Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Moravou mají vést vodní kanály
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | Lidové noviny | Markéta Kutilová | 29. 1. 2003] [tisk]
Stavba průplavu má omezit silniční dopravu a vytvořit pracovní místa. Velbloudí karavany by měly být alternativou k vybudování vodní cesty Dunaj - Odra - Labe. Nejde o recesi, ale o zcela vážný záměr.
V současné době se vede mnoho jednání o kanálu Dunaj Odra - Labe. Ten by měl propojit Černé, Baltské a Severní moře. Na Moravě by měly být jeho součástí i umělé vodní kanály. Stavba vodní cesty na Moravě by měla začít z jihu a spojit Vídeň s Hodonínem. Výstavba stokilometrového úseku by stála okolo 25 miliard korun. Podporují ji hlavně krajští zastupitelé, pro které je lákavý především vznik nových pracovních míst a omezení silniční dopravy. Podle některých by kanál mohl být i významným protipovodňovým prvkem. "Průplav může poskytnout ochranu proti povodním na celém toku Moravy. Zlínský kraj nemá ani kilometr dálnice, takže rozvoj vodní dopravy je pro nás velmi zajímavý," uvedl na listopadové konferenci o problematice kanálu Libor Lukáš, zástupce hejtmana Zlínského kraje.
Stavbu podporuje i Evropská unie, která by ji měla z velké části dotovat. Plán na splavnění Moravy je starý už více než 300 let. Na budování této vodní cesty se za první republiky podílel Tomáš Baťa. Na trase z Otrokovic do Rohatce bylo vybudováno 14 plavebních komor. Projekt na velkokapacitní propojení všech tří řek dnes prosazuje sdružení Dunaj Odra - Labe (D-O-L), jehož členy je 23 podniků a organizací z ČR a okolních států. I když vodní doprava je považována za ekologickou, stavba kanálu je trnem v oku především ekologům a zástupcům chráněných krajinných oblastí (CHKO), kterých by se výstavba kanálu dotkla. Ten sice nemá vést přímo přes území CHKO, ale v jejich těsné blízkosti. "Souběžně s hranicí naší CHKO by vedlo obří betonové koryto, což by znamenalo zásah do krajiny. Stavba by měla vážný dopad na zdejší vzácné ekosystémy," řekl Jan Machara z CHKO Litovelské Pomoraví. Stejného názoru jsou i zástupci CHKO Poodří. "Trasa kanálu by přímo procházela přírodními rezervacemi. V případě realizace by nastala destrukce mnoha ekosystémů, narušil by se tok Odry. Část CHKO by byla zdevastována," tvrdí Vladislava Hamplová.
Proti stavbě kanálu D-O-L je i ministerstvo životního prostředí. "Ten záměr považuji za absurdní a z ekologického hlediska přímo za škodlivý," řekl časopisu Ekolist ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Tomu se však zástupci sdružení D-O-L brání. "Situaci v CHKO nemůže průplav ovlivnit. Nechceme stavět betonová koryta známá ze Slovenska, spíš půjde o vodu v krajině, která bude sloužit i jako protipovodňová ochrana," argumentoval na konferenci Jaroslav Gallina.
O velbloudech rozhodnou ministři
Poněkud netradičním způsobem se chce proti záměru postavit občanské sdružení Sagitaria. To navrhuje jako alternativní způsob dopravu zboží pomocí velbloudů. "Velbloudi jsou nenároční, rychle se množí a snesou i extrémní podmínky. K jejich ustájení by se mohly využít opuštěné kravíny," míní Michal Krátký. Nosnost jednoho velblouda dvouhrbého se pohybuje okolo 50 kilogramů. "Odhadujeme, že stokilometrovou vzdálenost by mohl urazit za jeden a půl dne, což by konkurovalo rychlosti vodní dopravy," dodal. Sagitaria vypracovala studii srovnávající vodní a velbloudí dopravu zboží. Studii počátkem února dostanou i ministr dopravy a zemědělství. "Doufáme, že se nad tím zamyslí. Část prostředků, které jsou na projekty vodních cest, by mohla jít na podporu velbloudích karavan," uvedl Krátký. Představa velbloudích karavan putujících napříč Moravou sice vyvolává úsměv na tváři, ale o recesi podle Krátkého nejde. "Myslíme to zcela vážně," dodal.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu