního hovoru předává nejrůznějším organizacím, mezi nimiž je například ÚAMK, Centrum dopravních informací, ČTK a Český rozhlasu.
Ranní káva zvyšuje ostražitost
Především časné ranní hodiny tedy vyžadují zvýšenou pozornost při řízení. Je to ale paradox, protože právě mezi třetí až pátou hodinou ranní je podle statistik nejčastější výskyt mikrospánku. Lidé, kteří časně vstávají, mají navíc opožděné reakce. Tomuto nešvaru ale velmi účinně pomáhá ranní káva (jiné je to s kávou po celodenní únavě nebo noční jízdě bez odpočinku, kdy zpravidla pomáhá jen krátkodobě). Laboratoř pro výzkum spánku při Longboroughské univerzitě ve Velké Británii provedla zajímavý test. V Británii je 22 % vážných dopravních nehod zaviněno ospalostí.
Dva rychle po sobě vypité šálky kávy nebo dvě plechovky s nápojem Red Bull míru nehodovosti výrazně snižují. Výzkum dokazuje, že řidič, který hodinu a půl před jízdou vypije nápoj s alespoň 200 mg kofeinu, sníží výrazně nebezpečí nehody. Vědci podrobili testu skupinu zkušených řidičů ve věku do 30 let. Od šesti do osmi ráno je vystavili počítačově simulované dopravní situaci. Těm, kteří za sebou měli pětihodinový spánek a vypili dva šálky kávy, hrozilo běžné nebezpečí, že se během 90 minut stanou účastníky dopravní nehody. Těm kteří se kofeinem nepovzbudili, hrozilo riziko nejméně osmkrát větší. Podobný účinek se dostaví při jakékoli únavě. Kofein povzbudí především ty, kteří tyto nápoje konzumují méně často. Tato látka ale není všemocná, její účinek je omezený a na každý organizmus působí různou dobu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu