Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Hledání nejlepší trasy je těžké
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35, Vodní doprava – kanál DOL | Orlické noviny | Jiří Koníček | 1. 3. 2003] [tisk]
Když se při nedávné veřejné debatě nad konceptem územního plánu Pardubického kraje hovořilo o budoucnosti Ústecka a Svitavska, převažovaly pochopitelně připomínky k návrhům trasy rychlostní komunikace R35. Na konceptu územního plánu Pardubického kraje pracovaly několik let více než tři desítky odborníků z několika oborů. Na celém území je nutné respektovat ochranu životního prostředí, památkové objekty a rekreační plochy. Za problematickou oblast se považuje okolí Králík. Základním problémem koncepce dopravy se ukazuje návrh trasy rychlostní komunikace R35, jež poutá již určitý čas pozornost všech, kteří mají k tematice co říci. Záměr vést průplav z Dunaje do Labe je ještě více vzdálenou budoucností. Uvažovaná trasa rychlostní komunikace R 35 poutá pozornost obyvatel Ústecka několik let. Také při veřejném projednávání konceptu územního plánu Pardubického kraje se stala hlavním tématem diskuse.
Mají strach z exhalací
Výstavba této dopravní tepny ovlivní rozvoj východní poloviny kraje velkou měrou, počítá se s ní jako s částí integrované silniční sítě Evropy. To ještě neznamená, že vytyčení její trasy je a zůstane bez problémů; jak se ukazuje již nějakou dobu, opak bude spíše pravdou. Obyvatelé sídel, jejichž katastru by se trasa dotkla, mají obavy z nadměrného hluku, exhalací a dalších negativních vlivů, které nebyly při veřejném projednávání dostatečně zvýrazněny. Podrobněji se sice zkoumaly biokoridory kolem několika uvažovaných variant trasy, kde se jednotlivé varianty střetávají s územním systémem ekologické stability nebo dokonce s předpokládanou trasou vodního kanálu Dunaj - Odra - Labe. Jak však správně připomněli někteří diskutující, právě vliv na obyvatelstvo se nijak nezdůraznil.
Z dosavadních hodnocení vyšla prozatím nejlépe - doporučená jaksi pod čarou jako nejvhodnější - severní varianta vedoucí od Zámrsku kolem Vysokého Mýta ke Sloupnici a České Třebové směrem na Mohelnici. Starosta Rybníku Libor Zajíček ji označil za původní variantu z doby působení okresního úřadu, byť s drobnými kosmetickými úpravami: "Doprava by se měla vést po silnici mimo obce, z měst a obcí by měly být na R 35 postaveny jednotlivé přivaděče, které by byly dlouhé třeba deset nebo až dvanáct kilometrů. To snad přece není v dnešní době problém postavit takové silnice."
Semanínské protesty
Bez větší odezvy kupodivu zůstalo upozornění některých obyvatel regionu, že právě údolí Třebovky v Rybníku a České Třebové je známou inverzní oblastí, takže je docela možné, že při předpokládané obrovské frekvenci na budoucí R 35 by se údolí zaplnilo exhaláty v neúnosné míře. Tato skutečnost nevzbudila dostatečnou pozornost (alespoň to tak vypadalo) přítomných zástupců krajského úřadu i předkladatelů variant trasy. Starosta Semanína Jan Smola upozornil na skutečnost, že trasa by měla procházet zastavěnou částí této obce. Proto vznikla ve vesnici rozsáhlá iniciativa namířená proti záměru vést trasu katastrem Semanína, neboť by se mj. zničilo dosavadní životní prostředí kolem vsi i v ní.
A co se silnicí číslo 35?
Také Vladimír Mirvald z Rybníku kritizoval skutečnost, že varianty jaksi nepočítají s lidmi: "Nárůst exhalací bude velký, mluvíte o tom, kde žijí zajíci a rostou rostliny a že je potřeba je chránit, to je v pořádku. Ale nemluvíte o tom, kolika lidí se trasa dotkne." Oldřich Vašina ze Sloupnice nezapomněl připomenout, že kromě výstavby R 35 se musí rekonstruovat také dosavadní silnice první třídy číslo 35. "Nebylo by tedy logičtější umístit rovnou rychlostní silnici na současnou silnici číslo 35?" dotázal se rezolutně shromáždění Oldřich Vašina.
Obce: pošlete připomínky
Místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle poznamenal, že se nezdůrazňuje význam prodloužení silnice číslo 43 na Králicko a k hranicím s Polskem, to znamená trasy územím Lanškrounska: "Město upřednostňuje trasy 1 a 3." Zároveň poukázal na to, že kolem Čenkovic jsou jsou plochy pro rozvíjení lidských zdrojů, tedy rekreační plochy. Ty jsou však i na jiných místech Lanškrounska, je nutné brát na ně ohled. Rychlostní komunikace bude pro region významně formujícím faktorem na několik desítek let dopředu. Ovlivní podstatně ráz krajiny, osídlení, rekreační možnosti i zaměstnanost obyvatelstva. Je proto nutností, aby zastupitelstvo kraje mělo před rozhodnutím o trase výstavby dostatek podkladů a informací, a to odborných i stanovisek a připomínek měst a obcí. Jak zaznělo na českotřebovském jednání, je nyní obtížné se k některé variantě přiklonit. Pokračují ještě různé studie, je to dlouhodobý proces, který se však za čas musí kvalifikovaně rozhodnout.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu