Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Množství autovraků nestačí recyklační kapacitě
[plný text článku | kategorie: Automobilismus – ČR | Odpady | jhm | 25. 1. 2003] [tisk]
Jedním ze dvou velkých provozů u nás, které jsou schopny recyklovat autovraky na odpovídající evropské úrovni, je »šrédr« v Kladně-Dříni.
Drtič a třídič šrotu s roční kapacitou 100 000 tun byl vybudován v roce 1998 zahraničním konsorciem a nyní je v majetku Kovošrotu Kladno, a. s.Vyřazené autovraky se svážejí na ložní plochu s mostovým jeřábem. Na ploše se zbaví všech provozních tekutin, odstraní se baterie a rovněž se musí prorazit uzavřené nádrže. Ve šrédru se vlivem provozních tlaků a pohybu materiálu prostředí hodně ohřívá a nádoby by mohly explodovat. Pak mostový jeřáb přenese surovinu na dopravník, který materiál přenese do prvního drtiče/podavače. Pod ním je v bunkru kladivový mlýn, který všechno, co do něj přijde, rozdrtí na kusy do velikosti kolem 10 cm v průměru.
Separace
Za drtiči je rozdrcený materiál pásovými dopravníky transportován do soustavy magnetických i mechanických separátorů, v nichž se směs roztřídí na dvě základní frakce. Kovový podíl se dále dělí kruhovými síty na podíly s menší velikostí částic. Magnetický separátor odděluje železné a neželezné kovy. Nekovová frakce zahrnuje především rozdrcené plasty, textil a výplně, rozdrcené sklo a další komponenty. Tato složka by mohla být poměrně dobrým palivem, které by se mohlo spalovat např. v kotelnách nebo cementárnách. Problémem je obsah PVC, které bylo mnoha starších typech aut běžně používáno. Jeho rozpadem při spalování uniká chlor, a proto nelze směs spalovat v běžné spalovně, která nemá dokonalé systémy čištění. Z tohoto důvodu se směs ukládá na skládku. V Německu se tento odpad běžně spaluje nebo používá pro výrobu alternativního paliva.
Nevyužitá kapacita
V sousedním Německu pracuje podobných zařízení na osmdesát, v Rakousku dvacet. U nás, jak již bylo uvedeno, pracují dvě (druhý konstrukčně podobný šrédr je v Tlumačově). Ani jeden však nevyužívá svou kapacitu naplno. Jan Ptáček, ředitel společnosti Kovošrot Kladno a. s., Kladno Dříň, říká: »Dnes jedeme jen na 15-17 % kapacity a z větší části zpracováváme bílou techniku. Autovraků je veliký nedostatek. Když lidem řeknu, že chci za likvidaci auta 500 korun, radši ho hodí do příkopu. V Německu je fungující systém, kde lidé platí za ekologickou likvidaci, což se u nás nepodařilo dostat do legislativy. Doufáme, že se situace změní, protože aut stále přibývá a vyřazují se rychleji.« Zlepšení vidí Jan Ptáček stejně jako jiní odborníci ve změně legislativy.Zatím totiž u nás nemusí ten, kdo vyřazuje automobil z evidence, předložit doklad o jeho ekologické likvidaci. Tato drobná klauzule by podpořila rozvoj recyklace u nás, neboť by se o odstraňování autovraků konečně začaly starat autorizované společnosti.
Zatím však autovraky stojí na ulicích nebo končí na černých skládkách. V nejlepším případě je jejich majitel uplatní na vrakovištích, kde za vrak ještě dostane určitou, byť malou částku. Problém je, že vrakoviště rozhodně nejsou zařízena na ekologickou likvidaci. A tak zatímco firmy oprávněné nakládat s odpady jsou vystaveny přísné kontrole státních orgánů, na vrakovištích jsou oleje a další provozní tekutiny vypouštěny z aut nekontrolovaně a často přímo na zem. Proto například v krajských koncepcích nalézáme záměry, podle nichž by se měla některá vrakoviště přeměnit na ekologicky zajištěná sběrná místa, kde by lidé mohli autovraky odevzdat.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu