Ropák? Ne. Ropáček? Ano [plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR, Děti Země | Právo | Ivan Blažek | 27. 2. 2003] [tisk] Může se stát plzeňský primátor Jiří Šneberger Ropákem? Přesněji řečeno vítězem nelichotivé ankety Ropák roku, ve které už jedenáct let korunují ekologové největší zemské škůdce životního prostředí? Odpověď zní: Ne. Alespoň pokud pořadatelé dodrží své vlastní regule. Primátor neprosazoval žádný životnímu prostředí škodlivý záměr, nevydal v tomto směru žádné závažné rozhodnutí, nepodílel se na realizaci žádné antiekologické stavby. Nic, za co by si pochybnou slávu zasloužil. Ekologové z Dětí Země ho přesto do zmíněné soutěže nanominovali. I když možná předem počítali s tím, že jejich kandidát skončí v koši. Je možné, že se chtěli pouze zviditelnit.
Spíše ale chtěli zviditelnit problém tarifů v plzeňské městské hromadné dopravě, jehož vyřešení první muž na plzeňské radnici přislíbil. A slovo nesplnil. Plzeňská městská hromadná doprava tak zůstává i letos mezi stejně velkými městy raritou, kde neexistuje přestupné časové jízdné. Radikální zlepšení této situace je přitom, stejně jako před lety, v nedohlednu. Šneberger se mimo jiné hájí tím, že stále neví, zda je účelné řešit situaci odbavovacím systémem za desítky miliónů. Nikdo to prý doposud řádně nedoložil. Zapomněl bohužel vysvětlit proč. To si radnice neumí obstarat posudek, který jasně řekne, že ten a ten systém bude v těch a těch podmínkách fungovat tak a tak? Primátor má ale určitě pravdu v jednom: není diktátor. Nerozhoduje sám, ale jen jako jeden z radních a jeden ze zastupitelů. V nedořešeném problému tedy není zdaleka namočený sám. A závěr. Na ropáka to není. Ale na Ropáčka, to ano.