Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Diskuse o R35
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | Českotřebovský zpravodaj | Milan Mikolecký | 17. 2. 2003] [tisk]
Dne 15.2.2003 se v Ekocentru Podorlicko konala diskuse na téma: “Rychlostní komunikace R35 a doprava kolem nás” Organizátorem bylo Občanské sdružení Zelený Kohout (Radim Lána) a ZO ČSOP České Třebové, sekce pro životní prostředí (Lenka Zajíčková, Mgr. Bohuslav Sedláček) Za ČSOP se zúčastnila též PaedDr. Hana Grundová, hostem setkání byl RNDr. Miroslav Patrik z Českého a Slovenského dopravního klubu se sídlem v Brně. Sešlo se asi 20 lidí, mezi nimi zástupci Sdružení za zdravé životní prostředí obce Semanín a starosta obce Rybník pan Zajíček. Nejprve Radim Lána podal základní informace o R35. Následovala diskuse, během níž RNDr. Patrik odpovídal na položené otázky. Během diskuse se postupně vytvářela shoda, že by prioritou měla být snaha o maximální podporu vybudování obchvatu města Česká Třebová. RNDr. Patrik uvedl, že by takový obchvat stál mnohem méně peněž, neznamenal by tak velký přísun tranzitní dopravy do regionu jako R35, tedy i méně exhalací a hluku, a řešil by kritickou dopravní situaci ve městě.
Vlastní poznámka k diskuzi o trasách R 35: Děkuji organizátorům za jejich snahu a za uskutečnění diskuzního odpoledne. Připomínám však, že je důležité diskutovat zejména s představiteli města, kteří sdělují stanoviska k výběru trasy této důležité komunikace oficiálně. Proto by další diskuze k této problematice měla následovat ještě do 30 dní po projednání Konceptu Pardubického kraje, kdy je možné zasílat na Pardubický kraj připomínky. Věřím proto, že se taková diskuze uskuteční ještě jednou v březnu třeba v malém sále Kulturního centra. první příležitostí k tomu bude 4.3. projednání zadání Územního plánu města Česká Třebová, ale zde na to nebude dostatek prostoru.
Funkce plánované R35 je především tranzitní, má odlehčit stávající dálnici D1 a být součástí evropské dálniční sítě. Pro Českou Třebovou by R35 znamenala především obrovský přísun dopravy, která jen projede. Nesouhlasíme se “severní”(A) ani “prostřední”(B) variantou R35. Za nejméně nevhodnou považujeme “jižní” variantu R35 – tedy variantu C. Domníváme se, že pro Českou Třebovou je prioritou obchvat města, který by do jisté míry řešil jeho kritickou dopravní situaci. Obchvat budeme prosazovat v Č.Třebové, považujeme jej za důležitý, neboť by znamenal odklon tranzitní dopravy (která nyní jezdí skrz město) z města ven, je finančně mnohem výhodnější, neznamenal by takový přísun tranzitní dopravy k městu jako R35.
Pro město a okolí by to znamenalo méně hluku, méně emisí. Nutno poznamenat, že Č. Třebová se nachází v údolí s častým inverzním počasí - exhalace pak sedí ve městě jako v hrnci pod pokličkou – to je stav negativní jak pro životní prostředí, tak pro zdraví občanů. Je nutné se zamýšlet též nad problémem regionální dopravy např. mezi Ústím nad Orlicí a Č. Třebovou - tento problém by ani obchvat neřešil. Zde je na místě potřeba komplexnějšího řešení např. integrovaného systému veřejné dopravy(větší využití železniční trati a autobusové dopravy). Pokud bude pro občany výhodnější jezdit hromadnou dopravou, nechají auta doma. Mgr. Bohuslav Sedláček, Lenka Zajíčková sekce pro životní prostředí - ZO ČSOP v České Třebové
2. Proč byla "severní trasa" jako první a dříve jediná: Důvodem bylo to, že okres Ústí n.O. zpracovával svůj územní plán okresu a tak se toho využíl a stanovil si v souladu s řešení ŘSD trasu plánované komunikace přes své území, neboť (logicky) považoval přiblížení dálkové trasy za přínos pro region. Pro prosazení této myšlenky bylo na OkÚ dokonce "poopraveno" hodnocení vlivu stavby na životní prostředí vypracované referátem pro ŽP v r. 1999 Jde však o těžko realizovatelný problém, proto byla nutná řada podvariant. V této době byly plány skutečně takové, že s náskokem bude postaven obchvat kolem České Třebové a nelze se proto divit tomu, že vedení města tuto variantu podporovalo. Jižní varianta se v té době nepřipravovala prostě proto, že svitavský okres obdobný územní plán nevytvářel a dosud ho nemá a už mít nebude, neboť mezitím došlo ke změně uspořádání a připravuje se přímo územní plán kraje. V tom je "náskok" severní varianty a důvod, proč proti ní vznikla "svitavská lobby". Nyní jsou varianty tři a nelze dopředu říkat, která je pravděpodobnější, to bude záviset skutečně na politické dohodě v zastupitelstvu Pardubického kraje.
