Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Aktivista Milan Štefanec: Úřady i politici jsou nuceni nás respektovat
[plný text článku | kategorie: Supermarkety | MF Dnes | Jana Ustohalová | 1. 4. 2003] [tisk]
Když brněnského aktivistu Milana Štefance nazval před dvěma měsíci při veřejném jednání na žabovřeské radnici městský zastupitel Zdeněk Kolíbal teroristou, který s kuklou na hlavě rozbíjí Prahu v době zasedání měnového fondu, ztratil Štefanec svůj příslovečný klid, rozčílil se a žádal okamžitou omluvu. “Nejsem žádný terorista!” reagoval dotčeně. Přesto ale patří mezi lidi, vyslovení jejichž jména vyvolává velké emoce. Pokud se totiž někde vyskytnou demonstranti volající po dodržování lidských práv nebo protestující proti výstavbě ohrožující životní prostředí, je velmi pravděpodobné, že za jejich pořádáním bude stát i Štefanec.
“Když se člověku něco nelíbí, měl by mít možnost to změnit,” říká. Nejvíce se proslavil v prosinci roku 1999, kdy společně s několika dalšími lidmi polil ruský konzulát v Brně rudou barvou. Protestoval tak proti válce v Čečensku. Soud za to Štefancovi vyměřil trest sto hodin veřejně prospěšných prací. Ty si odsloužil na stavbě domu pro seniory v Jundrově. Lidé, kteří jej znají, tvrdí, že podle toho, co říká, také žije. Nejí například žádné živočišné produkty. “Věří tomu, co dělá. Pračku nemá proto, aby praním v prášcích neškodil životnímu prostředí,” říká o něm bývalý spolužák Josef Mariánek.
“Když mu bylo šest let, jeho dědeček zašlápl vosu. Milan se hystericky rozplakal a řekl mi, že každý živý tvor má právo na život,” vzpomíná jeho matka Ludmila Štefancová. Za velmi schopného člověka, který práci věnuje prakticky všechen svůj čas, považuje Štefance i jeho kolega z Hnutí Duha Martin Ander. “Na veřejnosti působí jako velký extrovert, ti, kdo jej znají líp, ale vědí, že je bytostně introvertní,” říká Ander, podle něhož Štefanec bere medializaci jako důkaz, že svoji práci dělá dobře. “Nedělá ji proto, aby byl známější, ale pro věc samotnou,” je přesvědčený Ander. “Někdy se mi zdá, že do některých věcí jde trochu bezhlavě,” přiznává ale. Sám Štefanec je přesvědčen, že to, co dělá, má smysl. “Ať už to politici nebo úřady přiznají nebo ne, jsou nuceni nás respektovat,” tvrdí. Sám sebe považuje za levicově orientovaného člověka. Chce mít detailní přehled o věcech, proti kterým protestuje, proto každý rok vyráží do oblastí, odkud jsou hlášeny problémy s dodržováním lidských práv.
Procestoval Balkán, uprchlické tábory na Kavkaze, Bělorusko. Naposledy byl v belgických Antverpách, kde v přístavu blokoval s dalšími lidmi lodě americké armády. V Brně ale také protestoval třeba proti výstavbě hypermarketů, sjezdovce ve Wilsonově lese, silnici R43 či návštěvě čínského velvyslance, jehož země okupuje Tibet. “Nejvyčerpávající jsou ale konflikty s úředníky státní správy, které nejsou mediálně zajímavé. My po nich jen požadujeme, co umožňuje zákon, a v určité fázi suplujeme jejich práci,” popisuje Štefanec činnost organizace Nesehnutí, jejímž je členem. Podle něj zabírají demonstrace nejvýš dvacet procent jeho práce, zbytek je pořádání besed, seminářů, jednání s úřady nebo vydávání informačních materiálů.
Milan Štefanec
Narodil se 30. října 1973 v Brně. Vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou, dva roky studoval na VUT, tři roky politologii na fakultě sociálních studií. Rok pracoval jako pomocný dělník. Od roku 1991 působil v ekologickém Hnutí Duha, před šesti lety zakládal neziskovou společnost Nesehnutí. Zajímá se hlavně o lidská práva, výstavbu supermarketů a o vývoz zbraní do nestabilních zemí. Účastnil se i demonstrací proti Temelínu, silnici R43 či válce v Iráku. Je svobodný, bezdětný.
Řekli o něm:
Ludmila Štefancová, matka
Na jedné straně mu fandím a trochu jej obdivuji, na druhé straně se o něj bojím. Jako jedináček vyrůstal mezi dospělými. Nikomu by neublížil, všem vždycky pomáhal. A odmalička nechtěl jíst zvířata.
Jana Drápalová, starostka Brna-Nového Lískovce a brněnská zastupitelka
To, co dělá, má obrovský smysl. Mladí lidé, kteří se zajímají o to, co se děje kolem, jsou čím dál vzácnější, nutí nás tím přemýšlet nad věcmi, na něž nemáme čas.
Zdeněk Kolíbal, brněnský zastupitel a profesor VUT
Pro mě je to v podstatě bandita a ekoterorista, výtržník, který škodí městu. Kvůli lidem jako on se nedá nic pořádného udělat, ale ve sdělovacích prostředcích mají zelenou.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu