Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

O obchvatu musí rozhodnout kraj
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | MF Dnes | Helena Vaculová | 29. 1. 2003] [tisk]
Spory o objezd Olomouce trvají přes deset let. Obyvatelé Křelova léta slyší, že obchvat Olomouce musí vést kolem jejich vesnice, protože si to přeje ministerstvo dopravy. Nynější ministr Milan Šimonovský jim teď ovšem říká: “Obchvat povede, kudy chce obec a kraj, a ne ministerstvo.”
Po jižním obchvatu Olomouce se automobily rozjedou již za několik měsíců a v tu chvíli si vydechne i třetina obyvatel města. Sídliště na jižním okraji se zklidní, v západní části města na to však budou čekat ještě několik let. Stavba západní části obchvatu totiž nabírá stále větší zpoždění, a to jen proto, že dvě skupiny lidí se už více než deset let nedokážou dohodnout na části jeho trasy. Úseku, který není dlouhý ani půl kilometru. Obec Křelov-Břuchotín chce, aby obchvat vedl dál od vesnice, Ředitelství silnic a dálnic i někteří místní politici se tomu však již mnoho let brání a často argumentují tím, že ministerstvo dopravy si toto řešení nepřeje.
Bývalý ministr dopravy Martin Říman (ODS) před šesti lety napsal olomoucké radnici, že trvá na trase vedoucí blíže obci, ministr Milan Šimonovský (KDU-ČSL) však soudí, že o takové věci by se nemělo rozhodovat v Praze, ale v regionu. “Obec Křelov má právo na to, aby ve svém územním plánu deklarovala takovou podobu tangenty, která vyhovuje jejím občanům,” uvedl Šimonovský a dodal, že trasa obchvatu není záležitostí ministerstva, ale místní a krajské samosprávy. “My očekáváme, že územně se tento problém vyřeší zde,” řekl ministr. Ministr Šimonovský počítal s tím, že o západní části obchvatu bude jednat s představiteli kraje v pondělí po slavnostním otevření podchodu na olomouckém nádraží. Tato schůzka se sice uskutečnila, ale zástupci kraje na ní spíš mluvili o jiných věcech, například o stavu silnic na severu kraje.
“O problému západní tangenty jsme ministra informovali, ale chtěli jsme mluvit i o jiných dopravních prioritách kraje, například havarijním stavu silnice na Červenohorském sedle,” přiznal hejtman Jan Březina (KDU-ČSL). S ministrem Milanem Šimonovským bude vedení hejtmanství jednat i na počátku března. Nebude se však mluvit jen o obchvatu Olomouce. “Schůzky s ministrem se tady účastní pět hejtmanů a pět radních, kteří mají na starosti dopravu,” řekl Březina. Podle něj však přijde řeč i na obchvat. “Západní tangenta je také naší dopravní prioritou.” Březina přiznává, že už by se konečně mělo rozhodnout, jak bude západní část obchvatu vypadat, ale podle něho je nyní důležitější, aby na tuto stavbu stát uvolnil peníze. “Na výběr varianty ještě v podstatě máme čas, naším cílem nyní je, aby v rozpočtu na příští rok byly peníze na zahájení prací na západní tangentě,” říká hejtman.
Zastupitelé kraje o západní části obchvatu jednali minulý rok, konečnou trasu však také nevybrali a ani včera o ni hejtman nechtěl mluvit. “Nemohu říci, jakou variantu budeme protlačovat,” řekl hejtman. Podle něho záleží na tom, jak se k tomu postaví Křelov, město Olomouc i Ředitelství silnic a dálnic. Pracovníci ředitelství silnic a dálnic v posledních letech ovšem několikrát prohlásili, že oni v této věci nerozhodují a jen respektují stanovisko ministerstva dopravy. Zastupitelé Olomouce přijali usnesení, že budou podporovat “křelovskou variantu”, a obec názor nezměnila. “Vzdálenější trasa od obce je vlastně kompromis, na který jsme přistoupili a dál už nepůjdeme,” tvrdí starostka Křelova-Břuchotína Anna Procházková. Odmítá i řešení, že by obec za obchvat v její blízkosti dostala nějaké kompenzace. “I kdyby nám dávali dvacet milionů korun, zdraví a pohodu obyvatel nezaplatí.