Je však třeba nyní otevřeně napsat, že severní varianta by nebyla pro Českou Třebovou žádnou velkou spásou, neboť by přinesla více problémů než užitku a díky vzdoru obcí v okolí (Řetová, Rybník) bude její realizace odkládána a odkládána). Pokud by přece jen měla vzniknout, měli bychom zajistit co nejvzdálenější vedení silnice od města a bojovat o každou stovku metrů této vzdálenosti. Jinak město uzavřeme na věky mezi liniové stavby železnice a dálkové silnice. Bude-li zvolena varianta B nebo i C, nebude to pro Českou Třebovou žádná tragedie. Tímto okamžikem totiž vznikne jasně definovaná situace pro silniční obchvat města, který bude stavěn "pouze" v parametrech silnice I. třídy, bude levnější, bude mít více křižovatek pro napojení na vlastní město, poloviční frekvenci vozidel, zejména těžkých, více se uleví centru města v údolí a bude také mnohem nižší hlukové zatížení včetně množství exhalací v naší kotlině.
Termín vybudování tohoto obchvatu by nemusel být vzdálený (snad do roku 2010). Dálnice R 35 bude jistě později. Mezi tím bychom měli využívat všechny možnosti a politické kontakty pro to, abychom vylepšili současné silniční připojení směr Litomyšl, které pro nás ještě dlouho bude znamenat směr ke kapacitním silnicím, směr "do světa" a věřit, že se do stadia realizace dostane také co nejdříve tolik potřebný obchvat Opatova.
3. Mají-li však (praví) Třebováci posuzovat vhodnost trasy B a C, tak by měli upřednostnit "kompromisní" trasu B, která umožňuje poměrně nepříliš vzdálené napojení města u Třebovice, šetří životní prostředí v problémových místech trasy A (Řetová, Zacharovec, Lhotka, Rybník), vyhýbá se problémovému souběhu trasy s kanálem D-O-L. Neřeší však obchvat města, ale to jistě dobře nahradí přeložka I/14. Trasa B přitom poměrně paritně obsluhuje území okresu Ústí i Svitavy. Na Svitavsku dobře řeší Litomyšl a Moravskou Třebovou a na okrese UO řeší Vysoké Mýto, a vychází částečně vstříc připojení České Třebové a Lanškrounska. Navíc využívá Třebovickou bránu a díky tomu nebude třeba budovat drahý a nebezpečný Dětřichovský 1,5 km dlouhý tunel. Věřím, že trasu B lze navrhnout tak, aby bezprostředně neohrožovala Semanín, tj. na vzdálenost 300 metrů do zástavby.
Také všechny dosud schválené dokumenty Pardubického kraje (od tzv. "Strategie"), hovoří o R35 mimo jiné jako o ose Pardubického kraje a tuto funkci lépe splní, bude-li rovnoměrně "obsluhovat" okresy SY a UO. Trasa C je trasou výhodnou jednostranně pro Svitavsko. Upřednostníme-li trasu C, tak jen hodíme "horký brambor" jinam, dokážeme tím, že nás nezajímají ekologické problémy jako takové, ale jen ty naše (za našimi humny) a přesuneme je jinam, v tomto případě na Dětřichovsko, což se mi zdá pokrytectví. Zastánci trasy C dokazují, jak je vhodný úsek podél současné I/35 do Opatovce, ale již se nedívají dál na potřebu překonání Hřebečovského hřbetu. Jednoznačně hovoří o tom, že 400 metrový tunel pod Kozlovcem na trase A je nerealizovatelný, aby pak prosazovali jiný, čtyřikrát delší, u Dětřichova. Milan Mikolecký
V diskuzi zaznělo: "Obec Rybník nebude bránit vybudování silničního obchvatu města Česká Třebová jako přeložky silnice I/14, neboť si je vědoma, že obchvat město potřebuje. Předpokládám, že vybudování této přeložky nepřinese samo o sobě žádné podstatné zvýšení dopravní frekvence ani podstatný zábor území a neomezí nijak podstatně občany a majitele sousedních pozemků. Naproti tomu bude obec Rybník vždy vystupovat proti vybudování R35 severní variantou přes katastr obce Rybník, která by občanům Rybníka přinesla několikanásobné zvýšení frekvence především těžkých vozidel, zábor pozemků, demolice, hluk, vibrace, exhalace a další zhoršení životního prostředí... " Libor Zajíček, starosta obce Rybník

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu