Polygon: Pane Kulhánku, splňte slib! [plný text článku | kategorie: Vliv na životní prostředí – ČR | MF Dnes | Kateřina Procházková | 4. 3. 2003] [tisk] Názory čtenářů: Mladoboleslavská Škodovka chce poblíž města Milovice postavit zkušební dráhu pro testování svých vozidel. Kauza začala již v roce 2000. Občanům Milovic na Nymbursku se nelíbí, že by do katastru jejich města měl zasáhnout testovací areál zkušebních drah Škody Auto. Při výstavbě polygonu v dané lokalitě dojde k záběru a oplocení mnoha hektarů pozemků, přičemž má být vykácena přibližně polovina z celkového lesního porostu. Polygon je přitom prakticky zasazen do středové části regionálního biocentra. Polygon může zkoušet najednou 30 vozidel. Na polygonu by mělo vzniknout jen několik nových nekvalifikovaných pracovních míst. Životnost dráhy je asi 15 až 20 let. Po uplynutí této doby by musela nastat větší oprava. Automobilka má již nyní malý zkušební polygon v lese mezi obcemi Husí Lhota a Obrubce nedaleko Mladé Boleslavi.
Připadá mi, že investor jako by hledal pouze pro něj nejvýhodnější a současné nejschůdnější řešení. V daném případě by ho totiž nečekala ani žádná složitá jednání o výkupu pozemků, neboť les je státní. Jde totiž o to, že zatímco dříve do prostoru nemohli lidé kvůli vojákům, dnes by tam nemohli proto, že jde o soukromý majetek (vlastníka Škody Auto). Byl by to totálně uzavřený prostor, který by byl soukromou ochrankou hlídán zhruba stejně jako Temelín. Největší problém polygonu je ztráta rekreačního zázemí obcí. Chceme-li získat nové obyvatele a zajistit pro ně vhodné prostředí, nemůžeme je pustit mezi ploty. Během rozhodování i v průběhu bude jistě též záležet na stanovisku obcí, o tom není pochyb. Ale stane se to? Nebo kraje pohltí a ovládnou obce a města. Ztrácí se svoboda všem nebo pouze moje iluze. Stále vidím před sebou v novinách výrok předsedy představenstva Kulhánka, ve kterém říká: ”Pokud bychom neuspěli ani s poslední variantou, stále je tu možnost postavit polygon v Polsku.” Dále pan Kulhánek mluvil přesvědčivě o tom, že když lidé budou proti, nebudou stavět a odejdou z Milovic. Ale já stále postrádám, pane Kulhánku, splnění vašich slibů. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek požádal vedení mladoboleslavské Škody Auto o změnu místa pro zbudování testovacího areálu. ”Do deseti let by tu měl pulzovat život města - obklopeného zelení, s obytnými domy i domky, kulturními objekty, sportovními hřišti... Okna i domy budou čisté. A domy budou plné lidí, kteří sem přišli žít...”
Nejde o úryvek z budovatelského románu padesátých let. Tak snila o nových Milovicích Lidová demokracie v únoru 1991. Podnikatelé, kteří by přišli do Milovic, by pracovali v oborech řemeslných, stavebních, malovýrobních a mnoha dalších lehkých oborů. Mnozí obyvatelé Milovic i okolních vesnic chodí do lesa na houby nebo na procházky. Část tohoto území navíc milovičtí zastupitelé označili ve svém územním plánu za biocentrum s omezenou možností výstavby. Les vznikal ve vojenském újezdu přirozenou obnovou prakticky bez zásahů člověka, a je tak ve své podstatě v jinak intenzivně zemědělsky obdělávaném regionu Polabí - a nejen v něm - úplným unikátem. Vykácení mnoha hektarů tohoto lesa nelze opravdu nazvat jinak než devastací.