Lidé se stěhují na venkov, aby měli lepší životní prostředí, a kdo chce stavět u nás, první se ptá, jak to bude s obchvatem,” řekla starostka. Přeložky kvůli stavbě jižního obchvatu se začaly budovat již v roce 1998 a na samotném obchvatu se začalo pracovat v roce 2000. Letos v říjnu by se po něm měly rozjet automobily a pokud to počasí dovolí, tak možná i trochu dříve. Díky této čtyřproudé komunikaci z Přáslavic do Olomouce-Nemilan, dlouhé asi patnáct kilometrů, se řidiči cestující ve směru Ostrava–Brno vyhnou dopravním zácpám ve městě a hustě obydlenou část Olomouce už nebude trápit tak silný automobilový provoz. Směrem na Mohelnici však budou dál kamiony i osobní automobily projíždět ulicemi města a rostou i obavy, zda kvůli chybějící malé části obchvatu nebude v Olomouci často docházet k dopravním kolapsům.
O obchvatu v čase
Prosinec 1998 - Josef Černý, ředitel Ředitelství silnic a dálnic
“Kdy začne stavba západní tangenty, to dnes nikdo neví. Podle vládních usnesení měla začít v roce 1999, pak v roce 2000, 2001 a v některých materiálech se již objevuje termín 2003 i pozdější doba.”
Prosinec 1998 - Jan Látal, viceprimátor
“Není dobré tuto věc (trasu obchvatu) zvrátit za cenu, že by se její výstavba oddálila. Naopak se budeme snažit ji urychlit.
Září 1999 - Jan Březina, přednosta Okresního úřadu Olomouc
“Jednání kolem obchvatu města bylo od počátku nešťastné. Dopravní situace v některých částech Olomouce je již kritická a nelze už výstavbu obchvatu zdržovat.
Září 1999 - Petr Kužvart, právník, který zastupuje Křelov-Břuchotín
“Nebezpečí průtahů (se zahájením stavby) tady je, ale spíše proto, že to město Olomouc politicky nezvládlo. Vědělo, že když vybere variantu blíž k obci, tak bude Křelov proti. Prostě radní předpokládali, že obec převálcují.”
Červenec 2000 - Zdena Purdjaková, oddělení investiční výstavby Ředitelství silnic a dálnic
“Variantu C/B, kterou prosazuje Křelov, ministerstvo dopravy nepodporuje. Tím pádem nemáme možnost v její přípravě pokračovat.”
Červenec 2000 - obyvatelka Křelova
“V noci někdy tak duní kamiony, že kolikrát neslyšíme televizi a musíme zavřít okna. Někteří sousedé si kvůli hluku již přestěhovali ložnici na druhou stranu domu.”
Leden 2001 - Jiří Vejmelka, zastupitel Křelova-Břuchotína
“Když se na to podívám jako řidič, tak mne napadá, že mnoho lidí asi bude říkat, že za takové řešení by měli někoho pověsit.”
(V roce 2001 přistoupil Křelov-Břuchotín na provizorní variantu, má umožnit řidičům, aby z jižního obchvatu u Nemilan pokračovali dál na Mohelnici a na výpadovku vjížděli z malého rondelu u hypermarketu Globus)
Leden 2001 - Radek Dosoudil, pracovník odboru koncepce a rozvoje olomoucké radnice
“Provizorní řešení není dobré, ale je to jediná možnost, jak se dostat z patové situace. Je to spíš papírová záležitost, která umožní celou stavbu rozjet.”
Leden 2003 - Jan Březina, hejtman Olomouckého kraje
“Bylo by rozumnější, kdyby tato havarijní varianta zůstala na papíře.”

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu